<p>ÚSTÍ NAD LABEM: Zhruba před rokem (k 1. 7. 2009) se Galerie E. Filly přestěhovala z městského centra ve Velké Hradební do Jateční ulice, která leží víceméně na okraji města.</p> <p>Nachází se v prostorách bývalého areálu Severočeské armaturky, který nyní patří Schifer – AC. Pro zajímavost; ve stejné budově a na stejném patře sídlí dvě instituce stejného zaměření – kromě Galerie Emila Filly zde působí také Galerie armaturky.<br />
Přestože galerie E. Filly získala hezčí a o cca polovinu větší prostory (600 m2), není to podle jejího manažera Radka Jandery zcela ideální. Vyjádřil to slovy: „V zimě se to nedá vytopit a v létě je tam 50° C,“ a doplnil, že dovnitř zatéká. Dodal ještě, že pokud by byla možnost vrátit se zpět do centra města, Galerie by ji určitě využila.<br />
Z jiného pohledu se na věc dívá ředitelka instituce Vendula Fremlová. Přestože je nyní Galerie mimo centrum města, návštěvnost je podle ní vyrovnaná a neklesla. Říká: „Jsme kousíček od vysokoškolských kolejí nebo od Gymnázia v Jateční ulici. Takže k nám chodí odpovídající spektrum návštěvníků.“ Vyslovuje ještě domněnku: „Návštěvnost je možná o něco lepší také proto, že v Domě kultury jsme byli ve třetím patře, bez výtahu.“<br />
Dům kultury, o kterém je řeč, patří městu, a v současné době se rekonstruuje. Od září zde mimo jiné bude působit Dům dětí (viz související článek).<br />
Město Galerii E. Filly podporuje a ani návrat do bývalých prostor v kulturním domě nevylučuje. Potvrdil to náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha když řekl, že s Galerií bude město o jejím umístění v rekonstruovaném domě kultury ještě jednat. Její eventuální návrat je však možné počítat v řádu let.<br />
Prostory, ve kterých nyní Galerie sídlí, si pronajímá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem, která ji tam nechává působit a tím ji podporuje. </p> <p>Minulý rok se celkové náklady Galerie vyšplhaly na 1 360 819 Kč, přitom výdaje z této částky za energii, opravu, údržbu, úklid, poštovné, telefon a internet činily 42 992 Kč. Podle slov ředitelky má Galerie jednoho zaměstnance, a to paní sekretářku, která je současně kustodem, což znamená, že také vpouští návštěvníky na výstavy. „Ve skutečnosti jsme tým asi tří lidí, ale regulérního zaměstnance máme jen jednoho,“ upřesnila ještě.<br />
Dotace od města Ústí nad Labem činily 620 000 Kč, od Ministerstva kultury 487 800 Kč a od ÚP (Úřad práce) Most 50 000 Kč. Celkový příjem dosáhl 1 362 657 Kč, a jsou v něm zahrnuté také tržby za vstupné, časopisy, katalogy a také peníze za poskytnuté služby – a to ve výši 84 542 Kč. Galerie Emila Filly žije tedy převážně z dotací.<br />
Loňská návštěvnost dosáhla (podle výroční zprávy) 2679 návštěvníků. Pro zvýšení návštěvnosti umožnila Galerie středeční vstupy zcela zdarma. „Mimo období prázdnin navštíví výstavu zhruba 450 až 500 lidí,“ uvedla Fremlová s tím, že každá výstava běží měsíc, někdy měsíc a půl. Nejnižší návštěvnost měla minulý rok výstava Exit, kterou navštívilo pouze 273 návštěvníků, ta ovšem probíhala o vánočních prázdninách.</p> <p>A že to v Galerii E. Filly žije, lze dokumentovat na několika nejbližších akcích. Např. 8. září zahajuje mezinárodní výstavu s názvem ‚Artist in Art Society‘, tedy ‚Umělec v umělecké společnosti‘, v jejímž rámci proběhnou různé workshopy. Na její přípravě se podílí dvě zahraniční instituce a potrvá do poloviny října.<br /> V listopadu a prosinci zde bude vystavovat ústecký umělec Jiří Kubový.<br /> Více informací na www.gef.cz. </p> <p>Pozoruhodný je jistě fakt, že v téměř stotisícovém městě Ústí nad Labem nepůsobí žádná galerie zřízená městem. Přesto má město řešení; v Informačním středisku Ústí nad Labem, které zřizuje, mají umělci, a to i nezavedení, možnost vystavovat své práce. Navíc funguje ve městě hned několik soukromých galerií. Uveďme například Galerii Ivu, jež sídlí ve Velké Hradební, Galerii Bergr, dále Galerii APB, NF, KAMI, Suterén, Duet nebo Galerii Evy Vágnerové.</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.