Archeologická sezóna na hradisku v Chotěbuzi-Podoboře
CHOTĚBUZ: Archeologická sezóna v roce 2008 navazuje na výzkum prováděný v předchozím roce. Sonda byla situována u paty valu 1. předhradí. Délka sondy činila cca 18,2 m a šířka byla 4 m. Po odstranění drnové vrstvy byla odkryta mocná vrstva do červena propáleného štěrku, v němž bylo nalezeno množství úlomků mazanice a také, především ve spodní části této vrstvy, spálená dřeva, z nichž byly odebrány vzorky nejenom na určení druhu dřeva, ale i pro dendrochronologické datování.
Již v této vrstvě byla zachycena hliněná pražnice obdélníkovitého tvaru se zaoblenými rohy, o rozměrech 140 x 110 cm. Tato pražnice byla vyrobena z velmi nekvalitně vypálené, nebo spíše jenom vysušené hlíny, což značně stěžovalo její odebrání. Zjištěno bylo i to, že pražnice byla v jedné části podložena keramickými střepy a původně patrně ještě před vysušením byla formována na trámech, o čemž svědčí otisky na její spodní části. Přímo na pražnici byl nalezen železný hrot kopí a pod ní železný nožík, který ovšem souvisel spíše s výplní objektu situovaného vedle pražnice. Pod červenou štěrkovitou vrstvou bylo zachyceno cca 8 celých rozbitých nádob a byly odkryty 4 objekty, z nichž byl jeden halštatský a ostatní raně středověké.
V objektu situovaném u pražnice byly nalezeny 2 celé rozbité nádoby a jeví se dosti pravděpodobné, že byl v jisté funkční souvislosti s tímto zařízením. Otázkou zůstává, jak dlouho tato pražnice sloužila ke svému účelu a jakým způsobem byla využívána. Objekty byly většinou vyplněny červenou štěrkovou vrstvou a na jejich dně byla tenká černá uhlíkatá vrstvička. V objektu, který byl situován ve čtverci č. 2 bylo nalezeno množství spálených trámků souvisejících snad s jeho nadzemní konstrukcí. Mezi shořelými dřevy byl nalezen i pozoruhodný konstrukční prvek, v podobě dřevěného kolíčku, který poukazuje na spojování dřevěných konstrukcí.
Kromě toho bylo zachyceno i několik kůlových jamek, některé byly patrně součástí jednotlivých objektů. Celková hloubka byla u vyššího z profilů cca 180 cm u nižšího cca 80 cm. Kromě výše zmíněných nálezů bylo nalezeno množství keramických fragmentů především z hradištního období a v menší míře i ze starší doby železné, dále železářská struska, drobné a většinou téměř strávené úlomky kostí a několik drobných železných předmětů jako např. nožík.
Mgr. Ondřej Tůma, archeolog Muzea Těšínska
Mohlo by vás také zajímat...
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818