Bulharští filmaři přijíždí do Prahy na 15. Festival bulharských filmů
PRAHA: Již tento čtvrtek 16. března startuje ve velkém sále kina Lucerna 15. ročník Festivalu bulharských filmů. Prvními hosty Festivalu budou producentka Galina Toneva a režisér Victor Bojinov. Galina Toneva patří mezi nejvýraznější filmové producenty v Bulharsku. Stála za snímky Tenisky a Ukradené oči. Letos do Prahy přiveze společně s režisérem Victorem Bojinovem snímek Útěk. Aktivně se zasazuje o zlepšení financování bulharské kinematografie státem a neváhá ostře kritizovat populistické kroky, které nevedou ke zlepšení situace.
Victor Bojinov významně přispěl ke zkvalitnění bulharské seriálové televizní tvorby. Jeho filmovým debutem je Film Vyvýšení, který se v bulharských kinech udržel dlouhých deset měsíců. Co do počtu zhlédnutí ho trumfnul další Bojinovův film Čistá pravda o skupině Žigulík.
V pátek 17. 3. 2023 představí svůj film V Srdci stroje zasazený do bulharské věznice 70. let 20. století režisér Martin Makariev a herci Alexandar Sano a Bashar Rahal. Všichni tři navštíví festival v Praze poprvé a neskrývají nadšení, že se jejich snímek bude promítat v okouzlujícím velkém sále kina Lucerna. Snímek V Srdci stroje byl bulharským kandidátem na Oscary. Alexandar Sano je všestranný umělec, kromě hraní se věnuje zpěvu, skládá hudbu a produkuje filmy.
Bashar Rahal se s publikem setká znovu v sobotu 18. 3., kdy společně s Raynou Karayanevou uvedou volné pokračování komedie Návrat.
Na nedělní promítání filmu Péťa mojí Péti do Malého sálu kina Lucerna dorazí producent filmu Nikolaj Urumov.
Ve velkém i malém sále kina Lucerna promítneme snímky v originálním znění s anglickými a českými titulky.
Festival patnáctým rokem vstupuje před pomyslné brány dospělosti, do období, které se často projevuje vzpourou v touze prosazení vlastní osobnosti. Vzpoura je téma, jež spojuje všechny letošní celovečerní snímky.
Po celou dobu festivalu si v pasáži a kavárně Lucerna budete moci prohlédnout výstavu fotografií Hvězdy stříbrného plátna. Expozice představuje portrétní fotografie bulharských herců, které byly uchovávány na negativech v archivu Bulharské filmotéky. Fotografie během natáčení pořídili v letech 1956 až 1972 jedni z nejlepších bulharských fotografů Lote Michajlova, Jeni Valova aj.
Věříme, že si odnesete příjemný zážitek nejen z filmů, ale i z osobního setkání s hosty.
Sledujte náš Facebook a Instagram, ať vám nic neuteče!
https://www.facebook.com/BulharskyKulturniInstitutPraha
@bki_praha1
Celý program, synopse filmů a ukázky naleznete na www.bki.cz
Vstupenky jsou v prodeji online či na pokladně v kině Lucerna.
https://www.kinolucerna.cz/klient-263/kino-68/stranka-3367/informacia-13232
Festival bulharských filmů organizuje Velvyslanectví Bulharské republiky v ČR a Bulharský kulturní institut v Praze s podporou bulharského Národního filmového centra a Národní filmotéky.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818