Všechnopárty Karla Šípa slaví 600. díl
ČR: Sportovce, umělce, vědce, herce a mnohé další osobnosti společenského života vítá Karel Šíp pravidelně každý pátek večer v talkshow Všechnopárty. Nadcházející, jubilejní šestistý, díl bude věnován zábavným momentům a ohlédne se za uplynulými 15 lety, 31 200 natočenými minutami a 1 800 hosty. Diváci ČT1 se tak v pátek ve 21.45 hodin mohou těšit na speciální střihový díl s Karlem Gottem, Josefem Aloisem Náhlovským, Bolkem Polívkou nebo Miroslavem Hanušem.
„Samozřejmě mně nenapadlo, že Všechnopárty budeme natáčet ještě za patnáct let, tedy v tomto roce. Myslel jsem si, že trvanlivost formátu je menší. Mám z toho pochopitelně radost, zájem diváků je v tomto případě životodárný,“ komentuje jubileum moderátor Karel Šíp, jehož talkshow se pravidelně řadí mezi nejsledovanější pořady týdne. „Od svých osmnácti let jsem v České televizi, tehdy ještě československé a jen jako řadový zaměstnanec. Dres jsem změnil jenom jednou, přestoupil jsem do tehdy první soukromé televize u nás. Po osmi letech jsem se ale vrátil zpět do mateřského oddílu, jehož barvy hájím dodnes, což je klubová věrnost, která jistě stojí za povšimnutí,“ dodává moderátor.
Každý host je pro Karla Šípa inspirací. S lehkostí a nadhledem hovoří se svými hosty, jejich historky pak se zájmem glosuje a k dobru přidává i své osobní zkušenosti. Na jevišti divadla Semafor tak vzniká otevřená a přátelská atmosféra, i když ne vždy je tázaný mluvný. „Pár horkých situací bylo, ale já si je nerad připomínám. V podstatě je úspěch, že i přes potíže se vždycky podařilo rozhovor dotáhnout do konce. Například Miroslav Krobot byl zvláštní případ v tom, že on bral náš rozhovor jako hru, bavilo ho, jak z něj páčím odpovědi. Na něj se nemůžete ale zlobit, ani já mu to dodnes nemám za zlé,“ vzpomíná Karel Šíp.
Talkshow Všechnopárty se začala natáčet a vysílat v roce 2005. Hosty prvního vydání byli Karel Nešpor, Miroslav Etzler a Roman Skamene. „Je to neuvěřitelné a krásné. První, co si vybavím, když jsem se jako vedoucí dramaturg s tehdejším šéfem zábavy sešel s panem Šípem. Ve vteřině jsme se shodli na tom, že mít pořad s takovou osobností by bylo něco úžasného. Vzpomínám také na pana Jiřího Suchého, který nám nabízel prostor divadla Semafor k natáčení. A jsem velmi rád, že Všechnopárty se v něm natáčí od samotného začátku a jeho genius loci tak zafungoval,“ uzavírá kreativní producent Jan P. Potměšil.
Krátká ukázka: https://we.tl/t-bEDh07PCph
Zdroj: Karolína Blinková, ČT
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818