Filozof Václav Bělohradský vystoupí v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně
ZLÍN: S Václavem Bělohradským, filozofem a sociologem, postmoderním myslitelem a pokračovatelem filozofa Jana Patočky, si nejen o jeho poslední knize Čas pléthokracie bude povídat ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Jan Kaňka. Beseda se uskuteční ve středu 25. ledna od 17 hodin v ústřední knihovně v sále B.
Václav Bělohradský se narodil 17. ledna 1944. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1970 odešel do emigrace, v níž spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími i domácím disentem. Jako pedagog působil na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 jako profesor sociologie. Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a hostujícím profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Jeho dosud poslední kniha Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, vyšla v listopadu 2021 v nakladatelství 65. pole. Jedná se o soubor kritických esejů, teorií a příkladů, které se vzájemně prolínají. Bělohradský se v nich vrací ke svému celoživotnímu tématu – napětí mezi legitimností a legalitou, mezi smyslem pro spravedlnost a literou zákona, mezi občanskou solidaritou a politickým režimem.
Poprvé se tomuto tématu věnoval už ve své knize Krize eschatologie neosobnosti, která vyšla v roce 1982 v londýnském nakladatelství Alexandra Tomského Rozmluvy, později jej spolu s dalšími jeho studiemi vydal Václav Havel v samizdatové edici Expedice pod názvem Přirozený svět jako politický problém. Ohlas, který v tehdejší disidentské obci pojednání o legalitě bez legitimnosti a legitimnosti bez legality vyvolalo, zmiňuje Václav Havel také v Dálkovém výslechu. „Otázka, kterou jsem tehdy formuloval, se dnes vrací v nečekaných podobách, prostupuje všechny sféry lidské činnosti. Dramaticky naléhavou ji pak učinil antropocén – věk lidské zodpovědnosti za planetu Zemi,“ uvádí Bělohradský.
Jedním z prostupujících motivů knihy, je krize liberální demokracie, mezní moment kdy je západ na křižovatce, kdy se rozhoduje, kudy se vydat. Tematizuje pět klíčových otázek: Přežije demokracie apokalyptický tón antropocénu? Mohou být většiny z digitální mělčiny zdrojem legitimní moci? Může liberálnědemokratický stát přežít takovou bezmoc? Jak může platformizace ekonomiky odolat tlaku korporací, které ji strategicky využívají jen ke snížení svých nákladů a k udržení statu quo? Jak se proces hybridizace může stát programem politických hnutí?
„Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných. Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie." (Václav Bělohradský: Čas pléthokracie, úryvek z knihy).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: S novým rokem přichází také Místní kultura s formátem podcastu, který je dnes součástí většiny internetových médií. PODCAST MÍSTNÍ KULTURY přináší dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Autorsky ho bude připravovat zkušená rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová.
ČR: Masopust, slavnostní období, které začíná po svátku Tří králů, se mimo jiné vyznačuje obdobím hodování, veselí a bujarými zábavami. Na nich byl dostatek příležitostí pro skupinové hrátky.
LIBOCHOVANY: Pro milovníky starých pověstí mohu nabídnout výpravu na místo, které již je na mapě označeno, ale značené cesty tam nevedou. Odměnou vám může být nezvyklý výhled a na místě si můžete pustit v případě dostatku dat i audiovizuální zpracování pověstí o tomto místě.
Libochovany leží na tak zvané lysecké trati. To je železniční trať z Lysé nad Labem do Děčína. Když vystoupíte v Libochovanech, kde je i krásný opravený ale nepřístupný zámek, je zapotřebí vyndat mapy v mobilní aplikaci. Severovýchodně od obce se tyčí pás zalesněných vrchů a jeden z nich je označen Čerťák.
Dojdete pod něj již zarostlou úvozovou cestou. Je to vrch plný skalnaté suti. Na něj musíte vystoupit vlastní cestou okolo bývalého lomu s velkým převýšením. Výhled na lomy na Deblíku a na Trabicích ale stojí za to. Také Libochovany i se zámkem máte krásně pod sebou, včetně Labe klidně se třpitícím v mírné zákrutě. Není nad to posadit se na některý z kamenů a pustit si audio- vizuální pověst o Čertově drápu, jak se vrchu dříve říkalo.
Naleznete jej na tomto linku na YouTube:
Poté se můžete pokusit najít otisky čertových drápů sami, ale pozor, ať nespadnete na dno bývalého lomu! Zelená značka vás pak pohodlně odvede na Kalvárii, kde se tyčí tři kříže, a poté už sestoupíte do Velkých Žernosek, odkud můžete pokračovat vlakem libovolným směrem.
ČR: V polovině ledna vybrala Česká televize pětici interpretů, kteří se přihlásili do letošního ročníku Eurovision Song Contest. Výběr národního zástupce odstartoval přímý přenos na youtubovém profilu soutěže a v iVysílání ČT. Hlasy pro zpěvačky Maellu, Pam Rabbit, Markétu Irglovou, dívčí skupinu Vesna nebo pro písničkáře RODANA mohou fanoušci posílat do půlnoci 6. února.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818