Bennewitzovo kvarteto zahájí Březnické hudební večery

Už Bennewitzovo kvarteto v Březnici či okolí někdy vystupovalo?

     Jiří Pinkas: „V záznamech jsem našel, že jsme hráli 21. února 2005 v Příbrami. Na tento koncert si velice dobře vzpomínáme, protože jsme během jeho první poloviny museli společně se sekundistou vyvést ze sálu opilého, hlučného a nepřizpůsobivého posluchače. Teď navíc budeme 4. května 2017 vystupovat v Příbrami v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka.“

V Březnici jste tedy ještě nehráli, ale máte k tomuto městu nějaký vztah?

    Štěpán Ježek: „Na Březnici mám vzpomínky od nejútlejšího věku. Skoro každý víkend jsme kolem březnického zámku projížděli na naší pravidelné cestě mezi Prahou a Bešetínem - malou vesničkou v Pošumaví, kam jsme s rodiči jezdili na rekreaci. Celý kraj se mi tedy zcela přirozeně vryl do paměti a každá příležitost ho znovu navštívit mi bude vždy vracet vzpomínky na mé dětství.“

S jakým repertoárem v Březnici vystoupíte?

    Jiří Pinkas: „Náš koncert zahájíme drobnou brilantní italskou Serenádou Hugo Wolfa. Ta přinese v krátkém časovém sledu mnoho barev a zvukových fines, které, jak doufáme, poslouží jako to pravé uvolnění nálady pro začátek vystoupení. Následovat bude Pět kusů Erwina Schulhoffa, které hrajeme opravdu často a s velkým potěšením. Schulhoff v nich dokázal mistrně rozehrát svůj cit pro taneční hudbu, smysl pro humor a hlavně skvělou hudební invenci. První část koncertu zakončíme Janáčkovým prvním smyčcovým kvartetem inspirovaným novelou Kreutzerova sonáta Lva Nikolajeviče Tolstého. Je to velmi dramatická a mnohdy tragická skladba.“

A druhá polovina?

    Jiří Pinkas: „Po přestávce předneseme poslední kvartet Antonína Dvořáka - bohatou, skvěle vyváženou  a zároveň líbeznou skladbu, která by měla dokonale vyvážit všechny dramatické otázky, které by snad po Janáčkově kvartetu zůstaly nezodpovězeny.“

Podle jakých kritérií vůbec vybíráte skladby na konkrétní koncert?

    Štěpán Ježek: „Naše programy se vždy snažíme skládat tak, aby byly pro posluchače pestré, přinášely nějaké zajímavosti a snad i novinky. Ale aby si zároveň mohli i tradičněji založení posluchači vychutnat krásnou hudbu zejména našich českých skladatelů.“

Velice často koncertujete v zahraničí. V jakých zemích je podle vašich zkušeností nejvnímavější a nejpozornější publikum?

    Jiří Pinkas: „Je rozhodně pravda, že publikum se v různých zemích opravdu liší svým charakterem. Velmi jsme si oblíbili například holandské obecenstvo, které je spontánní, naslouchá hudbě velmi tiše, ale po koncertě se vždy najde mnoho posluchačů, kteří mají zájem s námi promluvit o svých dojmech a pocitech z vystoupení. Tato zpětná vazba je pro nás velice cenná a zároveň je to vždy příjemné ujištění, že náš koncert posluchače skutečně oslovil. Zajímavé je také publikum ve Spojených státech amerických. Mísí se v něm lidé, slyšící živou hudbu často zcela poprvé, s nesmírně vzdělanými a dokonale informovanými posluchači, kteří nás nejednou zaskočí mírou svých hudebních znalostí.“