UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Areál věznice v Uherském Hradišti, jehož součástí bude i památník-muzeum, se po rekonstrukci otevře nejdříve v roce 2028. Do té doby zůstane věznice veřejnosti nepřístupná. I proto vzniká mobilní aplikace, imersivní expozice Za zdí, využívající zejména rozšířenou realitu.
„Pamatuju si, když už jsem potom byla ve věznici, tak mi do cely vlétla moucha. Taková veliká. Jak se říká, bzučela tam. Bzukavá moucha. A já jsem tak toužila tu mouchu si chytnout, dát si ji na dlaň a pohladit ji. Protože ta citová touha po něčem, po někom, to bylo snad to nejhorší,“ vzpomíná drobná šedovlasá žena, zatímco nahlíží do omšelé cely bývalé věznice v Uherském Hradišti. Vlasta Černá tady v roce 1951 strávila na samotce 10 měsíců. Tehdy sedmnáctileté děvče odsoudili komunističtí soudci za pokus o útěk přes hranice.
Uherskohradišťská věznice je místo s pohnutou historií. Nejprve zde české vlastence a domnělé i skutečné odpůrce režimu věznili nacisté, na jejich praktiky po roce 1948 navázali komunisté. Své krajany zavírali často pouze na základě udání. Už to nebyli němečtí okupanti, ale příslušníci mocenských složek domácího komunistického režimu, kteří zatýkali nepohodlné spoluobčany. Elektrický proud byl jedním z nástrojů, jak z obviněných dostat mnohdy smyšlenou výpověď. Jak se později ukázalo, dokonce i svatá zpověď byla zinscenovaná k získání informací nebo doznání.
K několika popravám ve věznici došlo už během nacistické okupace, v poválečném období zde smrt oběšením čekala řadu odsouzených v rámci tzv. retribučních soudů. Během 50. let přišlo v souvislosti s krutostmi a bezprávím v hradišťské věznici o život nejméně 30 nevinných občanů. Mnoha dalším lidem a jejich blízkým byl rozvrácen život osobní, rodinný a profesní.
„A přesto ví o tehdejších událostech jen velmi málo lidí, a to zejména v mladší generaci. Výzkum, který v roce 2018 provedla agentura NMS Market Research na vzorku 1 004 dotazovaných, ukazuje, že povědomí o událostech před 80 lety mají ve věkové skupině od 18 do 34 let jen dvě pětiny dotázaných,“ říká Václav Adamec z neziskové organizace Historia Futurae (historiafuturae.cz). Ta si klade za cíl připomínat historické události a osobnosti prostřednictvím moderních technologií, zejména rozšířené a virtuální reality.
Historia Futurae letos navázala spolupráci s uherskohradišťským spolkem Memoria (veznicehradiste.cz). Ten od roku 2009 usiluje o důstojné a smysluplné využití vězeňského areálu v Hradišti. Cílem spolupráce je vytvořit imersivní expozici Za zdí (expozicezazdi.cz) a představit tuto temnou etapu československé historie inovativní formou. Expozice Za zdí nabídne unikátní obsah v rozšířené realitě. Uživatelé tak budou moci zažít průvodce v podobě 3D hologramu, vkročit do virtuální vězeňské cely nebo podstoupit interaktivní výslech. „Půjde o expozici primárně virtuální, v podobě mobilní aplikace, s ambicí dočasně zastoupit funkci muzea klasického. Smyslem díla bude komunikovat historii věznice a osudy zde perzekvovaných obětí komunistické ideologie jako příklad inovativního připomínání potlačované paměti společnosti,“ doplňuje Adamec, sám vystudovaný historik.
Imersivní expozice bude respektovat profesní standardy muzejní práce a poznatky bude prezentovat na základě autentických dokladů o osudech vězňů, jejich blízkých, ale i dozorců a systému, který reprezentovali. „Rádi bychom tak podpořili rozvoj společnosti, která bude mít díky digitálním technologiím svobodnější přístup ke kulturnímu dědictví. Vytváříme digitální muzejní projekt, který má přispět k objektivnímu a dostupnému poznání minulosti a tím k lepší budoucnosti,” komentuje ambici projektu Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria.
Celkový rozpočet projektu Za zdí, který pokryje přímé náklady na realizaci, je 738 000 Kč. Třetinu rozpočtu pokryly dary mecenášů, o druhou třetinu se Historia Futurae a Memoria chtějí ucházet z veřejných zdrojů. Poslední třetinu, zhruba 250 000 Kč, neziskovky vybírají v crowdfundingové kampani na Darujme.cz (darujme.cz/projekt/1205163). Ta byla zahájena začátkem září a dosud se povedlo získat necelou polovinu cílové částky.
Pokud jste místní nebo nemáte do Hradiště daleko – v pondělí 25. října od 15.00 proběhne pro dosavadní donátory projektu komentovaná prohlídka věznice a posléze od 17.30 v HUB 123 prezentace a beseda Co je imersivní expozice Za zdí?
„Ono je to potřeba, aby to někdo slyšel. Aby to někdo věděl, co se všechno dělo. A co byli naši lidé schopni dělat našim lidem. Tuhle historii je potřeba připomínat. Jsem ráda, že je snaha o to, aby nějaká část věznice zůstala zachována jako upomínka těch časů. Nechtěla bych, aby se někdy opakovaly,“ uzavírá politická vězenkyně Vlasta Černá.
Další materiály
Web projektu Za zdí: expozicezazdi.cz
Web Historia Futurae: historiafuturae.cz
Web Memoria: veznicehradiste.cz
Kampaň na Darujme.cz: darujme.cz/projekt/1205163
Crowdfundingové video: vimeo.com/559625870
Animace zabývající se historií věznice: vimeo.com/559841285
Další videa s pamětnicí Černou: vimeo.com/historiafuturae
Fotografie věznice ke stažení:
průřezové album: bit.ly/2U3XxLa
historické fotografie: bit.ly/3Cpz984
interiéry dnes: bit.ly/3jxk7Eq
letecký snímek: bit.ly/3ypu3Gm
z prohlídek: bit.ly/2VmvgQJ
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.