Armida Antonína Dvořáka v Národním divadle
PRAHA: Poslední dokončené dílo Antonína Dvořáka Armida se na pražskou scénu vrací po třech desetiletích a svým tématem je nadčasové. V obsazení se objeví výkvět česko-slovenské pěvecké scény. První provedení se odehrálo pod taktovkou Roberta Jindry a v režii Jiřího Heřmana v rámci festivalu Pražské jaro už 19. května.
Jsem již více než čtrnáct měsíců bez práce, nemohu se k ničemu vypravit a nevím, jak dlouho ještě můj nynější stav potrvá,“ píše Antonín Dvořák v dopise příteli Emilu Kozánkovi v únoru 1902. Po úspěchu s Rusalkou hledá skladatel nové libreto. Nachází ho ve Vrchlického Armidě, která vypráví příběh o vášnivě milostném vztahu mezi Armidou, dcerou damašského krále, a rytířem křížové výpravy Rinaldem. Oba milenci se tak ocitnou na bitevním poli, kde nad láskou a rozumem vládne touha po moci a fanatismus, zejména ten náboženský.
Armida je Dvořákovým posledním dokončeným dílem, ve kterém zúročil vše, k čemu se v průběhu svého tvůrčího života dopracoval. Po hudební stránce je Armida charakteristická především působivou ilustrací exotického prostředí Blízkého východu, kdy skladatel vytváří dojemné i dramatické hudební pasáže také pomocí neobvyklé instrumentace: například kombinací ženských hlasů s harfami a dřevěnými dechovými nástroji.
Armida je první inscenací, kterou po svém nástupu do funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla nastudoval dirigent Robert Jindra. Do Národního divadla se po devíti letech vrací také režisér Jiří Heřman, tvůrce propracovaných a vizuálně působivých inscenací, jimiž si vydobyl renomé jednoho z nejuznávanějších a nejoblíbenějších českých operních režisérů posledních desetiletí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
KUNŠTÁT: MĚSTO KUNŠTÁT a SPOLEK PŘÁTEL UMĚNÍ MĚSTA KUNŠTÁT vyhlašují 51. ročník Literární soutěže Františka Halase. Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu již více než pět desetiletí připomíná i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit jejich vzájemnou konfrontaci a publikovat a propagovat kvalitní básnickou tvorbu. Uzávěrka zasílání příspěvků: 15. července 2023.
PLZEŇ: V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
ČR: Vladimír Mišík sice už pověsil koncertování na hřebík, ale i tak se toho okolo něj a jeho jménem děje stále víc než dost. Kromě Anděly ověnčené nové studiové tvorby se můžeme průběžně těšit také z reedic Mišíkových starších, často dlouho nedostupných alb. Aktuálně v podobě kompilace, která se ne nadarmo honosí přízviskem ikonická! Dvojalbum Špejchar 1969–1991 I–II, jež letos slaví třicet let od prvního vydání, se na pětadvaceti písních ohlíží za první částí Mišíkovy velmi úspěšně kariéry rockového písničkáře a asi netřeba zdůrazňovat, že je vskutku za čím se ohlížet. Nyní navíc s novým masterem z původních pásů a se skvělou variací na originální grafiku z dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka na 2LP, 2CD i digitálně. Podívejte se na videoteaser: https://youtu.be/69WxTAC4FFQ
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818