čtvrtek
18. července 2024
svátek slaví Drahomíra
Banner
© Zdroj: https://www.facebook.com/jedensvet



Festival Jeden svět odhaluje soutěžní kategorie a znělku

ČR: Festival Jeden svět každoročně přináší do kin desítky filmů, jejichž témata hýbou společností. Na současné dění okolo nás, kdy je třeba o stavu lidských práv informovat s ještě větším úsilím než dříve, reaguje ve svém programu i Jeden svět. Kromě tematických filmových kategorií a fikcí nabídne tradiční soutěžní sekce. Širokou škálu aktuálních témat otevře ve filmech v Mezinárodní soutěži, České soutěži, sekci Máte právo vědět nebo Soutěži imerzních filmů. Dvacátý šestý ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět proběhne ve 48 městech po celém Česku od 20. března do 21. dubna. V Praze se divačky a diváci mohou na festival těšit od 20. do 28. března, kde bude následně pokračovat Pražskými ozvěnami.

od 20.03.2024 do 21.04.2024
Autor článku: 
Eva Müllerová

Letošní Jeden svět pro divačky a diváky připravil zásadní novinky a rozšíření. Kromě toho, že do svého programu nově zařazuje lidskoprávní hrané filmy a změnil svůj název i vizuální podobu, představuje nyní i nový festivalový spot.

Stejně jako současný vizuál i ročníkový spot pracuje s kruhovým výřezem jako základním prvkem, který nápadně připomíná pátrání lupy nebo objektivu. Podobně jako promítané filmy i kruh ve znělce pomáhá skutečnosti zasadit do kontextu a nabídnout širší souvislosti nebo upozorňuje na detaily, které jsou na první pohled skryté.

Zásadní aktuální témata spojená s lidskými právy a jejich porušováním ve světě okolo nás, ať už se dotýkají osobní svobody, svobody slova, médií, vztahů, nebo neproniknutelných vrstev moci, bude festival kromě tematických kategorií reflektovat i v soutěžních sekcích.

Snímky tradičně sdruží v Mezinárodní soutěži, České soutěži, sekci Máte právo vědět a podruhé v řadě také soutěžní sekci pro projekty ve virtuální realitě nově nazvané Soutěž imerzních filmů.

Kromě filmového programu Jeden svět pro návštěvníky a návštěvnice chystá také debatní program s hosty a hostkami z celého světa nebo krátké filmy pro děti. Festival letos může diváctvo navštívit v rekordních 48 městech včetně Prahy.

 

Česká soutěž: věk osamělosti, vězení dějin i body shaming

Osobní výpověď o ekonomické nerovnosti a novodobých formách vykořisťování v západní Evropě přinese dokumentární svědectví Hranice Evropy uvedené v české premiéře. Režisérka Apolena Rychlíková v něm sleduje novinářku Sašu Uhlovou, která se se skrytou kamerou vydává pracovat do zahraničí, kde pro své zaměstnavatele představuje levnou pracovní sílu. Jak složité může být hledání zázemí v destabilizovaném světě? Divačkám a divákům podá možnou odpověď časosběrný dokument Rodný kraj, ve kterém režisérka Širín Nafariehová zblízka sleduje cestu pěti mladých lidí z Ruska a Ukrajiny k začlenění do české společnosti. Festival snímek uvede ve světové premiéře.

Protagonisté a protagonistky dokumentu Tělo v mé hlavě režisérky Dagmar Smržové byli od dětství kvůli svému vzhledu vystavovaní kritice a ponižování. Nyní se setkávají v televizním studiu, kde otevřeně sdílejí emoce i zkušenosti spojené s body shamingem a jizvách na těle i na duši. Jeden svět dokument uvede ve světové premiéře. Intimní výpověď přinese i snímek Moje nová tvář, v němž se hlavní hrdinka zotavuje po kyselinovém útoku bývalého partnera, učí se žít se ztrátou zraku a hledá novou cestu životem.

Distribuční premiéry se dočkají hned čtyři snímky. Když se řekne pražské jaro, mnohým se jako jeho symbol vybaví Alexander Dubček. Filmová mozaika Všichni lidé budou bratři režiséra Roberta Kirchhoffa obraz obdivovaného státníka rozkládá a snaží se pochopit člověka schovaného za mýtem. Jaké vzpomínky mohou ukrývat stěny věznice? Možné odpovědi v dokumentu Vězení dějin nabídnou režiséři Jan Gogola ml. a Matěj Hrudička, kteří se paměť uherskohradišťské věznice rozhodli oživit setkáními se zástupci různých generací, do jejichž životů věznice zasáhla.

Film Tady Havel, slyšíte mě? představí dosud nikdy nepublikované záběry z posledních tří let života Václava Havla. Režisér Petr Jančárek z unikátního materiálu skládá osobní portrét stárnoucího exprezidenta, který vždy nadřazoval zájmy obecné nad ty vlastní.

Že se ve světě kolem nás dravým tempem vyvíjejí převratné technologie, a přesto čelíme vzestupu nedemokratických režimů nebo změnám klimatu, si všímá režisérka Viera Čákanyová ve filmu Poznámky z Eremocénu. Experimentálním filmem, kde současnost vnímá jako věk osamělosti, posílá vzkaz svému virtuálnímu budoucímu já i příštím generacím.

Na cestu s cílem zachránit planetu se v humorné globální home eseji vydá režisérka Marta Kovářová spolu se svým otcem, vědcem Jiřím Svobodou. V dokumentu Jiříkovo vidění společně objíždějí mezinárodní summity a snaží se si vzájemně porozumět.

 

Dánský mnich, neviditelný národ a kamera v nitru Tálibánu

Nejnovější dokumenty z celého světa publiku nabídne Mezinárodní soutěž. Mezi uvedenými snímky nebude chybět příběh o uznávaném dánském vědci, který se rozhodl opustit svoji kariéru i rodinu, aby strávil zbytek života buddhistickou meditací na vrcholku hory na Šrí Lance. Ve zdánlivě idylickém zavrhnutí západní společnosti však režisérské duo Mira Jargil a Christian Sønderby Jepsen postupně objeví nečekané trhliny. Dokument s názvem Mnich do Prahy oba autoři doprovodí.

Když se v roce 2021 v Afghánistánu znovu chopil moci Tálibán, podařilo se zahraničnímu korespondentovi Ibráhímu Naš'atovi přesvědčit jeho vedení k natáčení. Ve snímku Základna Hollywoodgate kamera sleduje muže z vedení radikálního hnutí, kteří se v zemi snaží nastolit vojenskou diktaturu, a vědomě balancuje na pomezí novinařiny a propagandy. Na festival dorazí režisér Ibráhím Naš'at i producent Talal Derki a film osobně představí.

Případy porušování lidských práv i příběhy, které by neměly zůstat bez povšimnutí, tradičně rozkrývají snímky ze sekce Máte právo vědět. Jedním z nich je i dokument z Tchaj-wanu režisérky Vanessy Hope sledující tamní prezidentku Cchaj Jing-wen. Ve filmu Neviditelný národ zblízka zachycuje nelehké úkoly, jimž hlava státu čelí – zatímco pečuje o demokracii v Tchaj-wanu, stojí proti hrozbě agrese ze strany Číny. Sondu do světa výhrůžek, propagandy a politické radikalizace nabídne režisér Caio Cavechini ve filmu extremisti.br, v němž mapuje prostředí brazilských pravicových extremistů. S režisérem budou moci návštěvníci a návštěvnice o filmu debatovat naživo v rámci pražských projekcí.

 

Imerzní filmy: vstup do světa virtuální reality

Neodmyslitelnou součástí soutěžního programu je také sekce zaměřená na interaktivní projekty ve virtuální realitě a 360° filmy nově nazvaná Soutěž imerzních filmů. Divačkám a divákům nabídne výběr projektů věnujících se lidskoprávní tematice v širokém slova smyslu, které je přenesou do dalekých i blízkých světů a umožní nahlédnout na realitu z jiného úhlu pohledu.

Projekty letošního výběru využívají imerzní technologii k přiblížení osobní perspektivy postav nebo takových úhlů pohledu, které se nám mohou zdát při běžném vnímání nepředstavitelné. Je v nich možné prožít zpomalení reality, její rozložení na mikročástice, a dostat se tak daleko blíže tomu, jak funguje lidská mysl,“ vysvětluje dramaturgyně Lea Petříková.

Jedním z imerzních filmů, které si budou moci návštěvnice a návštěvníci vyzkoušet, bude Texada dua kanadských autorek Claire Sanford a Josephine Anderson. Publikum vtáhne do těžebního prostředí stejnojmenného ostrova, kde pomalu mizí průmysl a ožívají nerosty.

Dá se na problematiku násilí na ženách upozornit skrze virtuální realitu? Tvůrkyně Mariana Cadenas v projektu Namaluj změnu: Žijeme, vzdorujeme spolu s mexickou queer umělkyní Maremoto umožňují zakusit náročné aspekty současné ženské zkušenosti v Mexiku. Prostředí poklidného studia střídají situace v ohrožení, v nichž autorky diváctvo motivují postavit se potenciálnímu násilí.

 

Předprodej vstupenek začíná online v úterý 5. března 2024. Vstupenky lze zakoupit v síti GoOut.

 

 

Podrobnosti o festivalu na webu www.jedensvet.cz

Letošní festivalovou znělku si můžete pustit na tomto odkazu.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024