středa
22. května 2024
svátek slaví Emil
Čerchovan
© Foto: P. Miroslaw Gierga



Amatérský pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic mezi profesionálními hudebníky v hlavním programu Smetanovy Litomyšle

DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.

Autor článku: 
Irena Koušková

Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani opeře, stylizované středověké hudbě či spirituálu. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy českých lidových písní. Je to přesné? Když se ve vaší branži řekne Čerchovan, jaká pověst ho předchází?

Vámi uváděný výčet našich aktivit je poměrně přesný, procentuálně odhaduji, že duchovní hudbou se v uplynulých 10 letech zabýváme z 80 procent. Dlužno říci, že k duchovní hudbě řadím například i kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka. Jaké „jméno“ má náš sbor v hudební branži, mi nepřísluší hodnotit, ať posoudí jiní. Ale vzhledem k tomu, kam nás kdo (a s jakým repertoárem) zve, to snad nebude úplně špatné… (úsměv)

 

Jak vypadá pracovní život Čerchovanu? Můžete sbor blíže představit? Jakou má právní identitu? Z čeho financujete náklady na provoz? Zkoušení vedle civilního zaměstnání vyžaduje asi pevnou disciplínu… Kolik vystoupení v sezoně máte, jak často se scházíte? Jaké úspěchy jste si připsali? Jak jste se dostali na audienci k papeži do Vatikánu? Daří se sbor omlazovat? Je tradice sboru pro vás svazující nebo inspirující?

Čerchovan zkouší (až na drobné výjimky) jednou týdně. Protože máme několik kolegů studujících na vysoké škole, musíme zkoušet v pátek, nebo v neděli. Někomu se lépe hodí pátek, jinému neděle, proto pravidelně střídáme tyto dva dny. Zkouška trvá 2,5 hodiny včetně 15minutové pauzy. Čerchovan je obecně prospěšná společnost, náklady na běžný provoz hradíme především z každoroční dotace Města Domažlice, dále z členských příspěvků a někdy z honorářů za naše vystoupení. Počet vystoupení v rámci roku je proměnlivý, odhaduji, že se v průměru bude jednat asi o 10 koncertů ročně. Rozhodně však upřednostňujeme kvalitu (programu, spoluúčinkujících i našeho výkonu) před kvantitou.

Ano, určitá disciplína je ve sboru nezbytná – což (předpokládám) ostatně platí o každém oboru lidské činnosti… Hrdý jsem jen občas, když se mým „čerchovanským ovečkám“ opravdu povede nějaký mimořádný koncert nebo nějaká třeba jen malá část opravdu dobře zní. Obávám se, že o optimálním zvuku sboru mám celkem vyhraněnou představu, a snad i proto jsem opravdu spokojený jen málokdy, ale aspoň víme, na čem pracovat. Přiznávám, že více než 20 let jsem nebyl u svých sborů zvyklý na jakoukoli spolupráci s hlasovým pedagogem (a veškeré záležitosti – ať už technické problémy, nebo sborový zvuk jako takový jsem si řešil sám v rámci běžných zkoušek a jim předcházejících rozezpívání). V posledních letech však spolupracujeme s hlasovou pedagožkou Lucií Bínovou a tato cesta se velmi osvědčuje.

Do Vatikánu nás před lety jednoduše pozvali (dílu J. J. Ryby jsme se věnovali zdaleka nejen uváděním jeho České mše vánoční), toto pozvání jsme velmi rádi přijali a do Říma odletěli. Myslím, že nám zůstalo množství hezkých vzpomínek.

