<p>VESELÍ NAD LUŽNICÍ: Mnoho lidí má někde v koutku duše schovanou stejnou otázku. Ti, kteří přišli na besedu s regionálními spisovateli ve Veselí nad Lužnicí, už to vědí. A odpověď je povzbudivá.</p> <p>Jak říká hlavní aktér celé besedy František Tylšar: Spisovatelem může být každý. František Tylšar o tom něco ví, začal psát verše teprve před několika lety a s tím, jak se rozrůstal počet jeho čtenářů, začal postupně uvažovat o tom, jak své texty vydat i v papírové podobě. Objevil možnost malonákladového vydání vlastní knihy, které je finančně poměrně dostupné. Při počtu několika desítek výtisků vyjde jedna kniha přibližně na sto korun, někdy i méně. Nejenže si tedy umí zařídit vydání vlastní knihy, ale také s tím umí pomoct ostatním. Příkladem je další veselský spisovatel Jiří Břešťák, který už díky pomoci Františka Tylšara vydal čtyři knihy a další má rozepsanou. Jeho knihy jsou k dispozici i ve veselské knihovně.<br />
Rosťa Gregor, další ze spisovatelů, je především cestovatel. Psal texty o svých cestách a oslovil ho nakladatel, výsledkem je kniha Šťastná to země. Mapuje jeho cestu po hranicích někdejšího Československa i další zahraniční putování.<br />
Jediná žena Martina Tylšarová naproti tomu utíká do světa imaginace a fantazie, její texty bychom nejspíše zařadili do kategorie fantasy. Píše pro stálý okruh svých čtenářů, kteří ji vlastně nutí do dalších a dalších pokračování.<br />
Všem čtyřem spisovatelům je společné především to, že píší s vášní a nadšením. Všichni plánují další texty a knihy, protože psaní je pro ně nutností, způsobem sebevyjádření. Často mají stálý okruh svých čtenářů, který se pomaličku zvětšuje. A všichni se shodují v jednom – je potřeba nebát se vypustit svoje texty ze šuplíku, tam si je nikdo nepřečte.</p>
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.