Bez veřejné podpory, ale nezávislá

<p>PRAHA: Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) si za svou poměrně krátkou existenci stihla připsat některé významné úspěchy.</p> <p>Hlavním cílem a nepochybnou doménou Asociace se stal záměr sjednocovat občanská sdružení, která spojuje snaha o ochranu a rozvoj hmotného i nehmotného kulturního dědictví ČR. Jak se lze dozvědět z webových stránek Asociace, mnoho sdružení se v regionech setkává s arogancí a neochotou tamějších úřadů, a občanským iniciativám chybí právní i jiné odborné poradenství. A právě to je schopna ASORKD poskytnout.<br />
U jejího založení stáli dokumentarista a režisér Pavel P. Reis, který se dlouhodobě věnuje problematice ojedinělého souboru bývalých lázní Kyselka, a který jako první upozornil širokou veřejnost na jejich současný tristní stav. Dále Martin J. Kadrman, předseda Nádraží nedáme! o.s. bojujícího za zachování historické nádražní budovy v Ústí nad Orlicí a čembalista a restaurátor hudebních nástrojů Petr Štefl. Právní servis zajišťuje Petr Kužvart, známý svým bojem proti developerskému projektu mrakodrapů na pankrácké pláni v Praze. Další aktivní osobou je Libuše Hrubá, která se snaží před demolicí zachránit barokní stavbu ve Stránčicích u Prahy. Ve výčtu nesmí chybět ani tesař, restaurátor a autor středověkého jeřábu na Pražském hradě, Petr Růžička. Externí poradenství pokytuje pro ASORKD přední český kunsthistorik a rektor Akademie výtvarných umění v Praze prof. Jiří T. Kotalík.</p> <p>Bezpochyby nejvýrazněji se z aktivit Asociace zapsal do povědomí občanů boj za záchranu Karlova mostu. Petice, která vznikla za účelem zastavení necitlivých oprav na jednom z našich nejvýznamnějších monumentů, podepsalo 43 tisíc lidí. V současné době je tolik diskutovaná rekonstrukce zastavena a její poslední fáze odložena na neurčito. Na zahájení poslední etapy plánované opravy kamenného pláště mostu včetně kleneb a pilířů, se vlastník, tedy hlavní města Praha, zavázal pečlivě připravit. V tomto místě nelze nezmínit webové stránky, které se na internetu objevily pod téměř stejným názvem jako ty, jež provozuje ASORKD. Podstatně se však od nich liší svým obsahem. Jejich tvůrce Bohuslav Hatina označuje členy ASORKD za škůdce stavby, kteří na opravu reagují „v agresivním a zoufalém stylu“ a používají nejrůznější PR triky, aby na veřejnost zapůsobili a přesvědčili ji, že dochází k poškozování památky. Z pochopitelných důvodů se členové Asociace blíže podívali na to, kdo stojí za iniciativou, která jejich činnost zpochybňuje. Podařilo se jim zjistit, že webové stránky Bohuslava Hatiny hostí společnost IGNUM s.r.o., na jejichž serveru naleznete mimo jiné také stránky Pavla Béma. Ve svém boji za záchranu cenných památek a kulturních hodnot, a ve styku s mnohými úřady se ostatně již setkali s lecčíms. Nenechali se však odradit.</p> <p>S několika otázkami jsem se obrátila na viceprezidenta a jednoho ze zakladatelů Asociace Martina J. Kadrmana: </p> <p>Jak vznikla idea na založení Asociace, a kdo byl jejím iniciátorem?<br />
