FOK zahraje Janáčkovu Sinfoniettu a Brahmsovy Uherské tance s Ionem Marinem
PRAHA: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do své sezóny dirigenta Iona Marina. Při příležitosti Roku české hudby provede s orchestrem 21. a 22. února Janáčkovu Sinfoniettu. Na programu jsou také Brahmsovy Uherské tance v orchestraci Antonína Dvořáka a Brahmsova První symfonie.
„Druhá polovina 19. a počátek 20. století představují magický čas v kulturních dějinách střední Evropy. Filozofie, literatura, umění, a především hudba těžily ze součinnosti národních hodnot a mezinárodního ducha. Náš program odráží tuto alchymii. Maďarské tance, které složil Vídeňák narozený v Německu a které orchestroval Čech; Sinfonietta od Moravana, který byl velmi obdivován od Londýna po Berlín a který přetvořil folklór na nejvyšší úroveň významu; symfonie, jejíž již světově proslulý skladatel potřeboval k jejímu napsání téměř čtyřicet let. Všechny tyto prvky vytvářejí mezníky intenzivní vnitřní cesty, kterou jsem se snažil přiblížit znamenitému pražskému publiku, kdykoli jsem měl tu čest zde dirigovat,“ říká dirigent s rumunskými kořeny Ion Marin.
Ion Marin je jeden z mála dirigentů, kteří se dostali na světovou špičku v symfonické i operní oblasti. Studoval skladbu, klavír a dirigování na Hudební akademii George Enescu a na salcburském Mozarteu. Jeho vzdělání zahrnuje také studium filozofie a dějin náboženství. V roce 1986 uprchl rumunské diktatuře, což ho přivedlo k novému životu a hudební kariéře ve Vídni. Za působení maestra Claudia Abbada se stal rezidenčním dirigentem Vídeňské státní opery. Jeho symfonické renomé vedlo k tomu, že dirigoval prakticky všechny největší světové orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Lipského Gewandhausu, Londýnských symfoniků, Staatskapelle Dresden, Orchestra della Santa Cecilia, Orchestre National de France, Tokyo Metropolitan Orchestra a dalších.
„A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně. Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození. A třesk vítězných trubek, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti rodil se v mé Sinfoniettě tohoto poznání z mého města Brna,“ to jsou slova skladatele Leoše Janáčka o jeho nejznámějším instrumentálním díle. Najdeme v něm impozantní dechovou sekci, včetně čtrnácti (!) trubek, která podtrhuje oslavný charakter díla, kterým Janáček nadšeně přivítal vznik Československa.
Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského
„S Maestrem Ionem Marinem se orchestr FOK poprvé potkal na festivalu Pražské jaro v roce 2021, podruhé na podzim 2022, tehdy s koncertním mistrem Romanem Patočkou coby sólistou. Jsou to setkání inspirativní, plná vzájemného porozumění. Tentokrát jsme jej oslovili s tím, aby si vybral skladby nejosobnější a zároveň se vztahem k české kotlině. Maestro k naší velké radosti vybral strhující Janáčkovu Sinfoniettu, která Smetanovu síň svým hlaholem zaplní do posledního místa, a hudbu Johannesa Brahmse, který podobně jako Maestro zvolil za svůj druhý domov Vídeň. A v echu samozřejmě slyšíme jméno Antonína Dvořáka, který instrumentoval poslední Uherské tance.“
Program
BRAHMS & JANÁČEK
21. a 22. února 2024 od 19:30, Obecní dům
JOHANNES BRAHMS
Uherské tance č. 17–21 (orch. A. Dvořák)
LEOŠ JANÁČEK
Sinfonietta
JOHANNES BRAHMS
Symfonie č. 1 c moll
SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK
Ion MARIN | dirigent
Vstupenky: https://www.fok.cz/cappella-mariana
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818