PRAHA: Mytický příběh Medúzy, Persea, Andromedy a Polydekta na pomezí divadla a koncertu v režii hostujícího Adama Steinbauera se divákům představí ve dnech 1.-16. září 2024 v západní špici ostrova Štvanice. Autory předlohy jsou současní čeští dramatici Simona Petrů a Tomáš Ráliš. Devátý ročník plenérového festivalu antického divadla Antická Štvanice pořádá divadelní soubor Tygr v tísni v koprodukci s Divadlem VILA Štvanice.
Novou verzi mýtu o Perseovi rozezní živá kapela v čele se skladateli Matyášem Krtičkou a Lukášem Klavrzou. Perseidy jsou scénickým koncertem, jedním velkým protestsongem proti maskulinním choutkám vládců světa.
„Koncertní estetika umožňuje nejen protestovat proti výrazně maskulinnímu rozložení sil ve světě, ale také podívat se na opačnou stranu protestu – klasická rocková a metalová estetika už svou společenskou funkci totiž splnila a stala se kýčem. Jde o protest, který už byl překonán a pozbyl svou aktuálnost. Proto je zde Perseus – aby Andromedu vysvobodil z jejích pout, a aby společně hledali novou formu protestu, novou hudbu a nový životní styl,” vysvětluje režisér Adam Steinbauer.
V roli mladého Persea, nejčistšího hrdiny antické mytologie, uvidíte Marka Kristiana Hochmana. Jako Medúza, světoznámá obluda, která je ve skutečnosti nebohou obětí božského násilí, se představí Eva Leinweberová. Krále Polydekta, představitele staré, zatvrzelé vládnoucí garnitury ztvární Ondřej Kolín. V roli princezny Andromedy, obětované kvůli prohřeškům rodičů uvidíte a zejména uslyšíte zpívat Andreu Steinbauer.
„V čele kapely stojí ženská zpěvačka – upoutaná Andromeda. Není však jedinou zpívající postavou. Mikrofonu se postupně zmocní téměř všechny postavy mýtu,” dodává režisér Adam Steinbauer.
Autorka a autor Perseid Simona Petrů a Tomáš Ráliš se rozhodli společnou tvorbou podpořit podstatný princip zrcadlení, na kterém je původní mýtus postaven.
„Mýtus o Perseovi je jedním z nejstarších mýtů lidské civilizace. Pro mne bylo zajímavé sledovat v něm zvláštní dráždivou nejednoznačnost: znetvořená ženská oběť je vylíčena jako netvor vzbuzující hrůzu, oslavovaní vládci drancují pozemskou i mýtickou říši, posílají své syny do plamenů pekla a připoutávají své dcery ke skalám. Příběh nese ale také velké světlo naděje. V podobě hlavního hrdiny, muže, který je při vší své síle schopen také soucitu a lásky ve světě, který šlape po lidských obětech,” říká o textu autorka a dramaturgyně Simona Petrů.
„Primárně jsem chtěl zkoumat psaním, jak může vypadat proměna kluka v muže, co to vlastně je to "být muž" v době, kdy si to mnozí pletou s toxickou maskulinitou a na druhou stranu je toto spojení hojně nadužíváno a všichni a všechno jsou toxičtí a manipulativní. Při tom vyjít z toho, co je archetypální, co v nás hluboce rezonuje, co jsou ty mýty v nás. Perseidy mi umožnily nastínit cestu hrdiny, který chybuje, není bez viny, současně se ale snaží stát lepším, pracovat na sobě, zdravě dospět,” dodává autor Tomáš Ráliš.
Prostorem inscenace je mýtický labyrint zbudovaný z lešenářských materiálů na západním konci ostrova s výhledem na měsíční krajinu hliněných muld místního bikeparku a chátrající budovu někdejší honosné Fuchsovy kavárny, dnes alternativního hudebního klubu Fuchs2. Autorkou scénografie je Magdalena Teleky, autorkou kostýmů inspirovaných metalovou módou je Karolína Srpková.
Antická Štvanice 2024: Perseidy
Režie: Adam Steinbauer
Autoři textu: Simona Petrů a Tomáš Ráliš
Dramaturgie: Simona Petrů
Scénografie: Magdalena Teleky
Kostýmy: Karolína Srpková
Light design: Jonáš Garaj
Hudba: Matyáš Krtička, Lukáš Klavrza
Dramaturgie festivalu: Marie Nováková
Hrají: Mark Kristian Hochman, Ondřej Kolín, Andrea Steinbauer, Eva Leinweberová
Kapela: Matyáš Krtička, Ondřej Válek, Lukáš Klavrza, Andrea Steinbauer
O festivalu Antická Štvanice
Festival Antická Štvanice se koná každoročně na začátku sezóny na ostrově Štvanice a uvádí inscenace antických dramat či her s antickým námětem v koprodukci se stálými soubory Divadla VILA Štvanice a spřátelenými režijními osobnostmi (Jan Nebeský, Tomáš Loužný ad.). Letošní ročník doplní dosavadní dramatickou nabídku (Oresteia, Orfeus, Faidra-Prosebnice, Plodnost! Mír! A Bohatství!, Šílený Herkules, Římská Lukrécie a Oidipús Komplet) o současnou adaptaci antického mýtu o Perseovi, Meduse a Andromedě.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.