LIPNO NAD VLTAVOU: Cukrárna Povidloň v Lipně nad Vltavou získala jméno podle tradičního šumavského dezertu. Zákusek z nadýchaného odpalovaného těsta s tvarohem a povidly ale zdejší šéfcukrář Michal Mandys, který se učil šest let u vyhlášeného pražského cukráře Skály, povýšil na francouzský éclair. A povedlo se. Měsíčně se ho tu prodá víc než 6 000 kousků. Harmonické spojení dobře osvědčené tradice a inovace se ale propsalo i do interiéru cukrárny od ateliéru A8000. Jemné pastelové tóny doplňuje černé moderní logo a lehce pop-artové ilustrace od grafického a designového studia Bechyňský. Hravý vizuální koncept se odráží také v architektonické podobě prostoru.
Sladká vzpomínka na dětství u babičky, ale i inovativní zákusky v moderním provedení. Pohodlí šumavské cukrárny, ale i minimalistický design a odhalené stropy. Taková je Cukrárna Povidloň v Lipně nad Vltavou. Investor HOREKA LIPNO, s. r .o,. stojící mimo jiné za zdejším hotelem Element nebo restaurací Stodola, oslovil pro spolupráci šéfcukráře Michala Mandyse, který ctí tradice, ale zároveň drží krok s moderní cukrařinou. Tomu dokonale notuje i interiér. Architektonický ateliér A8000 citlivě převedl do prostoru jemný a minimalistický grafický koncept od studia Bechyňský.
„Základním architektonickým principem je spojení tradice s 21. stoletím. Stejně jako pracuje šéfcukrář Michal Mandys, který povýšil do moderních podoby známý lokální dezert, jsme postupovali i při úpravách prostoru. Samotnou výrobu jsme přivedli do odbytových prostor. Vznikl tak společný prostor, ve kterém si plně užijete zážitek z nakupování a ochutnávání lahodných zákusků, a ještě můžete pozorovat výrobu na vlastní oči,“ popisuje architekt Martin Krupauer.
Strop prostoru cukrárny je otevřený a přiznává rozvody technologií včetně vzduchotechniky. Ta je však obarvena na růžovo, čímž jsou odlehčeny tvrdé linie interiéru. Dispozici cukrárny vévodí průhled do výrobny zákusků, která je viditelná už z ulice velkým výkladem. Návštěvníci mohou výrobu dezertu sledovat ale i uvnitř, a to u barového pultu umístěného pod oknem. Ilustrace od studia Bechyňský jsou vidět také v malbě na stěnách. Vizuální identita a interiér cukrárny tak tvoří nerozdělitelný celek.
Hlavní prvky vybavení cukrárny jsou svařené z černých kovových jacklových prvků. Doplněné bílou kovovou mřížovinou a akustickými lamelami tvoří kontrast k pastelovým barvám krabic, balicích papírů a propagačních materiálů vystavených za pultem cukrárny. Tradičně tvarované židle od firmy Ton v pastelových odstínech reflektují barevnost značky cukrárny. Retro dlažba zase dotváří atmosféru kontrastů.
AUTORSKÝ TÝM: Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Stanislava Blažková, Rita Correia
STAVEBNÍ ŘEŠENÍ ZA A8000: Michal Žižka, Ladislav Krlín
Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.
Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.