V polovině roku 2009 jsem se náhodou seznámil s dokumentaristou Pavlem P. Reisem, který na akci podpořené ministerstvem kultury přebíral ocenění za svoji synopsi o zdevastovaném areálu Lázní Kyselka. Sám jsem obdržel cenu za záchranu historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí (Sdružení uspělo ve snaze prosadit zapsání nádražní budovy do seznamu kulturních památek – poznámka redakce). Vyměnili jsme si kontakty, ale ani jeden z nás nenalezl čas k setkání nad kávou. Po několika měsících nás cesty osudu opět svedly – necitlivou opravu Karlova mostu nešlo přejít mlčením. Na ustavující schůzi ASORKD v září roku 2009 jsme se všichni shodli na stejných zkušenostech – aroganci a nezájmu úředníků. Začali jsme společně tříbit své názory a zjišťovat, že boj za památky lze vést i jinak, než nic neřešícími kulatými stoly.</p> <p>V kterých místech České republiky působíte?<br />
Sídlo máme v Praze, ale kauzy řešíme na základě závažnosti, nikoli dle územní působnosti.</p> <p>Kolik občanských sdružení v současné době Asociace sjednocuje?<br />
V současné době se jedná o pět sdružení. Nečerpáme granty ani dotace, takže pro Asociaci pracujeme až po skončení zaměstnání.</p> <p>Jakým způsobem pomáhá Asociace těmto sdružením?<br />
Poradenstvím, což znamená vytyčením strategie pro dosažení kýženého výsledku – tedy záchrany památky. Mám-li více odhalit roušku tajemství, jedná se o konkrétní rady, jakými nástroji zmobilizovat veřejnost, jak v pozitivním slova smyslu vyvinout tlak na příslušné orgány atd. Většina sdružení nemá tušení, na jakých principech úřady fungují, a potom rok nebo dva stráví obíháním dveří jednoho úřadu. Snažíme se je toho ušetřit.</p> <p>Jak získáváte prostředky na vaši činnost?<br />
Náklady na naši činnost nejsou velké. Úřadujeme každý ze svého domu a samozřejmě bez nároku na sebemenší plat. Hradit je třeba poštovné a další režijní výlohy, které však nyní pokryjeme prostředky z našeho transparentního účtu, který jsme v rámci petice Za záchranu Karlova mostu zřídili. Bavíme se tady ale o desetikorunách. Hodně lidí překvapí, že umíme udělat „za málo peněz hodně muziky“. Netěší to však některé stavební firmy či státní úředníky. Ti by nás nejraději viděli zaháčkované v grantech. I z toho důvodu jsme již na ustavující schůzi zamítli možnost čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů.</p> <p>Existujete zatím poměrně krátkou dobu, můžete však již nyní jmenovat některé vaše úspěchy?<br />
Všichni jsme se plně angažovali v projektu Zachraňte Karlův most. Ten považujeme za úspěšný. Dalšímu sdružení pomáháme v záchraně barokního domu ve Strančicích, který má ustoupit bytové výstavbě. V nejbližší době chystáme také vystoupení s dalšími kauzami v oblasti památkové péče.</p> <p>Jaká je nyní situace v případě Karlova mostu?<br />
Dokončuje se etapa opravy mostovky a kamenného zábradlí, navazující oprava kamenného pláště, kleneb a oblouků se odložila do doby, kdy bude majitel – hlavní město Praha – schopný provádět zásahy citlivě a s ohledem na kulturní význam stavby. Tato etapa by se měla zahájit do dvou let, původní termín představoval však červen letošního roku.</p> <p>Najdou se tací, kteří aktivity Asociace zpochybňují a snaží se je napadat. Jak to vnímáte?<br />
Každá akce vyvolá reakci. Praha začala ničit Karlův most, a my jsme se za něj postavili. Reakcí jsou placené PR články formou inzerce v novinách i paralelní internetové stránky. Každý, kdo si takový článek přečte či navštíví „osvětové“ stránky, je mu jasné, o co jde. Neznepokojuje nás to.</p> <p>Pražskému magistrátu byla udělena pokuta za dosavadní postup při opravě. Jak ten se k tomuto rozhodnutí staví?<br />
