NYMBURK: Hned čtyř dotisků se od roku 2019 dočkal japonský překlad Hrabalova známého románu Obsluhoval jsem anglického krále. Hloubka pohledu, symboličnost a metaforický jazyk, které se podařily Kenichi Abemu z Katedry komparatistiky Tokijské univerzity převést ve výjimečné kvalitě, přitom podnítily zájem japonského publika nejen o tohoto klasika, ale také další české spisovatele. Právě Hrabalův dvorní překladatel patří k hlavním hostům mezinárodní mezioborové konference, jež se od 25. do 27. dubna uskuteční v Nymburce. Stane se tak v roce 110. výročí narození Bohumila Hrabala.
Vedle Japonska se o své zkušenosti a možné výklady Hrabalových děl podělí literární vědci a badatelé z Polska, Německa nebo Francie. Společně s tuzemskými odborníky jejich příspěvky spojuje důraz na neidyličnost tvorby Bohumila Hrabala. Program rovněž nabídne řadu úhlů pohledu: od lingvistiky, přes antropologii, religionistiku, literární topografii a uměleckou historii až třeba po filozofii.
„Pokud přijmeme výklad, že filozofie podněcuje k myšlení, otevře se nám bezpočet filozofických vrstev Hrabalových textů. Stále naléhavěji se ukazuje, jak důležitá je pro jejich uchopení a pochopení koncentrace a poměrně rozsáhlé znalosti,“ vysvětluje za organizační výbor Jakub Češka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který je garantem programu konference. Ten je cíleně poskládaná interdisciplinárně a tak, aby setkání skrze odborné příspěvky zaujalo odborné publikum, ale obohatilo a inspirovalo i studenty nebo laické návštěvníky, včetně studentů a pedagogů středních škol.
Více informací a registrační formulář na www.hrabal-nymburk.cz. O kvalitě sestaveného programu svědčí i to, že kapacita nymburského Kina Sokol se rychle zaplňuje.
Podle organizátorů konference je reflexe čtenářů i znalců Hrabalových textů z Japonska příznačná: jejich zkušenost a přístup ke spisovatelovým pracím rozšiřuje hranice vnímání a interpretace raných i všeobecně známých děl. A tím může být velmi obohacující také pro české, potažmo středoevropské zasvěcené i „začínající“ čtenáře Hrabalových děl. Jeho – na konferenci v několika příspěvcích reflektované – intelektuální fundament a široké znalosti historické i dobové literatury, hudby, filozofie nebo výtvarného umění i po 27 letech po jeho smrti nadále ovlivňují a inspirují publikum po celém světě.
V případě Japonska nebyl úspěch Abeho, velkého znalce české literatury a kultury, překladu Obsluhoval jsem anglického krále vyjádřen jen zájmem o další Hrabalova díla. Otevřel k tamním čtenářům dveře řadě dalších českých titulů. „V době covidu slavil velký úspěch Abeho překlad Čapkovy Bílé nemoci. Z aktuálních českých autorů překládá například romány Bianky Bellové, přeložil též rozsáhlý román japanoložky Anny Cimy o japonsko-českém potýkání se s příznačným názvem Probudím se na Šibuji,“ vypočítává Jakub Čéška.
Jiné, neotřelé, a přitom hluboce zasvěcené výklady Hrabalových románů, novel, povídek i poezie nabídnou odborníci a znalci jeho prací z několika prestižních univerzit nebo vědeckých pracovišť. Zejména ty literárně-teoretické spojuje důraz na koncentraci a pozornost vnímání textů ze strany čtenáře. „Například díky přednášejícím z Polska může vyniknout reflexe společné kultury a historie střední Evropy. Polští a maďarští čtenáři právě tento kontext Hrabalova díla velmi citlivě vnímají“, přibližuje další z programových motivů konference člen jejího organizačního výboru Marek Ďurčanský z Ústavu dějin a archivu Univerzity Karlovy. Toto pracoviště je vedle Fakulty humanitních studií a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy spolu s Městskou knihovnou Nymburk hlavním pořadatelem konference.
Ostatně, to, jaká díla Bohumila Hrabala a v jakých jazycích vyšla a nadále vycházejí, bude předmětem samostatného příspěvku zástupkyň Moravské zemské knihovny v Brně. Doloží, že Hrabal patří vedle Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla a Milana Kundery k nejhojněji překládaným a vydávaným českým autorům.
„Proč se tak děje a proč se daří Hrabalovým překladům získávat stále nové a mladé publikum, budeme zkoumat hned v několika příspěvcích. Náš cíl bude naplněný, pokud se podaří posunout a rozšířit odborný výzkum jeho literárních děl. Získat nové čtenáře knih Bohumila Hrabala a těm stávajícím nabídnout nečekané souvislosti a pozice, z nichž je možné k jeho textům přistupovat,“ uzavírá Jan Červinka, ředitel pořádající Městské knihovny Nymburk.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz