Exponát měsíce dubna / foyer teplického zámku / vstup zdarma
TEPLICE: Vystavené modely z dílny světoznámého přírodovědce a obchodníka Václava Friče (1839–1916) představují dvě skupiny prvoků, tedy organismů, jejichž tělo tvoří jediná buňka schopná vykonávat všechny životní funkce. Skutečná velikost vystavených prvoků je 1 μm až několik mm, výjimečně i několik cm. Nejmenší druh by se vešel do jednoho centimetru krychlového v počtu jedné miliardy kusů.
Václav Frič (1839–1916) pocházel z rozvětvené pražské rodiny, do níž patřilo mnoho dalších významných osobností působících v různých oborech. S pomocí bratra Antonína otevřel v roce 1862 obchod v pražské Vodičkově ulici, který v roce 1871 přestěhoval do vlastního domu ve Vladislavově ulici čp. 21. Tento podnik s obchodní značkou trilobita měl výkladní skříně plné rozmanitých a zvláštních předmětů, které vzbuzovaly obdiv a pozornost milovníků přírody. V. Frič dodával zoologické preparáty, minerály, horniny a pomůcky pro přírodovědce do škol, sběratelům, muzeím a univerzitám, zejména evropským, ale i do celého světa. Po smrti V. Friče převzal firmu jeho syn Jaromír Frič. Ten v roce 1959 ukončil její činnost a skladové zásoby přírodnin převzalo Národní muzeum v Praze. Bohatá činnost firmy V. Friče se zapsala do dějin přírodovědy a není snad na světě významného přírodovědného muzea, které by od něj nemělo ve svých sbírkách nějaké exponáty.
Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek
Literatura
http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FRIČ_Václav_14.3.1839-10.6.1916
VELEBIL Dalibor: Obchod s přírodními V. Friče a jeho přínos mineralogické sbírce Národního muzea (Praha). Časopis Národního muzea (Praha), řada Přírodovědná. Praha: Národní muzeum, 2022, 191 (1), 19–38. DOI:
Spodní a prostřední police
Dírkonošci (Foraminifera) zahrnují převážně mořské bentické organismy, jejichž biomasa dosahuje neobyčejných rozměrů. Schránky dírkonošců jsou vytvořeny převážně z CaCO3. Podílely se na vzniku mohutných vápencových usazenin (křídové útesy). Zachovalé schránky fosilních dírkonošců z mořských sedimentů jsou využívány v geologii k datování geologických vrstev (stratigrafie), nebo při vyhledávání naftových i jiných ložisek.
Vrchní police
Měňavkovci (Amoebozoa) získali název díky tomu, že při pohybu neustále mění tvar. Pohybují se totiž tak, že pomalu přelévají hmotu svého těla do výběžků zvaných panožky a pomalu se tak prvok přelije celý.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818