Dny evropského dědictví v čáslavském muzeu
ČÁSLAV: Při příležitosti Dnů evropského dědictví vystaví Městské muzeum Čáslav ukázky ze světa starých Mayů, egyptských faraonů i antické Evropy. Unikátem je mayská ženská plastika ze středního předklasického období Mezoameriky (1500 – 1200 př. n. l.), spojovaná s kultem plodnosti, která není v jiných českých státních sbírkách zastoupena.
Čáslavské muzeum připomene ve zkratce evropské dědictví tím, co je pro toto dědictví velice podstatné, a to typickými ukázkami antické kultury, několika předměty, které jsou snad známé každému, jako jsou amfory, kahánky na olej, zlomek mozaiky. Mezi nimi je smutným dokladem dávné tragédie kahánek přímo z Pompejí.
Nahlédneme krátce také mimo Evropu - do jiných částí světa, do světa ohromujícím způsobem vyspělých, leč dávno zmizelých civilizací, které také zanechaly své dědictví. Nejcennější z vystavených exponátů je nenápadná keramická ženská plastika modelovaná z volné ruky, kromě hlavičky tlačené v kadlubu, má roubíky v uších, ozdobu v nose a tyčinkový náhrdelník. Figurka pochází z Centrálního Mexika - Mexického Údolí – ze sídliště TLATILCO. Je datovaná do středního předklasického období Mezoameriky (1500 -1200 př. n. l.), jehož produkce je zastoupena v Čechách pouze v Národní galerii a v Národním muzeu – Náprstkově muzeu zcela chybí. Plastika tohoto typu však není zastoupena vůbec. Jde tak v českých sbírkách o unikátní předmět. Figurky se na sídlišti Tlatilco i v okolí vyráběly ve velkém množství, s rozdílnou lokální stylizací obličejů i těl, charakteristické je zejména tvarování dolních končetin. Jde převážně o tzv. tanečnice v různých pozicích s různými doplňky hlavy, paží, pasu a kotníků (ozdoby a chřestidla). Významově bývají spojovány s kultem plodnosti. Méně časté jsou mužské figurky v akrobatických pozicích a figurky fantastické, např. dvojhlavé nebo se zdvojeným obličejem. Oblast byla osídlena různými etnickými skupinami, které vnímáme pod název mayská kultura. Odlišnou kulturní oblast představuje drobná kovová plastika staroegyptského boha Usira/Osirise, jednoho z nejuznávanějších staroegyptských bohů, původně spojovaného výhradně s panovníkem. Oblibu získal hlavně za vlády 4. a 5. dynastie faraónů. Byl bohem plodnosti, úrody a zemřelých, ale i bohem znovuzrození - vítězem nad smrtí, králem podsvětní říše, kde zastupoval krále a nabízel posmrtný život. Je zde zobrazen s tzv. Bílou korunou Horního Egypta doplněnou dvěma pery a beraními rohy, v rukou složených na prsou drží atributy královského úřadu – důtky a žezlo. Jeho zobrazení často připomínají mumifikovanou lidskou postavu. V panteonu egyptských bohů byl velmi oblíbený.
Veškeré předměty pocházejí ze starého fondu muzea a představují na jednom místě kulturní dědictví tří kontinentů.
KDY: 16. září 2023
KDE: Muzeum, Husova 291
Otevřeno: 9-11, 12-17h
vstup ZDARMA
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818