V horském středisku Deštné v Orlických horách se daří i kultuře

Paní starostko, obec Deštné v Orlických horách je horské středisko a jako takové ho využívají především milovníci zimních sportů, v létě pak turisté všeho druhu. Jak se u vás daří kultuře?

Kultuře se u nás docela daří. Jednak máme divadelní spolek Kačenka s poměrně dlouhou historií, který v podstatě každou zimu zpestřuje sportovcům pobyty svými vystoupeními. Pak máme tradiční akci Tavení skla dřevem, která se letos uskuteční už po pětadvacáté. Každý rok pořádáme i koncerty a zajímavostí je, že čestným občanem Deštného je hudební skladatel Luboš Sluka, který má u nás chalupu. 

V roce 2014 obnovila vaše obec členství ve sdružení MAS Pohoda venkova. Jste příznivcem spolupráce na této bázi?

Naše obec je členem nejen MAS Pohoda venkova, ale zároveň Dobrovolného svazku Region obcí Orlické hory. Meziobecní spolupráci považuji za důležitou a prospěšnou, stejně tak jako společnou propagaci tradičních výrobků, akcí a turistických zajímavostí. Velmi jsem uvítala nedávnou dohodu Královéhradeckého a Pardubického kraje o společné propagaci cestovního ruchu, což bude vhodné i pro Orlické hory. Vždyť naše hory tu máme jedny a je jedno, že jedna jejich část leží v jednom kraji a zbytek v tom druhém.     

Snad nejznámější kulturní akcí v Deštném je populární Tavení skla dřevem, svátky skla, které se konají o prázdninách a letos je na řadě jubilejní 25. ročník. Kdo byl zakladatelem této dnes již široce známé a vyhledávané akce?

Tavení skla dřevem je velice populární, já osobně jsem od roku 1999 nevynechala jediný ročník, takže jsem na akci chodila ještě, než jsem byla starostkou. U zrodu stáli Zdeněk Andres a doc. Václav Šplíchal - sklářství má v regionu dlouhou historii.

 Akci se snažíme držet v jakémsi rodinném duchu a jezdí na ni přátelé, kamarádi místních obyvatel. Paradoxem je, že pec už stojí na třetím místě.  Vidět, jak někdy i v nepříznivých povětrnostních podmínkách, vytváří skláři nádherné věci, je úžasné. Sami skláři říkají, že každý rok dělí na období před Deštnou a po Deštné. Pečlivě vybíráme i stánkaře, dbáme na to, abych jejich zboží bylo spojeno s řemeslem a ruční výrobou.

Bude letošní ročník něčím výjimečný?

Určitě dojde na vzpomínky na ty, kteří byli u začátku a už nejsou mezi námi. Jedním z nich je Zdeněk Andres, jehož štafetu převzali další. Letošního ročníku se zúčastní pan Josef Kadlec, tavič, který absolvoval všechny předchozí. Přípravy jsou v plném proudu - chtěli bychom mít při této příležitosti speciální mince, zvažujeme, zda bude poprvé ke koupi speciální tričko, které dosud mohli nosit pouze skláři a lidé z organizačního týmu, dále zvažujeme také, že necháme přivézt malou plynovou pec, aby si i děti mohly pod dohledem skláře zkusit fouknout do píšťaly. Vloni poprvé přijel brusič, který brousí klasické velké mísy na vodě. Doufáme také, že nám první víkend v srpnu, tedy 5. - 7., bude přát počasí, což se letos na našich akcích zatím neděje.

Obec Deštné se před dvěma roky zapojila do Mezinárodního hudebního festivalu F.L.Věka. Jak k tomu došlo?

Já sama jsem hudební nadšenec, takže jsem to uvítala. Díky spolupráci s partnerským městem Duszniki-Zdrój jsem byla pozvána na klavírní festival Chopina, který se pravidelně koná první týden v srpnu, a teď už tam s dcerou jezdíme pravidelně každý rok.

Jsem ráda, že se v našem opraveném kostele, kde je nová elektroinstalace, nový lustr a především krásná akustika, může konat takový koncert a že i lidé z Dobrušky objevují tento krásný prostor, a pak přijedou třeba na nějaký jiný koncert mimo festival. Nebýt ale místního chalupáře JUDr. Pavla Smutného, který se stal mecenášem festivalu, tak nevím, jestli by se nám podařilo zapojit do tohoto festivalu.  

Během loňského festivalového koncertu byl v kostele "objeven" vzácný varhanní pozitiv, nacházející se ve značně zanedbaném stavu.

