ČR se stane členem dohody o kulturních stezkách Rady Evropy

V roce 2010 Výbor ministrů Rady Evropy uzavřel Rozšířenou dílčí dohodu o kulturních trasách, která má umožnit užší spolupráci mezi státy, jež mají na rozvoji kulturních tras mimořádný zájem. Důvodem pro předložení materiálu vládě byla skutečnost, že má-li ČR plně benefitovat z kulturních stezek Rady Evropy a případně sama navrhovat nové, je třeba, aby přistoupila k EPA. Českou republikou v současnosti prochází 11 certifikovaných kulturních stezek Rady Evropy a akt přistoupení ČR do Rozšířené parciální dohody o kulturních stezkách (EPA) výrazně posílí příspěvek České republiky ke společnému evropskému kulturnímu dědictví i její pozici v Radě Evropy. „Kulturní stezky jsou skvělou příležitostí ke kulturní spolupráci. Jsou důležité pro turistický ruch i pro sdílení kulturních témat a kulturního dědictví. České i moravské regiony o tento projekt mají velký zájem, protože pomáhá jejich dalšímu rozvoji,“ uvedl ministr Baxa. 

Kulturní stezky Rady Evropy se poprvé představily v roce 1987, kdy cesta napříč časem a prostorem vyjadřovala myšlenku sdílení společného kulturního dědictví a etických hodnot evropských států. O jejich další propagaci usilují Evropská komise, Evropský parlament, členské státy a Rada Evropy. Jako první vznikla stezka Poutnických tras do Santiaga de Compostela, která se později stala modelem pro vytváření dalších kulturních stezek a souvisejících služeb v oblasti cestovního ruchu. V roce 1998 vznikl Evropský institut kulturních stezek v Lucembursku, který zkoumá nové projekty, monitoruje aktivity v této oblasti, koordinuje aktivity partnerských organizací a archivuje informační dokumenty. Každý projekt kulturní stezky musí naplňovat sérii kritérií a musí být zaměřen na evropské téma vyprávějící v průběhu cesty příběh založený na zvoleném tématu. Každé téma je nutné řešit v řadě spolupracujících projektů zahrnujících definované prioritní oblasti. Proces spolupráce na společném tématu představuje jeden z nejdůležitějších pilířů programu Kulturní stezky. Důležitým krokem je vytvoření evropské sítě s právním statutem, který by spojoval lokality a klíčové subjekty (stakeholdery), a to buď ve formě sdružení, nebo federace sdružení. Musí se jednat o multidisciplinární síť členů pocházejících nejméně ze tří členských států Rady Evropy. Výkonným orgánem Rady Evropy v rámci programu je Evropský institut kulturních stezek se sídlem v Lucembursku.

EPA spadá pod direktivu Rady Evropy, která rozhoduje o strategii programu a uděluje certifikaci „Kulturní stezka Rady Evropy“. Je otevřena členským a nečlenským státům Rady Evropy a jejím cílem je poskytovat politickou podporu národním, regionálním a místním iniciativám. Signatáři je v současné době 37 států. V lednu roku 2023 bylo v rámci projektu k dispozici 45 certifikovaných kulturních stezek. Česká republika jako možný signatář již participuje na svém území na 11 z nich (Evropské Mozartovy stezky, Evropská stezka židovského dědictví, Evropská stezka cisterciáckých opatství, Evropská stezka historických termálních měst, Cíl Napoleon, Evropská stezka průmyslového dědictví, Stezka železné opony, Stezka osvobození Evropa, Stezky reformace, Stezka historických kaváren a Cyrilometodějská stezka).

Posledně jmenovaná Cyrilometodějská stezka je z pohledu České republiky unikátní. „Představuje soubor tras zaměřených na putování po stopách svatých Cyrila a Metoděje a jejich následovníků. Sdružuje místa, památky, kulturní instituce a turistické atrakce napříč propojenými zeměmi střední, východní a jižní Evropy. Nejen, že jako první získala v České republice certifikaci, ale je i první stezkou v historii certifikovaných stezek Rady Evropy, která je zaměřená na slovanské kulturní dědictví,“ uvedl ministr Baxa.  Poutní trasy Cyrilometodějské stezky jsou určeny nejen poutníkům, ale všem, kteří chtějí poodhalit tajemství evropské kulturní identity a cyrilometodějský odkaz, v němž se snoubí moudrost jazyka, řád zákona a úcta k druhým. Poutní trasy jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného středověku.

Každý členský stát Rady Evropy může být členem EPA, pokud uhradí každoroční členský příspěvek, který se počítá podle HDP a velikosti příslušného státu. Pro Českou republiku byl stanoven příspěvek ve výši 8. 500,- Eur.

Výhodou členství je např. účast na výročních zasedáních správní rady EPA s hlasovacím právem v záležitostech týkajících se certifikace kulturních stezek; příležitost k politické podpoře certifikovaných a kandidátských stezek na národní úrovni; příležitost požádat o zvláštní pomoc pro projekty národního zájmu; pomoc odvětvím kultury a cestovního ruchu tvrdě zasažených koronavirovou krizí, podpora zaměstnanosti, příliv know-how a nové možnosti sdílení dobré praxe s dalšími mezinárodními členy, export dobrého jména ČR v zahraničí a další.