„Omlazování“ českých pěveckých sborů patří k mým velkým tématům již mnoho a mnoho let. A musím se přiznat, že je to spíše trauma než téma: Ačkoli sám nejsem soutěžní typ, sedám občas v porotách sborových soutěží a přehlídek. A slýchám zde vynikající dětské či mládežnické sbory. Prosím, ať mi kolegové sboristé odpustí, ale směrem k „dospěláckým“ sborům smíšeným však zeje v naší republice kvalitativní propast. Dlouhá léta se ptám sebe i kolegů sbormistrů, čím to je, a hlavně kudy z toho ven, ale žádné univerzální řešení nenalézám. Přitom je to ohromná škoda: Sbormistři dětských sborů vychovají (doslova vypiplají) výborné mladé zpěváky, kteří však s odchodem z dětského sboru v drtivé většině končí se sborovým zpěvem jako takovým, byť by se mnozí mohli tomuto oboru věnovat na profesionální bázi! A velmi nerad (avšak bohužel upřímně) dodávám, že naopak mnoho absolventů oboru zpěv na konzervatořích bývá pro profesionální sborový zpěv naprosto nepoužitelných…

V Domažlicích působí u dětských sborů již řadu let výtečná sbormistryně Jitka Svobodová, takže díky ní se i Čerchovan trochu omlazuje, ale přiznávám, že bych byl rád, kdyby k nám mladých přicházelo ještě podstatně více než dosud…    

 

Smetanovu Litomyšl tradičně uzavírá děkovná bohoslužba. Letos, v Roce české hudby, bude její hlavní hudební náplní provedení Slavnostní mše skutečského rodáka Václava Jana Tomáška (1774–1850), kterou komponoval v roce 1836 pro korunovaci českého krále Ferdinanda V. Hlavní celebrant bude Mons. Tomáš Halík. Čerchovan zde vystoupí společně s Kühnovým smíšeným sborem. Je vaše účast v programu dána tím, že jste dříve jako sbormistr toto těleso vedl? Bylo třeba přidat hlasy?

Zde si dovolím drobné (ale důležité) upřesnění: Čerchovan bude rozšířen o výpomoce z řad mých bývalých kolegů a přátel – sboristů především (avšak nejen) z Kühnova smíšeného sboru (nejedná se tedy oficiálně o Kühnův smíšený sbor). Ano, potřebovali jsme pro toto vystoupení početně posílit. V Kühnově smíšeném sboru jsem několik let měl tu čest zpívat jako sborista pod vedením legendárního Pavla Kühna, po čase jsem zde 10 let působil jako šéfsbormistr. Byla to krásná léta naplněná mnohdy skvělou hudbou a mnohdy s nejlepšími dirigenty světa, velmi rád na obě zmíněná období vzpomínám.

 

Jak výjimečné je pro Čerchovan účinkování v hlavním programu Smetanovy Litomyšle? Je to vaše premiéra? Jak se na vystoupení připravujete? Spolupracujete také s dalšími profesionálními tělesy či sólisty, a to nárazově nebo pravidelně?

Ano, pro Čerchovan se jedná o premiéru a výjimečnou příležitost. Dříve bych se obával možné trémy svých svěřenců, ale v posledních dvou dekádách jsme měli mnohokrát příležitost účinkovat s profesionálními orchestry a sólisty, takže jsem si celkem jistý, že nějaké „sevření hrdel“ nám v Litomyšli nehrozí. Z kdysi spíše nárazové spolupráce například s Plzeňskou filharmonií jsme v posledních letech plynule přešli k pravidelné součinnosti se Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních (často v čele s jejich šéfdirigentem Radkem Baborákem), příští rok nás čeká premiérová spolupráce s Karlovarským symfonickým orchestrem. Příprava na vystoupení závisí na tom, zda se bude jednat o uvedení díla z našeho repertoáru, nebo o nastudování nám dosud neznámé skladby. Ve druhém případě začínáme obvykle dělenými zkouškami – mám ve sboru dva šikovné kolegy sbormistry.

 

Vedl jste přes deset let jako hlavní sbormistr Kühnův smíšený sbor. V čem je práce s neprofesionálním sborem Čerchovan snazší a v čem náročnější? Zvažoval jste někdy návrat do profesionální sféry? Máte velké sbormistrovské sny splněny? Co by podle vás nemělo sbormistrovi chybět?

Práce v Čerchovanu je samozřejmě řádově pomalejší než například v „Kühňáku“. Také počet koncertů máme nesrovnatelně nižší. Ale zase se těšíme v Čerchovanu absolutní svobodě v tom, jaké závazky a kdy přijmeme.

