MIROTICE: Již o tomto víkendu vypukne Mirotické setkání loutek a hudby. V malebné jihočeské obci jistě nadchne všechny milovníky divadla, hudby, baletního, tanečního a výtvarného umění a různorodých doprovodných aktivit. Radostný svět dětí a dost často vážný svět dospělých se začne propojovat v pátek 5. srpna ve 12 hodin. Více již v rozhovoru se zakladatelem festivalu a impresáriem Ladislavem „Loisou“ Tomešem.
Kdy a za jakých okolností vás napadlo spojení loutek a hudby?
Na začátku roku 2004 jsem v Miroticích navštívil památník našeho významného malíře Mikoláše Alše a loutkáře Matěje Kopeckého. Ještě ten den se mi zrodila myšlenka tyto slavné umělce nějak připomenout a aktivně oslavit jejich památku. Tato myšlenka byla základním kamenem divadelního a hudebního festivalu Mirotické setkání loutek a hudby. Aby Setkání bylo atraktivnější, tak mě napadlo do programu zakomponovat i hudební vystoupení. Chtěl jsem propojit svět dětí se světem dospělých, a tím se odlišit od jiných festivalů. V tu dobu to nebylo tak časté, dnes už je dost akcí a festivalů zaměřených na malé i velké návštěvníky.
Změnila se za těch třináct let nějak zásadněji koncepce festivalu?
Koncepce se zásadně nezměnila, ale žánrově trochu ano. Mám rád všechny formy divadelních technik, ale dávám „zelenou“ divadelníkům, kteří rádi komunikují s divákem. Také hudebně jsem malinko odbočil. Dříve jsem často zval písničkáře a komornější kapely, ale nyní mají přednost muzikanti, kteří udělají show a ostrov u Dolejšího mlýna roztančí.
Kdy začínáte připravovat nový ročník a co je při přípravách nejsložitější?
Nad příštím programem už dumám v tuto dobu. Na podzim připravuji podklady pro současné i nové partnery a sponzory. Mám velké štěstí, že mi partneři a kamarádi důvěřují a zůstávají věrní. Bez finanční podpory a pomoci kamarádů a rodiny by festival neexistoval. Určitě nejsložitější činnost je sehnat prostředky, abych mohl pozvat zajímavé umělce.
Podle jakých kritérií vybíráte soubory a kapely?
Vybírám je sám a musí mne zaujmout. Někdy mi někdo doporučí nějaké divadlo nebo skupinu, ale raději se na ně jedu podívat. Když mi ale někoho doporučí například Víťa Marčík, tak se jezdit dívat nemusím, mám jistotu, že to určitě bude skvělé divadlo. Už několik let mám velkou databázi kapel a divadelníků. Přicházejí mi často zajímavé nabídky, ale bohužel nemohu uspokojit všechny.
Opakují se jména vystupujících nebo se snažíte zvát především nováčky?
Je to různé. Aby byl program lákavý a návštěvníci se rádi vraceli, měl by být program citlivě poskládaný. Na Mirotické setkání loutek a hudby se každoročně vrací Divadlo Víti Marčíka, Divadlo LokVar, Divadlo Já to jsem, Divadlo DNO, Divadlo Harmonika, ale například už potřetí přijede Anička Polívková & Iby Pop. Divadelníci mají většinou bohatý repertoár a představení střídají. Hudební skupiny se snažím obměňovat. Pro začínající zpěváky a kapely připravujeme talentovou scénu. Nováčci dostávají prostor v přestávkách mezi vystoupeními. U nás mají návštěvníci výhodu, že se hraje vždy jen na jednom místě. Divadla se většinou odehrávají v divadelním šapitó a koncerty na venkovním pódiu. Ostrov není příliš velký, tak je vlastně vše velmi blízko u sebe. Divák má proto příležitost vidět celý program. Celé dva pohádkové dny na ostrově u Dolejšího mlýna bude moderovat výtečný herec, improvizátor a mistr převleků Radek Daniel Pokorný, který se již stal součástí festivalu.
Začínáme v pátek 5. srpna ve 12 hodin. Festival odstartuje režisér Zdeněk Troška, pokud mu pracovní vytížení dovolí.
Připravili jste pro návštěvníky i nějaký doprovodný program?
Doprovodný program je hodně důležitý, proto bych nerad tuto složku festivalu opomenul. Opět bude připravena horolezecká stěna a na říčce Lomnici kajaky. Šikovné ručičky si budou moci vybrat z šesti výtvarných dílen. Poprvé k nám zavítá Svíčkárna Rodas, která má základnu v písecké Sladovně. Hudební nadšenci si pod vedením zkušených hudebníků mohou vyzkoušet cizokrajné nástroje Hang Drum a didgerido. Nebude chybět skvělá výtvarnice malující na obličeje a pro osvěžení vodní fontána. Spolek Ententyky zaručeně nezklame a přiveze originální soutěže. Návštěvníci si budou moci koupit ručně dělané marionety a originální kresby Jaroslava Mikoláše Vojny, pravnuka M. Alše.
Z festivalu nechceme udělat tržiště, ale umělecký minijarmark určitě potěší. Nabídneme výstavu obrazů Vladimíra Svozila a na ostrově bude poprvé wifi. Návštěvníci mohou krátkou procházkou dojít do rodného domku a památníku Mikoláše Alše, kde je také expozice loutek rodu Matěje Kopeckého. Vyřezávat motorovou pilou bude mistr světa v timbersportu Martin Komárek. Letos bude připraven nový občerstvovací tým, který slibuje příjemné občerstvení za rozumné ceny a také barmanskou show nejenom pro dospělé. A návštěvníci se mohou těšit na mnoho dalších aktivit.
Proč jste si za místo konání vybral právě Mirotice?
V jihočeských Miroticích jsem vyrůstal a žil. Moje hlavní zaměstnání je lodní kapitán, ale moc rád se sem vracím. Mám zde rodiče, sourozence a kamarády. Bylo tady velmi dobré „podhoubí“ pro vznik takovéhoto kulturního Setkání. Narodil se zde známý malíř Mikoláš Aleš, řezbář Mikoláš Sychrovský, tenorista a hudební skladatel - přítel Mozartův - Benedikt Žák, ve své době slavný výtvarník a jeden z prvních fotografů 19. století Alexandr Seik. 41 let zde žil náš nejznámější kočovný loutkář Matěj Kopecký a s tímto krajem je spojen i dramatik a první dramaturg Národního divadla Ladislav Stroupežnický. Každoročně k nám přijíždějí potomci našich slavných. Malíř a fotograf Jaroslav Mikoláš Vojna (pravnuk Mikoláše Alše) a prapravnučka loutkáře Matěje Kopeckého, Josefa Virgínie Hněvkovská Kopecká. K tomu všemu jsem nalezl i malebný kout přírody, ostrov u Dolejšího mlýna na říčce Lomnici. Myslím si, že vše má nějaké kořínky a souvislosti…. Asi to nebude náhoda, že se povedla obnovit v Miroticích divadelní a umělecká tradice.
Přijeďte s celou rodinkou 5. a 6. srpna načerpat příjemnou atmosféru divadelně-hudebního festivalu. Uvidíte, že i ve skromných podmínkách malého městečka mohl vzniknout festival, který letos přináší už třináctý díl a pořád rozdává lidem radost.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.