Hostivařský zázrak

<p>PRAHA: Mimořádný unikát, rozsáhlou nástěnnou malbu z konce 13. století, našli památkáři v pražském kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři. Restaurátoři již dokončili první etapu záchranných prací.</p> <p>Odborníci se shodují, že v nenápadném kostele se jedná o objev středoevropského formátu. Stará nástěnná malba, která pokrývá celou konchu (půlkruhová klenba) apsidy, nemá v České republice rozsahem a kvalitou obdoby.<br /> „Podařilo se odkrýt opravdu velmi vzácnou nástěnnou malbu, pravděpodobně z posledního období Přemyslovců, která je relativně málo poškozená,“ řekl prof. PhDr. Jan Royt, CSc. kunsthistorik a vedoucí Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Karlovy Univerzity. Jedná se o techniku fresco – secco, techniku, při které často zůstává zachována pouze vrstva provedená do mokré omítky, vrchní secco vrstva se spráší, takže malba zůstane bez modelace, a v řadě případů vnímáme pouze obrysové linie.<br /> Prof. Royt spolu s PhDr. Máriusem Matákem z Ústavu památkové péče oceňují zejména mimořádnou ikonografii památky, známou jen ze zahraničních knižních maleb. První ikonografický názor definoval zobrazení Krista ve slávě „Maiestas Domini“ (Vznešenost Páně), čili Kristus sedící na trůnu v mandorle (svatozáři), která ho obklopuje a vytváří kolem něj duhu, což popsal prof. Royt slovy: „Je to takový<br /> prostor mezi jeho božstvím a lidstvím“.<br /> „Námět je velmi vzácný, protože zobrazuje Boha otce, který má na klíně ukřižovaného Krista. Je to vlastně mezistupeň mezi zobrazením Nejsvětější Trojice typu „Thronus gratiae“ (trůnu milosti). Kolem něj jsou andělé a čtyři evangelisté (orel – sv. Jan Křtitel, býk – sv. Lukáš, lev – sv. Marek a anděl – sv. Matouš). Mezi štěrbinovými románskými okny je vyobrazen sv. Jan Křtitel, patron kostela, a sv. Vojtěch, jako patron arcidiecéze s arcibiskupským paliem,“ uvedl prof. Royt v České televizi.<br /> Druhým šokem pro odborníky byl objev západního štěrbinového okénka, zazděného snad při barokních úpravách kostela. Po vyjmutí vyzdívky se objevila znovu naprosto zachovalá malba. V prostředním pásu fresky je bordura, v jejíž kruzích jsou hlavy proroků a králů. Nejníže je takzvaný mariánský motiv, výjevy ze života Panny Marie a Svaté rodiny.<br /> Neméně zajímavou skutečností bylo odkrytí fragmentu mladší vrstvy (kolem roku 1500) s klečící postavou starce. Tato plocha byla restaurátorem sňata technikou transferu a posléze bude možné její uplatnění v jiných prostorách.<br /> Kostelík získal nástěnnou malbou úplně jiný rozměr, a tak byl přemístěn i původní oltář, který by unikátním malbám nedal vyniknout. „Pro oltář hledáme jiný vhodný prostor, protože byl krásný a dlouhá léta sloužil k bohoslužebným účelům,“ informoval místní farář P. Mariusz Gerard Kuźniar, který byl iniciátorem unikátního nálezu. Po svém nástupu do Hostivaře v roce 2006 se rozhodl pro obnovu farního areálu. Protože je kostel nemovitá kulturní památka a součást památkově chráněné zóny Stará Hostivař, oslovil památkáře s dotazem, co vše je třeba udělat pro to, aby mohl být kostel obnoven. Jednou z podmínek, které si stanovili, byl restaurátorský průzkum apsidy kostela. Výsledkem bylo objevení fresky v květnu 2007, místy až pod dvaceti nánosy nátěrů. Došlo k tomu díky profesionální práci restaurátora, akad. malíře Miroslava Slavíka.<br /> V dubnu 2009 byla, pod záštitou kardinála Miloslava Vlka a senátora Jana Nádvorníka, vyhlášena veřejná sbírka za účelem záchrany pozdně přemyslovských fresek.<br /> Ze stejného důvodu uspořádala kronikářka na radnici Městské části Praha 15, kam Hostivař patří, výstavu fotografií o průběhu odhalovaní fresek, a Základní umělecká škola Hostivař benefiční koncert.<br /> V současné době je na účtu, díky lidem dobré vůle, na sto tisíc korun.<br /> „Restaurátoři, po získání finančních prostředků, zahájí druhou etapu prací. Celá apsida by pak mohla být obnovena do konce příštího roku,“ řekl zástupce starosty Pavel Frydrych.<br /> Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, v Městské části Praha 15 – Hostivaři, patří mezi nejstarší pražské svatyně. Chrám je raně gotického původu s románským jádrem, jehož vznik je datován v rozmezí 11. až 13. století. První písemné doklady o existenci sahají k roku 1352.</p> <p>Marie Zdeňková je kronikářka Městské části Praha 15.<br /> Článek, jehož je autorkou, byl zveřejněn v kanadském Československém čtrnáctideníku SATELLI T 1–416, odkud jsme jej s jejím svolením převzali a s drobnými redakčními úpravamizveřejnili.</p>