Bohumínský spolek Maryška vstoupil do dospělosti. Letos slaví své 18. narozeniny
BOHUMÍN: Psal se rok 2000 a skupina přátel s literárními zájmy se nepravidelně scházela po kavárnách, aby ostatním prezentovala své autorské literární pokusy. Postupem času vzniklo nejprve občanské sdružení, nyní Bohumínský spolek Maryška. Hlavním hybatelem, inspirátorem a duší spolku je po celá léta Kamila Smigová. Postupem let se přidávaly další ženy a ojediněle i muži, aktivní seniorky (pozdější zakladatelky "krojovanek") i studující mládež, která hledala prostor pro své literární nebo výtvarné vyjádření.
Původně literárně dramatický klub začal svými aktivitami postupně zasahovat do nejrůznějších oblastí – členové organizovali literární večery, besedy se zajímavými osobnostmi, přednášky, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmové přehlídky… „Kavárenský“ prostor už nemohl dostačovat. Díky pochopení města získala v roce 2004 Maryška do pronájmu prostory přímo v centru na náměstí T. G. Masaryka v Bohumíně. A tak vznikl Salon Maryška.
Nový prostor umožnil Salonu Maryška od roku 2005 naplno rozjet různorodou činnost. Při svém otevření nabídl výtvarná díla, sochy, fotografie a publikace, které vznikly v průběhu pětileté činnosti "Maryškovců". Lidé mohli zavzpomínat na jednotlivé ročníky multižánrového festivalu a dřevořezbářského plenéru Léto-kruhy nebo na dva ročníky Maryškova salonu.
Postupně kulturní aktivity Maryšky přesáhly vlastní region a překročily česko-polskou hranici. V roce 2006 Maryška podepsala smlouvu o přeshraniční spolupráci s Obecním kulturním střediskem v polských Zebrzydowicích.
V činnostech Maryšky si to své najdou lidé všech generací, různých zájmů i rozdílného smýšlení. Své místo zde mají mladí v klubu U létající ryby, stejně tak jako začínající i pokročilí literáti. Salon Maryška poskytuje svůj prostor pro vystavení tvorby výtvarníků i fotografů. V tvůrčích dílnách se scházejí děti i dospělí, aby uplatnili své originální nápady, nebo se prostě jen setkávali a vyměňovali si své zkušenosti.
V roce 2011 rozšířila Maryška své aktivity a vznikl vlastivědně-etnografický klub, který se věnuje městskému kroji, tradicím a životu obyvatel města v proměnách času. Založení klubu je vyústěním dlouhodobé snahy popularizovat tradice vycházející z historie Bohumínska. Prvním hmatatelným impulsem byly zatím ještě neúplné repliky kroje, které ušila skupinka nadšených žen ze Starého Bohumína. Krojovanky, jak si tyto ženy říkají, pátraly v historických tiscích a archivech, aby ušité kroje – nejen ženské, ale také mužské a dětské - odpovídaly době vzniku (převážně polovina 19. století). Další kroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Členky klubu vytvořily přesné repliky Bohumínského městského kroje (území původního Starého Bohumína) nabídly je k trvalému umístění městském muzeu. Souběžně sbírají originální staré textilie (výšivky, krajky, dečky…). Ošetřují je, popisují a ukládají do depozitu.
Krojovanky se svými nádhernými městskými kroji se také staly nedílnou součástí a „ozdobou“ různých městských a církevních oslav a událostí. Nechyběly u vítání historické vlakové soupravy u příležitosti 170. výročí Severní dráhy císaře Ferdinanda a 170. výročí příjezdu prvního vlaku do dnešního Nového Bohumína v minulém roce. Krojovanky z Maryšky se ale nezaměřují jen na vše související kroji a textiliemi. Využívají spolupráce s polskými partnery a připravují kulinářské projekty, týkající se zejména slezské kuchyně v souvislosti s tradicemi Vánoc, Velikonoc a dalších svátečních rodinných událostí.
Možná vás napadne otázka, proč se spolek jmenuje zrovna Maryška. Ne, nemá to nic společného s Petrem Bezručem. Tenkrát, při prvním veřejném čtení se hlavní hrdina povídky jmenoval… Maryška.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818