BŘEZNICE: Právě před padesáti lety začala v Březnici výstavba hokejového hřiště, které v létě sloužilo jako hřiště na košíkovou a odbíjenou. Toto výročí chce spolek K.G.B. (Kulturní Gang Březnice) s odborem kultury Města Březnice připomenout letním filmfestivalem s názvem Filmovar, který se na kluzišti bude konat od středy 20. do neděle 24. července. Nejen o něm jsme si povídali s jednou z organizátorek Dášou Nesvedovou.
Co Filmovar návštěvníkům nabídne?
Namíchali jsme romantiku, komedii, dokument, krátké animáky i amatérský dobrodružný film. Ale také loutkové divadlo a vše okořeníme afterparty. Promítání, jaké lidé znají z letních kin, bude vždy zhruba od 21.30 hodin.
Podle jakých kritérií jste filmy vybírali?
Na celém projektu spolupracujeme s odborem kultury, kterému bychom tímto chtěli moc poděkovat za úžasnou spolupráci. Díky ní jsme rozšířili počet promítacích dní. Loni i předloni jsme promítali pouze v pátek a v sobotu, letos jsme se dohodli, že začneme už ve středu. Středa je romantika, čtvrtek dokument o tom, jak i senioři mohou dělat co je baví, pátek dokument o muzice, sobota Prach a broky znovu v Březnici a následná afterparty, neděle komedie. Každý den před samotnou projekcí bude ještě "animovaná předehra", kdy divákům představíme vždy jeden animovaný hudební klip a krátké animované práce plzeňských studentů. Celý program doplní ještě čtvrteční divadlo.
Jaký byl osud starého kluziště?
Hřiště bylo nějakou dobu skutečně hojně využíváno ke svému účelu, ale pak postupně chátralo, mnoho let zůstalo nevyužívané a neudržované. To nám bylo líto, a tak jsme zde začali budovat prostor, kde by se mohly konat akce, které nám v Březnici chyběly.
Jaké práce jste zde museli udělat?
Museli jsme odstranit náletové křoviny, pozemek odvodnit, provést drobné pozemní úpravy, oplocení, vybudovat zázemí pro občerstvení a vyřešit technické zázemí.
Kdo tyto práce financoval?
Velkou většinou to byla dobrovolná práce našich členů a příznivců. Financovali jsme je z prostředků spolku, také z příspěvků na činnost od Města Březnice.
Kdy a jaká první "novodobá" akce se na kluzišti uskutečnila?
V roce 2008 se zde konal Rockfest Březnice, který se sem přesunul z prostor dnešního skateparku. V roce 2004 se na místě, kde je nyní skatepark, uskutečnil vůbec první ročník Rockfestu a jeho výtěžek jsme věnovali na přípravu pozemku pro vybudování skateparku. Navíc jsme hodně svépomocně pracovali, aby se zde mohl konat nejen festival, ale následně vystavět i skatepark. Byli jsme moc rádi, když zde tehdy vyrostl a ještě raději nyní sledujeme, jak hojně je využíván a jak kdysi pozemek, který ležel ladem, slouží novému účelu.
Jak skatepark souvisí s kluzištěm?
Když byl skatepark hotov, tak jsme hledali další nevyužité prostory, kde by se mohly konat akce, které nám tehdy v kulturní nabídce chyběly. Naše aktivity se proto přesunuly o kousek dál, na místo bývalého kluziště. I tento pozemek dobrovolníci postupně upravovali a vzniklo zde místo pro setkávání lidí z města i regionu. Spolek K.G.B. totiž pořádá nejen rockfest, ale také neckiádu, promítání nebo akce pro rodiny s dětmi. I toto místo tak začalo žít svůj nový život. Jedním z cílů našeho spolku je mimo jiné vyhledávat různá nevyužívaná místa, kde by se mohly konat kulturní projekty. Mimochodem, v listopadu oživujeme další nevyužívaný prostor - sklepení bývalé jezuitské koleje a to je další akce, která nás hodně baví.
Zpět ke kluzišti. Jsou ještě nějaké akce kromě rockfestů, které se zde konají?
Ano, třeba akce pro rodiny s dětmi, nejznámější jsou Kola, kolečka. Bývá zde také zázemí pro příměstský tábor, který organizuje spolek Rosenthal a Rodinné centrum Pampeliška. Letos se zde konalo setkání třídy 3. B na konci školního roku, kdy děti předvedly rodičům i veřejnosti svoje divadelní a hudební představení. Dále třeba Letní promítání nebo soukromá setkání členů spolku.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?