Cyklus Fenomén českých knihoven v osmičkovém roce na webu Místní kultury
Časopis Místní kultura si zakládá na privilegiu přinášet dobré zprávy ze společenského a kulturního života, a to ze všech koutů České republiky. V informačně přehlcené době jde o vzácně pozitivní – veřejnoprávní – médium. Za celou redakci Vám mohu slíbit, že tomu nejinak bude také letos.
V loňském roce jsme neváhali podpořit celostátní projekt mezzosopranistky Magdaleny Kožené Open ZUŠ. V cyklu Zuška jako český fenomén, jsme zprostředkovali příběhy, zkušenosti a názory absolventů uměleckého vzdělávání. Ať už pro ně byla „zuška“ či "liduška" prvním krokem k tvůrčí profesi, nebo jim „rozsvítila“ život, který se bez umění neobejde, jedno je jisté: Člověk vnímavý ke kultuře, ke kráse, má šanci dívat se na svět s úžasem, emocemi i optimismem.
A protože jeden nápad rodí druhý, časopis Místní kultura bude po celý rok 2018 přinášet další raritu – cyklus inspirovaný jubileem vzniku Československé republiky. 100 let od jejího zrození lze dokumentovat i na příběhu knihoven. Moderní a současně utilitární první knihovní zákon (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.), který stanovil povinnost zřídit knihovnu v každé obci, je totiž dalším světovým unikátem. I proto je v ČR dodnes zhruba 6 000 veřejných knihoven.
Anketní otázky ve spolupráci s odborníky jsme „ušili na míru“ jak prvorepublikovým, tak i těm nejmodernějším – krajským – knihovnám v jednotlivých krajích. Rádi bychom tak veřejnost upozornili, že to, co vnímáme jako samozřejmost, je ve skutečnosti pozoruhodné a výjimečné, a že na začátku i na konci spokojenosti nás čtenářů jsou knihovníci a knihovnice, kteří svou práci chápou jako poslání.
Co nám tedy už sto (a mnohde i více) let přinášejí tuzemské knihovny? Skvěle to vystihla ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová. A stačila jí k tomu tři slova. „Vědění, lásku a budoucnost.“
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818