Interiér cukrárny Povidloň v Lipně nad Vltavou od ateliéru A8000 se inspiroval spojením osvědčené tradice s inovací
LIPNO NAD VLTAVOU: Cukrárna Povidloň v Lipně nad Vltavou získala jméno podle tradičního šumavského dezertu. Zákusek z nadýchaného odpalovaného těsta s tvarohem a povidly ale zdejší šéfcukrář Michal Mandys, který se učil šest let u vyhlášeného pražského cukráře Skály, povýšil na francouzský éclair. A povedlo se. Měsíčně se ho tu prodá víc než 6 000 kousků. Harmonické spojení dobře osvědčené tradice a inovace se ale propsalo i do interiéru cukrárny od ateliéru A8000. Jemné pastelové tóny doplňuje černé moderní logo a lehce pop-artové ilustrace od grafického a designového studia Bechyňský. Hravý vizuální koncept se odráží také v architektonické podobě prostoru.
Sladká vzpomínka na dětství u babičky, ale i inovativní zákusky v moderním provedení. Pohodlí šumavské cukrárny, ale i minimalistický design a odhalené stropy. Taková je Cukrárna Povidloň v Lipně nad Vltavou. Investor HOREKA LIPNO, s. r .o,. stojící mimo jiné za zdejším hotelem Element nebo restaurací Stodola, oslovil pro spolupráci šéfcukráře Michala Mandyse, který ctí tradice, ale zároveň drží krok s moderní cukrařinou. Tomu dokonale notuje i interiér. Architektonický ateliér A8000 citlivě převedl do prostoru jemný a minimalistický grafický koncept od studia Bechyňský.
„Základním architektonickým principem je spojení tradice s 21. stoletím. Stejně jako pracuje šéfcukrář Michal Mandys, který povýšil do moderních podoby známý lokální dezert, jsme postupovali i při úpravách prostoru. Samotnou výrobu jsme přivedli do odbytových prostor. Vznikl tak společný prostor, ve kterém si plně užijete zážitek z nakupování a ochutnávání lahodných zákusků, a ještě můžete pozorovat výrobu na vlastní oči,“ popisuje architekt Martin Krupauer.
Strop prostoru cukrárny je otevřený a přiznává rozvody technologií včetně vzduchotechniky. Ta je však obarvena na růžovo, čímž jsou odlehčeny tvrdé linie interiéru. Dispozici cukrárny vévodí průhled do výrobny zákusků, která je viditelná už z ulice velkým výkladem. Návštěvníci mohou výrobu dezertu sledovat ale i uvnitř, a to u barového pultu umístěného pod oknem. Ilustrace od studia Bechyňský jsou vidět také v malbě na stěnách. Vizuální identita a interiér cukrárny tak tvoří nerozdělitelný celek.
Hlavní prvky vybavení cukrárny jsou svařené z černých kovových jacklových prvků. Doplněné bílou kovovou mřížovinou a akustickými lamelami tvoří kontrast k pastelovým barvám krabic, balicích papírů a propagačních materiálů vystavených za pultem cukrárny. Tradičně tvarované židle od firmy Ton v pastelových odstínech reflektují barevnost značky cukrárny. Retro dlažba zase dotváří atmosféru kontrastů.
AUTORSKÝ TÝM: Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Stanislava Blažková, Rita Correia
STAVEBNÍ ŘEŠENÍ ZA A8000: Michal Žižka, Ladislav Krlín
Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.
Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818