Barokní perla se otevírá
PRAHA: Brány Clam-Gallasova paláce na Starém městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.
Jedinečný palácový komplex na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí se řadí k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky. Palác, postavěný podle návrhu významného vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu v první třetině 18. století, je skvělou ukázkou vrcholně barokní okázalosti, bohatství a vysokých životních nároků tehdejší aristokracie.
Clam-Gallasův palác prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která získala prvenství ve dvou kategoriích prestižní soutěže Stavba roku 2022, ocenila ji veřejnost i odborná porota. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem zachovat co největší množství původních prvků. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Rekonstrukce trvala 4 roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun.
Nově zrekonstruovaný skvost se nyní otevírá široké veřejnosti. Prohlídková trasa začíná na impozantním vrcholně barokním schodišti a zahrnuje celé tzv. vznešené patro paláce. Pro palác jsou do budoucna plánovány trvalé expozice i krátkodobé výstavní projekty Muzea města Prahy. Více na www.clam-gallas.cz
Clam-Gallasův palác v historickém kontextu
Architektonické řešení věhlasného Fishera z Erlachu, který proslul svými realizace pro císařský dvůr, špičky katolického kléru a přední aristokraty, dokázalo naplnit mimořádně náročné zadání, totiž vytvořit ve stísněných podmínkách staroměstských ulic vzdušnou a funkční stavbu. Zakázka od císařského diplomata a v posledních měsících života dokonce neapolského místokrále, Jana Václava hraběte z Gallasu, umožnila exkluzivní realizaci. Ta odrážela nejen vlastní invenci stavebníka a architekta, ale i um malířů, sochařů a mnohých dalších řemeslníků, kteří se podíleli na její výzdobě. Jako celek odrážela reprezentační strategie aristokracie raného novověku.
Impozantní klasicistně cítěné fasádě orientované do Husovy ulice dominují dva bohatě strukturované portály, spočívají na ramenou čtyř dvojic atlantů. Ty i další sochařská výzdoba paláce pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Expresivní výrazy, dynamický pohyb figur i jejich osazení do kontextu celé stavby patří k nejcennějším projevům radikálního baroku ve střední Evropě.
Působivá světelná režie dopadajícího přirozeného světla modeluje kamennou hmotu schodiště, zdobenou Braunovými putti a vázami. Nenapodobitelnou atmosféru schodišťového traktu dotváří mimořádná nástropní freska z ruky Carla Innocenza Carloneho s námětem Apollova triumfu nad démony. Vnitřní výzdobu paláce podtrhují štuky jednoho z předních mistrů své doby Santina Bussiho.
Palác působí velkolepě, dokonce i když ne všechny výzdobné a stavební záměry dotýkající se průčelí i vlastního paláce, které známe z Fisherových návrhů, byly po smrti Jana Václava z Gallasu realizovány.
Baroko v českých zemích
Stavby, které vznikly v 17. a 18. století, patří dodnes ke klenotům zasazených do naší krajiny i měst. Barokní výtvarný názor se stal součástí našeho estetického cítění. Barokní umění v sobě propojovalo nespojitelné, stavělo na protikladech, které se vzájemně doplňovaly. Propojením původních komunikačních sítí s nově vytvořenými se záměrně akcentoval umělecký prvek či část scenérie, důmyslné práce s pohledovými osami pak podtrhovaly účinek hlavní architektonické dominanty. Vzájemné prolínání uměleckých impulzů dalo vzniknout svébytnému výtvarnému projevu, jež obohatil vrcholně barokní výtvarnou tradici nejen Čech, ale i celé střední Evropy. Nezanedbatelný podíl na genezi tohoto fenoménu měli zejména umělci původem z Itálie, Holandska a Nizozemí a habsburského soustátí.
Pomyslným diadémem barokní Čechie se stala Praha, v jejíchž zdech sídlilo nejen arcibiskupství, univerzita, množství prestižních úřadů a téměř tři desítky klášterů i řádových domů, ale své paláce zde drželo mnoho šlechtických rodů.
Kontakt pro bližší informace
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
KUNŠTÁT: MĚSTO KUNŠTÁT a SPOLEK PŘÁTEL UMĚNÍ MĚSTA KUNŠTÁT vyhlašují 51. ročník Literární soutěže Františka Halase. Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu již více než pět desetiletí připomíná i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit jejich vzájemnou konfrontaci a publikovat a propagovat kvalitní básnickou tvorbu. Uzávěrka zasílání příspěvků: 15. července 2023.
PLZEŇ: V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
ČR: Vladimír Mišík sice už pověsil koncertování na hřebík, ale i tak se toho okolo něj a jeho jménem děje stále víc než dost. Kromě Anděly ověnčené nové studiové tvorby se můžeme průběžně těšit také z reedic Mišíkových starších, často dlouho nedostupných alb. Aktuálně v podobě kompilace, která se ne nadarmo honosí přízviskem ikonická! Dvojalbum Špejchar 1969–1991 I–II, jež letos slaví třicet let od prvního vydání, se na pětadvaceti písních ohlíží za první částí Mišíkovy velmi úspěšně kariéry rockového písničkáře a asi netřeba zdůrazňovat, že je vskutku za čím se ohlížet. Nyní navíc s novým masterem z původních pásů a se skvělou variací na originální grafiku z dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka na 2LP, 2CD i digitálně. Podívejte se na videoteaser: https://youtu.be/69WxTAC4FFQ
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818