Dívčí koleda
<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Dívčí koleda se ve zdejšm regionu držela a tradičně drží vždy 14 dní před Nedělí velikonoční. Pro náhodné návštěvníky je překvapení, když vidí chodit po koledě vyšňořené malé holčičky i větší děvčata s pomlázkami a ženy pak třeba s vařečkami, to vše samozřejmě ozdobené pentlemi.</p> <p>Při holčenčí koledě, jak se na Rychnovsku říká, je to stejné jako při té klučenčí na Pondělí velikonoční – kolednice dostávají vajíčka či nějaké sladkosti. Na fotografiích děvčata u sousoší pěti kluků z knihy Bylo nás pět rychnovského rodáka Karla Poláčka (ke 120. výročí jeho narození proběhla o den dřív v nedalekém letovisku Studánka Pocta Karlu Poláčkovi). A tak děvčata symbolicky vyšlohala i jeho, tedy Péťu Bajzu z Poláčkovy knihy.</p> <p>Tradice velikonočního a předvelikonočního koledování je v zde mimořádně silná, na koledu se dřív chodívalo v Podorlicku i o Zeleném čtvrtku nebo děvčata v úterý po Velikonocích. Jak uvedl nedávno zesnulý etnograf Rudolf Zrůbek, např. v Ohnišově přicházely děti do síně a zpívaly „Pochválen Pán Ježíš Kristus – my jsme k Vám přišly na Zelenej čtvrtek“ a hospodyně obdarovala koledníky sušeným ovocem, jablkem či chlebem. V německy mluvících vesnicích v Orlických horách se koledě říkalo v horském nářečí kloppagín z německých slov klappen a gehen (klapata chodit) – němečtí hoši totiž chodili s řehtačkami a klapačkami.<br />
V některých vesnicích pod Orlickými horami chodili chlapci na koledu v Pondělí velikonoční s pomlázkou a děvčata – také s pomlázkou – v úterý po Velikonocích.<br />
Pokud jde o samotný Rychnov nad Kněžnou, ten míval – kromě dívčí koledy – až do konce 1. republiky i specialitu – valbiska nebo taky balviska. Bývala to zábava soukenické mládeže o Hodu božím velikonočním a Pondělí velikonočním, a takových valbisek bývalo ve městě až pět. Jeho majitel je nechal zhotovit ze dvou deseti až čtrnáctimetrových „hrází“ (klád), podbít prkénky a vnitřek vyplnit cihlářskou hlínou. To se pak uhladilo a vysypalo popelem ze dřeva. Vznikl tak jakýsi žlab, na jedné straně o výšce 1,3 metru, dole zakončený jílovištěm, a nahoře musel být můstek neboli štábec. Vajíčka se koulela, a komu dál, ten vyhrával. Hrávalo se do noci. Tento zvyk – na rozdíl od dívčí koledy – se však už nezachoval.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818