Architekt může přinést zasvěcený a nezávislý názor na vývoj města

S jakými představami jste se přihlásil na pozici architekta města Dobrušky?

Význam městského architekta vidím v tom, že může přinést zasvěcený a nezávislý názor na vývoj města a jeho významné záměry a stavby. Může dále poskytovat odborný názor veřejné správě na záměry investorů ve správním území města ve vztahu k územně plánovací dokumentaci obce (územní plán obce a regulační plán obce) a územně plánovacím podkladům obce (územně analytické podklady obce s rozšířenou působností). V neposlední řadě může přinášet kompetentní informace investorům o požadavcích města ve vztahu k jejich záměrům.

Můžete se čtenářům krátce představit?

Pocházím z nedalekého Rychnova nad Kněžnou. Maturoval jsem v Náchodě na Střední průmyslové škole stavební arch. Jana Letzela, obor obnova památek a dále pokračoval na fakultě architektury ČVUT v Praze. V rámci programu Erasmus jsem strávil dva semestry na fakultě architektury Technické univerzity v Drážďanech. Po zakončení studia u doc. Tichého jsem zůstal v Praze a začal spolupracovat s ateliérem Sladký&Partners. Současně pracuji jako samostatný autorizovaný architekt v architektonickém sdružení VAS. Naše sdružení se kromě pozemních staveb zaměřuje na urbanistické úlohy, řešení veřejných prostorů, územních studií, filozoficko-architektonických koncepcí nebo územních plánů.

Co Vás na Dobrušce na první pohled zaujalo a co naopak?

Dobrušku znám od svých mladých let. Vždy pro mě byla městem, do kterého se jezdilo za aktivitami, které v Rychnově chyběly. Z dnešního pohledu lze říci, že disponovalo větší občanskou vybaveností než větší okresní města v okolí. S tím souvisel i aktivní život. V Dobrušce se nacházelo nebývalé množství sportovních a kulturních spolků, díky kterým město působilo atraktivně.
Co se týče architektonických kvalit, nejvíce si cením kostela sv. Ducha s nádhernou zvonicí zakončenou nezaměnitelnou barokní cibulovou střechou. Dodnes vnímám celý komplex hřbitova na pozadí  Orlických hor jako nejvýraznější krajinnou dominantu. Samozřejmě nelze opomenout také ojedinělou renesanční radnici, situovanou doprostřed náměstí. Této důležité městské stavbě se podařilo zachovat dominantnost, a to i po expanzivní zástavbě během minulého režimu. Jasná čitelnost a gradace města směrem k centru mu propůjčuje jistou malebnost, kterou mají známá historická sídla. Mnohde se bohužel tyto základní hodnoty nepodařilo zachovat nebo byly silně narušeny třeba mnohapatrovou příměstskou sídlištní zástavbou. Z příkladů uveďme např. Třeboň, Chrudim.

Jak si do budoucna představujete spolupráci s vedením města?

Aby práce městského architekta nesla kýžené výsledky, měla by být dle mého názoru záležitostí dlouhodobé kontinuální spolupráce. Samozřejmě s tím souvisí názorový soulad s představiteli města. Domnívám se, že základem je formulování nejdůležitějších problémů města na základě rozborů, veřejných diskusí, workshopů. Výsledkem by měla být jakási analýza, problémová mapa města. Následně pak vytipování konkrétních oblastí k řešení.

Bavíte se s vedením města o konkrétních případech a problémech?

Ano. Diskutovali jsme přípravu městské haly, revitalizaci plaveckého bazénu nebo např. transformaci teplárny, což jsou některá z problematických témat. Seznámil jsem se s průběhem výstavby smuteční síně, která by měla být letos dokončena. Bavili jsme se také na téma kulturního domu a úprav parku pro letní posezení a zábavy. Pan starosta mě postupně seznamuje s městem, s jeho problémy, pozitivy a budoucími vizemi.

Budete moci ovlivnit výsledek projektů?

Určitě nemám žádnou rozhodovací pravomoc. Pokud to po mě někdo bude chtít, tak ano, můžu se vyjádřit. Pokud by tady do budoucna byla snaha o sjednocení například povrchů komunikací, tzn. dát rekonstrukcím nějaký systém, tak je možné vytvořit i jakýsi manuál pro zpracovávání projektů. To je pak i do budoucna dobré jak pro soukromé osoby, tak pro město samotné. Manuál se může týkat také vybavení mobiliářem, aby bylo jasné, jakým směrem se půjde při výběru např. laviček nebo odpadkových košů. I když se jedná o veřejné zakázky, tak může být dopředu jasné, co se kam hodí.

Jaká vidíte pozitiva?

Dobruška má velký potenciál k rozvoji, je branou do Orlických hor a stojí na významné silniční spojnici. Starosta přistupuje k rozvoji města velmi zodpovědně a chce věci řešit, což není v podobně velkých městech samozřejmé.