Magistrát veškerá pochybení odmítá. Proti rozhodnutí plzeňského krajského úřadu se odvolal. (Viz související článek – poznámka redakce)</p> <p>Co vy osobně vnímáte jako nejvýraznější problém v naší společnosti? Na jakou překážku v kauzách nejčastěji narážíte?<br />
Obrovským problémem je apatie a odevzdanost lidí. Vládnoucí „elita“ na to spoléhá a prosazuje projekty, které by se ve vyspělé občanské společnosti nikdy nemohly dočkat realizace. Když už se někdo ozve, je mu sděleno, že je pozdě, někdy je dokonce veřejně zesměšňován jako potížista nebo obviněn, že jedná v zájmu skrytých skupin. Většina lidí tento tlak neustojí a svou snahu vzdá.<br />
Na mnoha úřadech vládne budovatelský syndrom. Jedná se o paralelu s výstavbou socialismu. Tehdy se prosazovaly tzv. pokrokové projekty a ve jménu rozvoje a modernizace se ničily úžasné památky. Mohu zde vzpomenout nešťastnou a zbytečnou demolici novorenesanční budovy železniční stanice Praha – Těšnov, která patřila k nejkrásnějším nádražním stavbám střední Evropy. S podobným přístupem se setkáváme i dnes. V obci, ze které pocházím, otloukl majitel na cihlu před deseti lety opravenou fasádu novorenesanční stavby mateřské školy. A to jen proto, aby mohl získat krajem přidělovanou dotaci na zateplení mateřských školek. Ve výsledku se na polystyren nalepily prefabrikáty napodobující nadokenní římsy. Na rekuperační jednotku (vysvětlení pod článkem – poznámka redakce) již peníze nezbyly, proto se nyní ve více jak stoletém objektu tvoří plísně.<br />
Mám-li jednoduše pojmenovat problémy, s kterými se v našich kauzách setkáváme, jedná se jednoznačně o aroganci mocných, hledání nejjednodušších řešení, osobní selhání politiků a úředníků, obava o ztrátu zaměstnání či grantů, což vede k akceptování rozhodnutí, která by úředník či odborník nikdy nepodepsal. V neposlední řadě se jedná o již zmiňovaný nezájem veřejnosti. Ta se mnohdy probouzí pozdě a má-li se v kauze dosáhnout úspěchu, volí se velmi agresivní a tvrdá kampaň za záchranu objektu či zastavení prací.</p> <p>Děkuji za odpovědi,<br />
Kateřina Vedralová</p> <p>Další podrobnosti o ASORKD se dozvíte na jejich webových stránkách www.zachrante-karluv-most.cz</p> <p>Rekuperace je děj probíhající tak, že teplý odpadní vzduch z budovy není bez užitku odveden pryč z domu, ale v takzvaném tepelném výměníku předá většinu své tepelné energie čerstvému vzduchu, který proudí zvenku. V dnešní době se o tomto ději hovoří často v souvislosti s tzv. pasivními domy.</p> <p>P.S. A ještě než jsme stačili článek zveřejnit, vydalo ministerstvo kultury v pátek 27. 8. 2010 tiskovou zprávu, která oznamuje že:<br /> Ministr kultury MUDr. Jiří Besser vydal dne 26. 8. 2010 rozhodnutí, kterým zamítl rozklad společnosti České dráhy, a.s. a potvrdil rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 5. 5. 2010, kterým byla budova železniční stanice Ústí nad Orlicí prohlášena za kulturní památku.<br /> Ministerstvo kultury vedlo v uplynulých letech správní řízení, ve kterém prokázalo, že nádražní budova má nesporné památkové hodnoty, a to i přes nesouhlas vlastníka objektu společnosti České dráhy, a.s.<br />
Podnět na prohlášení nádraží za kulturní památku podal na Ministerstvo kultury v roce 2007 Ing. Martin J. Kadrman, jeden ze zakladatelů ASORKD</p> <p>Celá TZ