Druhý díl o pamětních deskách Jiřího Šlitra

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Téměř před rokem jsme v článku Ve stopách Jiřího Šlitra mj. informovali o tom, že v Rychnově nad Kněžnou mají problém s osazením dvou pamětních desek tohoto nadaného kreslíře, hudebního skladatele a klavírního virtuosa, jehož jméno je nejvíc spojeno s divadlem Semafor.

Na úvod následující aktuální anabáze jen malou rekapitulaci. V květnu 2003 byla na rychnovské vile, v níž rodina Šlitrova bydlela, osazena dvoudílná deska – v jedné části s textem a ve druhé s plastikou buřinky a klaviatury od autora Zdeňka Kolářského (pro přehlednost deska číslo 1). Avšak kvůli špatnému stavu fasády byla již v listopadu t.r. sejmuta.

Deska číslo dvě, o které bude také řeč, dopadla ještě hůř. Nepodařilo se ji umístit v Praze, a tak o ni požádalo Město Rychnov nad Kněžnou. Závěr článku z loňského roku vyzněl optimisticky, neboť bylo nasnadě, že v roce 2009, ve kterém by se Jiří Šlitr dožil 85 let a od jeho úmrtí uplyne 40 let, bude vše zdárně vyřešeno. Jenomže se nemá chválit den před večerem, jak praví přísloví.

Informace, které redakce získala od pracovníka rychnovské společnosti Kultura, s.r.o. (zřizovatelem je městský úřad), to jen potvrzují.

Na pamětní desku číslo 1, která byla sejmuta z nevyhovující fasády ani ne po roce, se nakrátko usmálo štěstí. To když se objevila možnost jejího umístění na roh domu ulic Jiřího Šlitra a Hrdinů odboje, protože i zde rodina Šlitrových nějaký čas žila. Ideální stanoviště. Až na to, že vlastníci domu svůj souhlas podmínili zaplacením opravy fasády. Zástupci města nabídli kompromis v podobě částečné opravy v okolí desky s tím, že zbytek si vlastníci zaplatí sami. A než se tohle všechno vyjasnilo, byla deska s již zaktualizovaným textem vztahujícím se právě k tomuto místu připravena k osazení. Ale bohužel to nestihla.

U nás však nikdy není o dobré nápady nouze, a tak se záhy do třetice všeho dobrého zrodila zatím nejprogresivnější varianta. V parku Legií naproti gymnáziu stojí již památník obětem válek, busty J. Šlitra a R. Rokla od ak. sochaře Vladimíra Preclíka, tak proč sem neumístit ještě tuto desku. Vzhledem k jejímu textu je ale tento záměr neproveditelný.

Druhá deska to měla horší, protože podle vyjádření autora sochaře Václava Nováka není určena do exteriéru. Přesto nejprve vše spělo ke zdárnému konci. Nápadu umístit ji do budoucí a veřejnosti zvláštním vchodem přístupné Koncertní síně Jiřího Šlitra ve zdejším gymnáziu nemohl nikdo nic vytknout. Ale nic není zadarmo. Koncertní síň je v nedohlednu, protože chybějí finance. Přesto v gymnáziu ještě chvíli zůstaneme. Uvažovalo se totiž o zdejším prvním podlaží, kde je mj. Šlitrova síň s expozicí jeho karikatur. Jenomže vyvstala otázka, zda to bude bez volného přístupu veřejnosti šťastné řešení. Znovu se tedy probíralo umístění desky do interiéru zrekonstruovaného Pelclova divadla. Dokonce se tam vybralo místo, ale architekt projektu rekonstrukce interiérů nesouhlasil.

Jak to tedy dopadne s deskou, jejíž zhotovení financoval pražský magistrát? V rychnovském kině, kde se konají festivaly Šlitrovo jaro, Rychnovská osmička a Filmový smích, je v levém přísálí docela šťastné místo pro její umístění. A tak 25. dubna v rámci 16. ročníku Šlitrova jara, při setkání přátel a příznivců Semaforu, bude konečně za přítomnosti vzácných hostů slavnostně odhalena.

Deska č. 1 si musí na svůj šťastný den zatím počkat.

Eva Horníčková,

na základě podnětu J. Kráma