Festival Věčná naděje a Terne Čhave uvedou hudbu tzv. zapomenutého holocaustu
PRAHA: Nejen tvorba židovských autorů bývala v koncentračních táborech uváděna a hrána. Festival Věčná naděje v letošním roce upozorňuje také na tzv. “zapomenutý holocaust”, tedy pronásledování a likvidaci Romů. Přímo pro Věčnou naději vzniklo ve spolupráci se skupinou Terne Čhave pásmo písní, které v koncentračních táborech vznikly nebo s romským holocaustem souvisejí. Výjimečný koncert proběhne 21. března v pražském Vzletu.
Romský holocaust je označován termínem porajmos, doslovně “zničení”. Jen na českém území existovalo několik sběrných, pracovních a koncentračních táborů pro Romy, ať už nejznámější Lety, nebo tábor v Hodoníně u Kunštátu, na Liberecku, další v Praze - Ruzyni, Brně, Pardubicích, Olšovci. Ačkoliv romská hudba nepochybně v táborech zněla, nebyla zaznamenána jinak než ve vzpomínkách pamětníků, píseň nahrazovala psanou historii. Jsou dokumentovány vzpomínky na písně s houslemi, romské táborové kapely či nucené zapojení do kabaretních výstupů.
“Dlouho nám trvalo, než jsme téma uchopili a doslova vydýchali. Ty písně jsou neskutečně živé a silné, emoce pracovaly a pracují na každé zkoušce. Některé skladby jsme kompletně ztvárnili z dochovaných materiálů, jindy jsme doplnili vlastní melodii nebo text,“ říká frontman Terne Čhave Gejza Bendig.
Terne Čhave posílí přímo pro tento projekt skvělí královéhradečtí hudebníci Soňa a Ondrej Horváthovi. Uvedeny budou během večera i písně z kapelního repertoáru.
Terne Čhave představují na české i evropské hudební scéně jedinečný fenomén. Jsou jednou z nejdéle fungujících a nejúspěšnějších českých romských kapel. Kromě vystupování na tuzemských - i těch největších - festivalových pódiích, projeli také velkou část Evropy, od Polska, Slovenska a Maďarska přes Itálii, Španělsko, Francii, Benelux, Německo až po Anglii a Skotsko. Již od svých počátků, které sahají do 80. let, se drží svých romských kořenů, nespokojují se však s nekonečnými variacemi na klasický romský folklór, ale vydávají se na svébytnou cestu do různých hudebních oblastí. Jejich vývoj tak směřoval od folku přes world music až po funk a rock. Jejich repertoár tvoří především autorská tvorba, za kterou získali prestižní hudební Cenu Anděl. Energie jejich hry je pověstná, jejich romství se projevuje v osobitých melodiích a zejména v romských textech, ve kterých zpívají o místě dnešních Romů v neustále se měnícím světě.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818