Ano, přiznávám, že jsem po pár letech velmi vážně zvažoval návrat k profesionální sbormistrovské práci, ale nakonec jsem (ač s lítostí) musel sám sobě přiznat, že by to nebylo moudré. Nadále se tedy profesionálně věnuji už „jen“ restaurování varhan, což je krásná práce a hudbou se kochám (byť v malé míře) s Čerchovanem.

Sbormistrovské a sborácké sny? Nevím, jestli jsem kdy měl takové sny, ale zažil jsem Pavla Kühna, SOČR a Vladimíra Válka, Českou filharmonii, FOK a Serge Baudo, Izraelskou filharmonii a Zubina Mehtu, ČNSO a Libora Peška, většinu českých orchestrů, mnohokrát jsem připravoval sbor na Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, natáčeli jsme spoustu krásné muziky, mnohokrát jsem se potkal s Karlem Růžičkou, natáčel sbory pro Ennia Morriconeho, několikrát jsme uváděli Verdiho Requiem a Mahlerovu Osmou, zároveň jsem mohl nahlédnout do interpretace barokní hudby s Markem Štrynclem, atd. atd. Myslím, že na místě je spíš vděčnost, než nějaké další snění…

 

Za svou práci s Čerchovanem jste obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů Sbormistr junior. Kolik let vám bylo, když jste s Čerchovanem začínal? Nechtěl jste být původně profesionálním dirigentem?

Pamatuji si, že v Čerchovanu jsem už jako sbormistr slavil 18. narozeniny… Vždycky jsem chtěl být sbormistr, což se mi skoro zázrakem splnilo. Ale je pravda, že jsem vystudoval na Konzervatoři i na HAMU obor dirigování, protože samostatné sbormistrovství se na těchto školách nevyučovalo.

 

Jak konkrétně u vás vypadá letošní rok, respektive současná sezona? Co zajímavého vás ještě kromě vystoupení na Smetanově Litomyšli čeká?

Rok 2024 máme opravdu pestrý. Zde je krátký přehled: Antonín Dvořák: Svatební košile, Václav Jan Tomášek: Missa solemnis (a musím zmínit alespoň první část z fenomenálního Rejchova Te Deum), Josef Kuneš: Chodské oratorium O Markétě, Miloš Bok: Missa solemnis, Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem, Luboš Fišer: Vánoční koledy. Pro příští rok zatím víme o Dvořákově Te Deum a Beethovenově 9. symfonii.

 

Nejste „jenom“ sbormistr, ale také dirigent, varhaník, varhanář, zastupitel města Domažlice a radní. Živíte se jako varhanář. Ve své dílně v Domažlicích jste zrekonstruoval řadu barokních varhan z celého západočeského regionu. Dostal se vám do ruky nějaký mimořádně cenný kousek? V jaké roli nyní trávíte nejvíce času?

Zdaleka nejvíce času mi zabírají varhany. Těžko se vybírá jen jeden nástroj, který nám s kolegy prošel při restaurování rukama, ale mimořádný vztah mám k varhanám hřbitovního kostela svatého Mikuláše v Kašperských Horách (a vlastně k celému tomuto mimořádnému chrámu). Snažím se nenechat se trápit politikou, ale zatím se mi to nepříliš daří – podobně, jako se mi bohužel nevede být častěji s rodinou…

 

FB Pěvecký sbor Čerchovan

 

 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

RYMICE: Rekonstrukce konírny v areálu hospodářského dvora v Muzeu v přírodě Rymice je u konce. Sloužit bude jako sanační pracoviště a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Vzdělávání
Co se děje
21.05.2024

PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.

Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Ostatní, Památky
Co se děje
17.05.2024

KUNŠTÁT: MĚSTO KUNŠTÁT a SPOLEK PŘÁTEL UMĚNÍ MĚSTA KUNŠTÁT vyhlašují 52. ročník Literární soutěže Františka Halase. Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu již více než pět desetiletí připomíná i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit jejich vzájemnou konfrontaci a publikovat a propagovat kvalitní básnickou tvorbu. Uzávěrka zasílání příspěvků: 15. července 2024.


 
 
Celá ČR, Jihomoravský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
22.05.2024

PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.

V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
16.05.2024