<p>VIMPERK: Účastníci workshopu na téma bezbariérové cestování a role neziskových organizací v cestovním ruchu zdůraznili nutnost změnit služby cestovního ruchu tak, aby byly přístupné všem.</p> <p>Na Šumavě našli několik dobrých příkladů úspěšných neziskových organizací, které se bezbariérovým cestovním ruchem zabývají.</p> <p>Neziskové organizace se do podnikání v cestovním ruchu pouštějí stále častěji. Zaměřují se především na turisty se speciálními potřebami. „Občanské sdružení Trianon – Čechy, které sdružuje tělesně postižené, sídlí blízko Národního parku Šumava. To místo je pro cestovní ruch předurčené. A protože pomáháme osobám se zdravotním postižením, rozhodli jsme se tyto dvě oblasti spojit, a tak vznikla myšlenka cestovního ruchu na Šumavě pro všechny,“ vysvětlil projekt Cestujeme bez bariér na Šumavě a v Bavorském lese jeho manažer Jiří Mánek z občanského sdružení Trianon – Čechy, které je partnerem projektu ATHENA na cestách.</p> <p>Projekt Trianonu – Čechy však není zdaleka jedinou aktivitou přístupného cestovního ruchu na Šumavě. Lidé se zdravotním postižením zde mohou využít například projekt Dostupná Šumava, za kterým stojí Správa Národního parku Šumava. „Stále více lidí si totiž uvědomuje, že by měl být cestovní ruch přístupný pro všechny. Zatím tomu tak bohužel není, proto se snažíme situaci zlepšit. Cílovou skupinou jsou pro nás i senioři, kteří tvoří významnou součást naší společnosti,“ upozornil na velké množství klientů využívající přístupné služby Josef Lištvan z Občanského sdružení TRIANON Český Těšín.</p> <p>Nově rozjíždějící se české projekty se nechávají často inspirovat příklady ze zahraničí. Jedním z úspěšných projektů neziskové organizace se stal hotel Witikohof v Rakousku, který před deseti lety založila místní Charita, s myšlenkou vytvořit hotel přístupný všem, kde by navíc bylo možné osoby se zdravotním postižením zaměstnat. „V roce 2006 se k Witikohofu přidalo dalších deset hotelů, a vznikla tak zcela unikátní síť, která díky technickému vybavení zaměstnává přes 120 osob se zdravotním postižením. A mají obrovský úspěch. V listopadu měli již kompletně vyprodaný rok 2010,“ poukázal na úspěšný příklad Josef Lištvan.<br />
Ukazuje se na něm, že oblast bezbariérového cestování je pro neziskové organizace příležitostí k jejich dalšímu rozvoji, tedy k poskytování služeb, které by uspokojily specifické potřeby návštěvníků. Disponují k tomu nejen potřebnými znalostmi, ale také svým vybavením (pomůckami). „Lidé se zdravotním postižením vyhledávají turistická zařízení zejména na základě osobního doporučení známých, takže to je ta cesta, na kterou je potřeba se soustředit. Musíme vytvořit takové prostředí, aby lidé byli spokojeni a zařízení osobně doporučili,“ popsal strategii projektů zaměřených na přístupné cestování Jiří Mánek. </p> <p>Zdroj: Helpnet</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.