Filozof Václav Bělohradský vystoupí v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně
ZLÍN: S Václavem Bělohradským, filozofem a sociologem, postmoderním myslitelem a pokračovatelem filozofa Jana Patočky, si nejen o jeho poslední knize Čas pléthokracie bude povídat ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Jan Kaňka. Beseda se uskuteční ve středu 25. ledna od 17 hodin v ústřední knihovně v sále B.
Václav Bělohradský se narodil 17. ledna 1944. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1970 odešel do emigrace, v níž spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími i domácím disentem. Jako pedagog působil na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 jako profesor sociologie. Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a hostujícím profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Jeho dosud poslední kniha Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, vyšla v listopadu 2021 v nakladatelství 65. pole. Jedná se o soubor kritických esejů, teorií a příkladů, které se vzájemně prolínají. Bělohradský se v nich vrací ke svému celoživotnímu tématu – napětí mezi legitimností a legalitou, mezi smyslem pro spravedlnost a literou zákona, mezi občanskou solidaritou a politickým režimem.
Poprvé se tomuto tématu věnoval už ve své knize Krize eschatologie neosobnosti, která vyšla v roce 1982 v londýnském nakladatelství Alexandra Tomského Rozmluvy, později jej spolu s dalšími jeho studiemi vydal Václav Havel v samizdatové edici Expedice pod názvem Přirozený svět jako politický problém. Ohlas, který v tehdejší disidentské obci pojednání o legalitě bez legitimnosti a legitimnosti bez legality vyvolalo, zmiňuje Václav Havel také v Dálkovém výslechu. „Otázka, kterou jsem tehdy formuloval, se dnes vrací v nečekaných podobách, prostupuje všechny sféry lidské činnosti. Dramaticky naléhavou ji pak učinil antropocén – věk lidské zodpovědnosti za planetu Zemi,“ uvádí Bělohradský.
Jedním z prostupujících motivů knihy, je krize liberální demokracie, mezní moment kdy je západ na křižovatce, kdy se rozhoduje, kudy se vydat. Tematizuje pět klíčových otázek: Přežije demokracie apokalyptický tón antropocénu? Mohou být většiny z digitální mělčiny zdrojem legitimní moci? Může liberálnědemokratický stát přežít takovou bezmoc? Jak může platformizace ekonomiky odolat tlaku korporací, které ji strategicky využívají jen ke snížení svých nákladů a k udržení statu quo? Jak se proces hybridizace může stát programem politických hnutí?
„Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných. Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie." (Václav Bělohradský: Čas pléthokracie, úryvek z knihy).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818