PRAHA: Nový detašovaný výstavní prostor Karpuchina Gallery, KG Gate, je první pražskou galerií se zaměřením výlučně na prezentaci digitálního umění ve veřejném prostoru. Unikátní prostor ve vestibulu metra Můstek uprostřed Václavského náměstí se představuje výstavou Převaděč spojitosti, pro kterou spojila síly čtveřice umělců. Výstava potrvá do 31. prosince 2022.
O prostoru
S rozvojem moderních technologií došlo k velkému převratu v chápání umění. Současné umění se vymaňuje z fyzických bariér. Stává se pohlcující, interaktivní, pohyblivé a přenosné. Obsahuje zcela nové možnosti prezentace i prodeje. Karpuchina Gallery proto spouští nový detašovaný výstavní prostor. KG Gate je první pražskou galerií zaměřenou výlučně na prezentaci digitálního umění, a to navíc přímo ve veřejném prostoru. Galerie si svým specifickým kurátorským přístupem klade za cíl vytvořit unikátní koncept postupného přemístění diváka do virtuálního světa tím, že mu představí možnosti přechodů mezi klasickým a digitálním uměním, virtuálním prostředím. „KG Gate tím chce přispět k lepšímu pochopení nových možností tohoto rozmanitého světa v oblasti umění, a to právě v době, kdy se obě reality střetávají,“ vysvětluje vznik prostoru galeristka Alexandra Karpuchina.
Galerie KG Gate se nachází ve vestibulu metra Můstek uprostřed Václavského náměstí, na křižovatce podzemních frekventovaných koridorů. Dvojité prosklené stěny nabízí plnou viditelnost do prostoru galerie, takže výstavy budou k vidění 24 hodin, 7 dní v týdnu. Osobní návštěva a bližší prozkoumání vystavených objektů jsou možné po domluvě. Prostory galerii zapůjčil Dopravní podnik hl. m. Prahy.
O výstavě Převaděč spojitosti
První výstava s názvem Převaděč spojitosti (*Continuum Transfunctioner) se věnuje přechodu neboli transmisi. „Na příkladu několika prací čtyř současných umělců představujeme možnosti vykročení do virtuálního prostoru, či naopak návrat do reality. Porovnáváme výtvarné postupy v nových technologiích s těmi, které vytvořila umělá inteligence,“ popisuje výstavu kurátorka Lucie Pangrácová.
Radka Bodzewicz (1991) balancuje na neviditelném rozhraní fyzické a virtuální malby. Nazývá svou tvorbu figurální abstrakcí, v níž zachycuje světy, abstraktní i reálné krajiny, které vybízejí z dálky pozorovatelného ornamentu přiblížit se a sledovat detailní mikrosvěty, které ale opravdu žijí i v rozšířené realitě obrazovek telefonů.
V obrazech a objektech Juliuse Reichela (1981), miláčka digitální generace, se mimo jiné odráží i dlouhodobá snaha o polapení fyzické přítomnosti internetových kultur, informačních toků a digitalizovaných měn v globální ekonomice. Jeho dílo Manual Network je ručně vyhotovenou sítí, která odkazuje k provázkovému písmu. Kromě fyzického díla ale návštěvníci uvidí i jeho projekci v podobě 3D skenu.
Alexandr Martsynyuk (1993) začal pracovat s 3D grafikou již na střední škole. Zpracovává étosy digitální kultury v technologii i v tématech. „Jemné, polymerové struktury jeho soch odkazují k člověku, k jeho fyzikální podstatě, k jeho křehké a zranitelné tělesnosti. Alexandrovy digitální, futuristické 3D skelety se stávají po vytvoření informačním zdrojem realizace strojového, technologicky náročného tisku objektů,“ dodává Pangrácová.
Všechno je možné a nic není zřejmé. To by se dalo konstatovat o digitální estetice, technologiích, ale i italském autorovi s pseudonymem Olia Světlanova. Anonymní umělec převzal svou přezdívku před pěti lety, kdy začala jeho snaha vystoupit z role autora a později se znovuobjevit prostřednictvím nahodilé práce umělé inteligence. S tou začal spolupracovat, když mu přestal fungovat počítač a jediným možným způsobem, jak vytvářet obrazy, byla kooperace s umělou inteligencí prostřednictvím serveru Midjourney a Google Colab. Vznikly při tom fantaskní obrazy, které jsou futuristické, ale přitom důvěrně známé.
Převaděč spojitosti
KG Gate, Metro můstek, Václavské náměstí, Praha 1
Radka Bodzewicz, Alexandr Martsynyuk, Julius Reichel, Olia Světlanova
Výstava potrvá 7. 11. 2022 - 31. 12. 2022
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.