Armida Antonína Dvořáka v Národním divadle
PRAHA: Poslední dokončené dílo Antonína Dvořáka Armida se na pražskou scénu vrací po třech desetiletích a svým tématem je nadčasové. V obsazení se objeví výkvět česko-slovenské pěvecké scény. První provedení se odehrálo pod taktovkou Roberta Jindry a v režii Jiřího Heřmana v rámci festivalu Pražské jaro už 19. května.
Jsem již více než čtrnáct měsíců bez práce, nemohu se k ničemu vypravit a nevím, jak dlouho ještě můj nynější stav potrvá,“ píše Antonín Dvořák v dopise příteli Emilu Kozánkovi v únoru 1902. Po úspěchu s Rusalkou hledá skladatel nové libreto. Nachází ho ve Vrchlického Armidě, která vypráví příběh o vášnivě milostném vztahu mezi Armidou, dcerou damašského krále, a rytířem křížové výpravy Rinaldem. Oba milenci se tak ocitnou na bitevním poli, kde nad láskou a rozumem vládne touha po moci a fanatismus, zejména ten náboženský.
Armida je Dvořákovým posledním dokončeným dílem, ve kterém zúročil vše, k čemu se v průběhu svého tvůrčího života dopracoval. Po hudební stránce je Armida charakteristická především působivou ilustrací exotického prostředí Blízkého východu, kdy skladatel vytváří dojemné i dramatické hudební pasáže také pomocí neobvyklé instrumentace: například kombinací ženských hlasů s harfami a dřevěnými dechovými nástroji.
Armida je první inscenací, kterou po svém nástupu do funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla nastudoval dirigent Robert Jindra. Do Národního divadla se po devíti letech vrací také režisér Jiří Heřman, tvůrce propracovaných a vizuálně působivých inscenací, jimiž si vydobyl renomé jednoho z nejuznávanějších a nejoblíbenějších českých operních režisérů posledních desetiletí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818