Podle vědců z NASA je 98 procent dětí kreativních, zatímco v pětadvaceti letech jsou to už jen dvě procenta populace, za což z velké míry může škola. Není to škoda? A můžeme to později ještě ovlivnit? Ano, pokud člověk své schopnosti a talent vědomě rozvíjí, a to i v nové životní situaci. V redakci Místní kultury nás toto téma zajímá hned ve dvou rovinách.
V seriálu rozhovorů Podnikavky na mateřské chceme dát prostor aktivním a šikovným ženám, které se během tzv. mateřské dovolené pustily do tvořivé činnosti. Zúročily ji a dokonce proměnily v profesní úspěch. Věříme, že jejich příběhy Vás zaujmou.
I doba tak vyšinutá a nenormální, jakou byla normalizace v Československu, nemohla zabránit vytváření spřízněných a hravých komunit. Není náhodou, že zejména amatérští divadelníci se po Sametové revoluci začali aktivně angažovat v občanském životě - zakládali spolky, občanská sdružení nebo rovnou vstupovali do politiky. Zkrátka „měli natrénováno“. Tato zkušenost jim ale zásadně změnila život. Jejich osudy, které současně zrcadlí 30 let ve svobodě, přiblížíme v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu, zejména z pohledu neprofesionálního umění. Inspirativní čtení a tvůrčí naladění po celý rok Vám za redakci Místní kultury přeje
Lenka Jaklová
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
BRNO: Nový podcast Místní kultury představí hudebního skladatele, vědce a vysokoškolského pedagoga Miloše Štědroně. Narodil se v roce 1942, ale rozhodně nepomýšlí na odpočinek, naopak stále komponuje a věnuje se svým studentům na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jeho odborný zájem patří především dílu Leoše Janáčka (v titulu jedné své knihy tomu říká "celoživotní janáčkování"). Známý je ale i jako skladatel, který je doma v různých žánrech od hudby pro inscenace brněnského divadla Husa na provázku až po komorní opery. V našem podcastu bude řeč o jeho písničkách ze slavné Balady pro banditu, přátelství s Ivou Bittovou, janáčkovských inspiracích i o tom, proč rád vyučuje, ale nerad zkouší své studenty.