BŘEZNICE: Právě před padesáti lety začala v Březnici výstavba hokejového hřiště, které v létě sloužilo jako hřiště na košíkovou a odbíjenou. Toto výročí chce spolek K.G.B. (Kulturní Gang Březnice) s odborem kultury Města Březnice připomenout letním filmfestivalem s názvem Filmovar, který se na kluzišti bude konat od středy 20. do neděle 24. července. Nejen o něm jsme si povídali s jednou z organizátorek Dášou Nesvedovou.
Co Filmovar návštěvníkům nabídne?
Namíchali jsme romantiku, komedii, dokument, krátké animáky i amatérský dobrodružný film. Ale také loutkové divadlo a vše okořeníme afterparty. Promítání, jaké lidé znají z letních kin, bude vždy zhruba od 21.30 hodin.
Podle jakých kritérií jste filmy vybírali?
Na celém projektu spolupracujeme s odborem kultury, kterému bychom tímto chtěli moc poděkovat za úžasnou spolupráci. Díky ní jsme rozšířili počet promítacích dní. Loni i předloni jsme promítali pouze v pátek a v sobotu, letos jsme se dohodli, že začneme už ve středu. Středa je romantika, čtvrtek dokument o tom, jak i senioři mohou dělat co je baví, pátek dokument o muzice, sobota Prach a broky znovu v Březnici a následná afterparty, neděle komedie. Každý den před samotnou projekcí bude ještě "animovaná předehra", kdy divákům představíme vždy jeden animovaný hudební klip a krátké animované práce plzeňských studentů. Celý program doplní ještě čtvrteční divadlo.
Jaký byl osud starého kluziště?
Hřiště bylo nějakou dobu skutečně hojně využíváno ke svému účelu, ale pak postupně chátralo, mnoho let zůstalo nevyužívané a neudržované. To nám bylo líto, a tak jsme zde začali budovat prostor, kde by se mohly konat akce, které nám v Březnici chyběly.
Jaké práce jste zde museli udělat?
Museli jsme odstranit náletové křoviny, pozemek odvodnit, provést drobné pozemní úpravy, oplocení, vybudovat zázemí pro občerstvení a vyřešit technické zázemí.
Kdo tyto práce financoval?
Velkou většinou to byla dobrovolná práce našich členů a příznivců. Financovali jsme je z prostředků spolku, také z příspěvků na činnost od Města Březnice.
Kdy a jaká první "novodobá" akce se na kluzišti uskutečnila?
V roce 2008 se zde konal Rockfest Březnice, který se sem přesunul z prostor dnešního skateparku. V roce 2004 se na místě, kde je nyní skatepark, uskutečnil vůbec první ročník Rockfestu a jeho výtěžek jsme věnovali na přípravu pozemku pro vybudování skateparku. Navíc jsme hodně svépomocně pracovali, aby se zde mohl konat nejen festival, ale následně vystavět i skatepark. Byli jsme moc rádi, když zde tehdy vyrostl a ještě raději nyní sledujeme, jak hojně je využíván a jak kdysi pozemek, který ležel ladem, slouží novému účelu.
Jak skatepark souvisí s kluzištěm?
Když byl skatepark hotov, tak jsme hledali další nevyužité prostory, kde by se mohly konat akce, které nám tehdy v kulturní nabídce chyběly. Naše aktivity se proto přesunuly o kousek dál, na místo bývalého kluziště. I tento pozemek dobrovolníci postupně upravovali a vzniklo zde místo pro setkávání lidí z města i regionu. Spolek K.G.B. totiž pořádá nejen rockfest, ale také neckiádu, promítání nebo akce pro rodiny s dětmi. I toto místo tak začalo žít svůj nový život. Jedním z cílů našeho spolku je mimo jiné vyhledávat různá nevyužívaná místa, kde by se mohly konat kulturní projekty. Mimochodem, v listopadu oživujeme další nevyužívaný prostor - sklepení bývalé jezuitské koleje a to je další akce, která nás hodně baví.
Zpět ke kluzišti. Jsou ještě nějaké akce kromě rockfestů, které se zde konají?
Ano, třeba akce pro rodiny s dětmi, nejznámější jsou Kola, kolečka. Bývá zde také zázemí pro příměstský tábor, který organizuje spolek Rosenthal a Rodinné centrum Pampeliška. Letos se zde konalo setkání třídy 3. B na konci školního roku, kdy děti předvedly rodičům i veřejnosti svoje divadelní a hudební představení. Dále třeba Letní promítání nebo soukromá setkání členů spolku.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.