NETOLICE: Reprezentativní muzejní budova tzv. Rožmberského domu čp. 248 tvoří nároží náměstí vedle radnice. Nejlépe dochovaný renesanční dům s podloubím odkázal spolu s rozsáhlými národopisnými sbírkami nadaci netolického muzea JUDr. Otakar Kudrna (1853 –1940). V padesátých letech 20. století bylo muzeum zestátněno, v současnosti je majetkem města Netolice a znovu nese svůj původní název.
Ve vstupní části domu je po pravé straně nově umístěno informační středisko. Expozice v mezaninu a patře budovy je věnována dějinám hmotné kultury města a regionu, nechybí ukázky archeologických a geologických nálezů.
Proslulost muzeu mimo jiné přináší unikátní sbírka dobových pohlednic, čítající na 160 tisíc exemplářů, a největší sbírka blatských lidových výšivek vůbec.
Roku 1997 byla ve zrekonstruované budově otevřena nová národopisná expozice, představující sbírky lidového nábytku, krojů, výšivek, zemědělského nářadí, stejně jako skla, porcelánu a cínového nádobí, užívaného v měšťanských domácnostech. V sále věnovaném zbraním jsou zastoupeny ukázky díla místních puškařských mistrů. Většina exponátů lidové kultury z pomezí Doudlebska, Prácheňska a Blat včetně rekonstrukce původního interiéru selské světnice pochází převážně z poloviny 19. století.
Ve středověkém sklepení se připravuje expozice přemyslovského hradiště, archeoparku a raného středověku. V objektu jsou pořádány příležitostné výstavy uměleckých děl.
Zajímavý prostor pro návštěvníky nabízí zaklenutý vstupní průjezd s historickými štíty a lucernami i postupně utvářené lapidárium na dvorku budovy. Muzeum poskytuje služby badatelům, zápůjčkami z bohatého depozitáře se podílí na pořádání tématických výstav v celé ČR.
U příležitosti 100. výročí založení muzea byla vydána publikace: "Netolice - proměny města aneb Jak šel čas"
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.