Znakokniha odhalí neslyšícím staré české a moravské pověsti
LIBEREC: Slavnostní křest historicky již 3. znakoknihy vydané pod taktovkou Krajské vědecké knihovny v Liberci se uskutečnil ve středu 11. prosince v obřadní síni liberecké radnice. Knihovna tentokrát zpřístupnila neslyšícím čtenářům populární dětskou knížku „Staré pověsti české a moravské“ od autorek Aleny Ježkové a Renáty Fučíkové.
Jedním z kmotrů nové znakoknihy se stal primátor Jaroslav Zámečník.
„Mám vždy radost, když se něco povede a můžeme se setkat s těmi, kteří se za ten úspěch zasloužili. Chtěl bych vyzdvihnout práci Krajské vědecké knihovny a vedoucí celého týmu Táni Kuželkové. Poděkování patří také paní ředitelce Blance Konvalinkové, která tyto projekty podporuje. Znakokniha je skvělá věc a moc knihovně přeji, aby v těchto projektech úspěšně pokračovala. Město je bude nadále podporovat. Všem čtenářům pak přeji, aby si prostřednictvím úžasně zpracovaných znakoknih co nejvíce užili tyto krásné příběhy, které by třeba jinak neměli šanci poznat,“ konstatoval primátor.
Na dálku pozdravil všechny přítomné také náměstek primátora Ivan Langr, který se akce nemohl osobně zúčastnit, a tak pro tuto příležitost nahrál videozdravici, kde mimo jiné řekl: „Znakokniha je opravdu skvostný vynález Krajské vědecké knihovny. Letos jsou vybranou knihou staré pověsti české, přepsané do moderního jazyka. Mám z toho velkou radost, protože Jirásek, byť přepsán, by měl zůstat v našich knihovnách, je to přece jen kus našeho národního dědictví,“ uvedl Ivan Langr.
Neslyšící, pro které je čtení psaného textu extrémně náročnou disciplínou, si budou moct novou znakoknihu přečíst na webových stránkách liberecké knihovny. Jde vlastně o speciální webovou aplikaci, která obsahuje obrázky, text a také vizuální záznam překladu do znakového jazyka. Znakokniha funguje v online i offline režimu. Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR a statutární město Liberec.
„Krajská vědecká knihovna v Liberci ve spolupráci s Centrem pro zdravotně postižené Libereckého kraje se už několik let snaží vyjít vstříc neslyšícím lidem. Knihovna má několik pracovníků, kteří se naučili znakový jazyk a s neslyšícími se dorozumí. Na webové stránce mohou neslyšící zhlédnout videoprůvodce knihovnou ve znakovém jazyce, přímo v budově využít počítač s kamerou, nebo navštívit přednášky či kurzy tlumočené do znakového jazyka. V letošním roce jsme se poradili s pedagogy liberecké školy, kterou navštěvují i neslyšící děti, a rozhodli se vytvořit znakoknihu, která může pomoci při vyučování. Ale zároveň věřím, že příběhy Starých pověstí českých převedené do znakového jazyka si prohlédnou děti i dospělí jen tak, ve volném čase, a že je okouzlí,“ říká Blanka Konvalinková, ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci
Krátce ke knize „Staré pověsti české a moravské“:
Jde o moderní převyprávění Jiráskových pověstí. Napínavé příběhy psané živým jazykem od svého prvního vydání v roce 2005 zasáhly tisíce školních dětí a oprávněně náleží mezi stálice školní četby. Kniha navíc obsahuje krátké naučné texty, které čtenáře uvádějí do reálií doby, v níž se jednotlivé příběhy odehrávají.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818