Záběry ze srpna 1968, výstava Praha objektivem tajné policie nebo Ženy v disentu
PRAHA: Pražské jaro po padesáti letech v pěti dnech - to je motto týdenního minifestivalu Padesát na pátou, který od 5. do 9. listopadu 2018 pořádá Památník národního písemnictví. V tomto týdnu proběhnou v Malé vile Památníku národního písemnictví (Pelléova 20/70) diskuze, výstavy, besedy a projekce filmů.
Minifestival Padesát na pátou pořádá Památník národního písemnictví k 50. výročí Pražského jara a událostem roku 1968. „Naše motivace byla připojit se k oslavám, ale nevzpomínat jen na velká jména nebo zásadní dějinné události, nýbrž připomenout i ty, na které se v dějinném narativu zapomnělo,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Tereza Arndt. V prvním listopadovém týdnu proběhnou v Malé vile PNP diskuze, výstavy a projekce, kterých se zúčastní členové Centra pro studium populární kultury, členky projektu Ženy v disentu, pamětníci a kurátoři Památníku národního písemnictví. „Vůbec poprvé vystavíme dokumenty z podnikového archivu PNP, budeme například promítat nepříliš známé záběry režiséra Petera Scheinera ze srpna 1968 nebo se věnovat osudu disidentek. Snažili jsme se vybrat taková témata a příběhy, se kterými se veřejnost nemá příležitost běžně setkat. Rádi bychom pojali rok 1968 komplexněji a přitom se vyhnuli hodnocení,“ uzavírá Arndt.
Minifestival zahájí v pondělí 5. listopadu promítáním dobových záběrů ze srpna 1968 a debatou s jejich autorem, režisérem Peterem Scheinerem. Rovněž bude otevřena výstava představující činnost Správy sledování StB Praha objektivem tajné policiez produkce Ústavu pro studium totalitních režimů. Program minifestivalu se bude v dalších dnech věnovat také diskuzi o vztahu Pražského jara ke kultuře a ideologii organizovanou Centrem pro studium populární kultury. Panelovou debatu uzavře promítání filmu Karla Steklého Za volantem nepřítel z roku 1974, zapůjčeného z Národního filmového archivu. Historikové, kurátoři a muzeologové budou další den diskutovat o stranických muzeích a výstavnictví po roce 1948. Z projektu Ženy v disentu, jejichž osudy byly v loňském roce veřejnosti představeny v knize Bytová revolta, se na minifestivalu představí Silvestra Chnápková, Jarmila Johnová a Jaroslava Šiktancová. „Vloňském roce jsme si připomněli 40 let Charty 77 a na knižním trhu doposud neexistuje žádná kniha, která by souborně mapovala práci žen v disentu. Přitom mezi mluvčími Charty byla třetina žen, některé byly mluvčími opakovaně. Ženy v disentu vykonávaly daleko pestřejší škálu činností, než se běžně uvádí. Bez nich by disent nemohl fungovat tak, jak fungoval,“ uvedla Naděžda Straková, jedna z editorek knihy Bytová revolta. Po debatě bude následovat promítání dokumentu Paní Zdena o Zdeně Erteltové Philipsové, která spolupracovala na vydávání samizdatových edicí, mimo jiné s Ludvíkem Vaculíkem nebo Ivanem Klímou. Promítání uvede režisér dokumentu Petr Kotyk. Program bude zakončen páteční veřejnou debatou a koncertem.
Autorem vizuálu minifestivalu je grafický designér Petr Krejzek a studio ReDesign.
Program
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818