NYMBURK: Naposledy prošel Nymburkem masopustní průvod masek před šedesáti lety. Tehdy ho pořádali hasiči z Drahelic, což je okrajová čtvrť města. S podnětem obnovení této lidové tradice přišli členové komise pro kulturu, školství a cestovní ruch po zhlédnutí historického dokumentárního filmu, promítnutého u příležitosti uzavření zdejšího muzea před rekonstrukcí.
Za podpory radnice se organizace akce ujali pracovníci Nymburského kulturního centra. A nutno říci, že se jim povedla. Masopustní sobotě předcházela tvořivá dílna ve foyeru kina 3. února a Masopustní tvoření v městské knihovně od 10. do 14. února, na nichž si mohli zájemci vytvořit vlastní masku.
V sobotu 15. února se již v brzkém dopoledni po městě potulovaly podivné postavy, aby se na desátou hodinu sešly před radnicí. Odtud vyšel průvod s dobrou stovkou maškarádů, vedený Strakatým Laufrem. Za asistence městské policie přešel frekventovanou vozovku a obklopil mariánský sloup uprostřed náměstí Přemyslovců. Tady účastníci, od batolat až po seniory, představující jak tradiční masky z české masopustní tradice, mezi nimiž nesměla chybět kobyla, řezník s palicí, smrtka, cikánky, kominík, jeptišky, ošklivá nevěsta s hezkým ženichem, různá další zvířata, až po chůdochodce, hasiče, četníky… rejdili, tančili a bavili přihlížející veřejnost. Strakatý Laufr požádal starostu města Tomáše Macha, v kostýmu historického purkmistra, o dovolení uspořádat veselici. Za svolení pak starosta dostal napít kořaličky a čekal ho taneček s cikánkami.
Průvod pak prošel historickými uličkami a kolem kostela na náměstíčko zvané Rejdiště, kde masopustní rej pokračoval. Kromě kapely vyhrával i flašinetář, hospodyňky rozdávaly koláče, děti se mohly svézt na starobylém kolotoči nebo sledovat Pohádku o masopustu divadla Koník. V řadě stánků se peklo maso, prodávaly různé dobroty, i štamprličku či pulitřík piva bylo možné si dát. Masopustní radovánky skončily symbolickým upálením basy.
O tom, že se Nymburákům masopust po šedesáti letech líbil, svědčil fakt, že poměrně rozlehlé Rejdiště praskalo ve švech a do pozdního odpoledne.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.