Česká republika má 18 nových národních kulturních památek.

Soubor čtrnácti historických radnic zahrnuje radniční stavby z širokého časového rozmezí od středověku až po počátek 20. století. Radničním stavbám věnovali měšťané mimořádnou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a na jejich reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury.

„Každá z dnes nově prohlášených národních kulturních památek je výjimečná svojí hodnotou, ať již mimořádnou architektonickou, uměleckohistorickou, urbanistickou či krajinotvornou. Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví České republiky. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel. Je dobře, že pokračujeme v zavedené praxi, která nám umožňuje rozšířit či obohatit spektrum našeho kulturního dědictví, ale i naše poznání o minulosti jako takové. Dnešní soubor národních kulturních památek je dalším významným dílem do mozaiky našeho historického vědění i souvislostí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. 

Pro zařazení Pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky svědčí nejen jejich mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale i jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. V tom je v mnohém blízký osobnosti kališnického krále Jiřího z Poděbrad. Obě osobnosti spojuje v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka mírové organizace jednotné Evropy.  

Vybraný soubor dvou nových movitých národních kulturních památek obsahuje Primátorskou tramvaj z roku 1900 a Křižíkovu tramvaj z roku 1899. Pro tento soubor je určující mimořádná hodnota technická, uměleckohistorická a uměleckořemeslná. Jedná se o dva nejcennější historické tramvajové vozy v České republice, s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.  

Nově prohlášenými národními kulturními památkami jsou:

1. v hlavním městě Praze Malostranská radnice v Praze,
2. ve Středočeském kraji Pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech,
3. v Jihočeském kraji Stará radnice královského města Prachatice,
4. v Plzeňském kraji

 - Radnice královského města Plzeň,

- Hrad a zámek Poběžovice,

1. v Ústeckém kraji

 - Radnice královského města Kadaň,

- Radnice královského města Litoměřice,

1. v Libereckém kraji

- Nová radnice města Jablonec nad Nisou,

- Radnice města Liberec,

1. v Královéhradeckém kraji Radnice města Hostinné,
2. v Kraji Vysočina Radnice královského města Havlíčkův Brod,
3. v Jihomoravském kraji

- Stará radnice královského města Brno,

- Radnice komorního města Kyjov,

- Radnice královského města Znojmo,

1. v Olomouckém kraji Nová radnice města Prostějov,
2. v Moravskoslezském kraji Nová radnice města Ostrava.

Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky:

1. v hlavním městě Praze Primátorská tramvaj z roku 1900,
2. v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.