Děti Buchenwaldu / z pekla holocaustu do nového života
ŽATEC: Přijměte pozvání do žatecké synagogy na zahájení výstavy Děti Buchenwaldu / z pekla holocaustu do nového života, které se uskuteční v neděli 10. listopadu od 16 hodin. Výstava představuje příběhy 40 chlapců z více než 900 židovských dětí osvobozených americkou armádou v Buchenwaldu 11. dubna 1945. Rozhodující podíl na jejich záchraně měl politický vězeň Antonín Kalina, jehož jméno si zaslouží být přinejmenším stejně známé jako jména Oskara Schindlera a Nicholase Wintona.
Výstava konfrontuje dvě instalace umístěné ve sklepení rabínského domu a v synagoze. První z nich je monumentální panel (236 x 747 cm) vytvořený autorem výstavy Jaroslavem Andělem a složený z 18 obrazů interpretujících historické dokumenty holocaustu. Na tomto pozadí vynikají vybrané životní příběhy chlapců v lodi synagogy, jimž stejně jako Kalinovu hrdinství i hrdinství jeho spolupracovníků patří pozornost a obdiv. Většina zachráněných chlapců přežila Osvětim i transporty a pochody smrti. Po válce jim odborníci předpovídali těžké poškození duševního zdraví. Expertní posudky se však nenaplnily. Velká většina dětí dokázala založit rodinu a žít plnohodnotný život. Někteří z nich vynikli ve svých oborech, dokonce zde najdeme nositele Nobelovy ceny (Elie Wiesel a Imre Kertész).
Výstava je rozšířenou verzí výstav Antonín Kalina a děti Buchenwaldu, které se uskutečnily v tomto roce v synagogách v Třebíči a v Kolíně. Na jejich přípravách se podíleli studenti Gymnázia Třebíč a Gymnázia Jana Keplera v Praze. Úkolem studentů bylo provádět výzkum týkající se osudů zachráněných dětí, například zjišťovat životopisné informace. Na výstavě v Žatci spolupracují studenti Gymnázia Kadaň, kteří pro zahájení výstavy 10. listopadu připravili čtení ze vzpomínek Eli Wiesela a žatecké rodačky Evy Roubíčkové. Otevření výstavy se koná 86 let od vypálení synagogy během Křišťálové noci, tj. pogromu proti Židům, který tehdy proběhl po celém Německu, Rakousku a Sudetech. Výstava potrvá do 26. ledna 2025.
Záměrem výstavy je udržovat kolektivní paměť a kultivovat historické vědomí, zejména však prezentovat příběhy hrdinství, empatie a morální integrity. Projekt vznikl z přesvědčení, že v době šířící se nesnášenlivosti a rostoucího násilí ve světě je důležité více než kdy jindy bránit lidská práva a hodnoty a inspirovat se pozitivními příklady. Proto je výstava také aktem, který vyzývá návštěvníka, aby si položil otázku „Jak bych se zachoval v podobné situaci já?“
Autor výstavy: Jaroslav Anděl
Pořadatel: Muzeum a kulturní prostor synagoga Žatec
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818