Na nástroj mě při odchodu z kostela po loňském koncertě upozornil umělecký ředitel festivalu Pavel Svoboda. Opravdu jsem netušila, co je uvnitř za skvost a jaký unikát tam máme. Iniciativou na záchranu pozitivu, o němž jsme se vzápětí dozvěděli, že je dokonce kulturní památkou, jsem nadšena. Vítám snahu opravit ho.

Záchranu iniciuje po dohodě se správcem farnosti spolek PROVARHANY. Už bylo podniknuto mnoho důležitých kroků, mezi nimi uzavření smlouvy mezi spolkem a farností, zpracování odborného posudku, podána žádost o dotaci. Také obec nezůstává v tomto dění stranou - v čem?

Vítám založení spolku PROVARHANY a jsme připraveni pomoci. Už s předstihem jsme vyhlásili, že výtěžek vánočního koncertu je určen na opravu nástroje. Koncerty mají dlouhou tradici, ale úplně poprvé se nám podařilo vybrat 4 tisíce korun na dobrovolném vstupném. Určitě to bylo díky tomu, že výtěžek půjde na varhany. Snažíme se už teď připravovat veřejnost na zahájení sbírky, na možnost adoptovat některou z varhanních píšťal. Myslím si, že lidé na takovou iniciativu uslyší, uvědomují si, že kostel je dominanta obce a že peníze vložené na opravu pomohou dobré věci. 

Podpoříte i benefiční koncerty?      

Na plánované benefiční koncerty máme připraveny peníze v rozpočtu. První koncert se uskuteční 11. června a vystoupí na něm vynikající Praque Cello Quartet, druhý koncert se bude konat v rámci jubilejního ročníku Tavení skla dřevem a na velké varhany v kostele zahraje sám Pavel Svoboda. Že to bude benefiční koncert, jsme rozhodli dodatečně poté, co se začala připravovat záchrana nástroje. Třetí koncert by měl být v září.

Dohled nad projektem převezme čestná rada. Budete její členkou?

Byla jsem oslovena a jsem tomu ráda.  

Mezi návštěvníky prvního deštenského koncertu v rámci MHF F.L.Věka nechyběl v kostele sv. Marie Magdaleny hudební skladatel Luboš Sluka, který je prvním nositelem ceny tohoto festivalu. Přibližte, prosím, skladatelovy hudební aktivity spojené s obcí.

Hudební skladatel Luboš Sluka má k naší obci blízko nejen tím, že k nám jezdí na svou chalupu. Je také čestným občanem Deštného. Pod jeho patronátem se již několik let konají koncerty ve zchátralém kostele sv. Matouše, určené na obnovení kostela. V roce 2015 tam díky Luboši Slukovi vystoupila světoznámá harfistka Kateřina Englichová s hráčem na hoboj Vilémem Veverkou. Velkou zajímavostí byla premiéra skladby Primavera - Doteky jara právě.    

Deštné má také vlastní muzeum. Na co se tato instituce zaměřuje?

Naše Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel se nachází v těsné blízkosti kostela, bylo otevřeno v roce 1990 a patří mezi nejmladší ve Východočeském kraji. Expozice řemesel připomíná řezbáře, hrnčíře, uhlíře, barvíře látek apod. V prvním patře si lze prohlédnout sbírku předmětů z historie zimních sportů, v níž jsou sněžnice, stará lyžařská výstroj i sáně mnoha druhů, samostatná část se věnuje historii a současnosti skibobového sportu, protože členkou oddílu v Deštném byla dvacetidevítinásobná mistryně světa Irena Francová, dnes Dohnálková.  Muzeum také pravidelně pořádá přednášky a promítání.

V úvodu jste zmínila divadelní spolek Kačenka. Jak se u vás daří amatérským hercům?

Ochotnické divadlo bylo obnoveno v roce 1998 a hrálo se v hotelu Národní dům. První představení Dalskabáty hříšná ves se uskutečnilo ve spolupráci s ochotníky ze Sedloňova. Pak už měli naši divadelníci vlastní samostatné představení Dívčí válka od Ringo Čecha režírované Vendulou Domšovou a provedení viděl dokonce i sám autor. Od té doby téměř každý rok připraví spolek novou hru, jedná se spíš o lehčí žánry na odreagování. Současnou režisérkou je Eliška Kollárovičová, roz. Svědíková, do her mají často zakomponovaný i zpěv. Spolek se schází každý týden a v současnosti používá prostory hasičské zbrojnice, takže každé představení se musí vejít na malé podium.

Ke zviditelnění Deštného by jistě přispěla i rozhledna na Velké Deštné, nejvyšším vrcholku Orlických hor, jejíž architektonický návrh jste zveřejnili na webu obce. Věříte, že se podaří stavbu realizovat?

Dnes už tomu opravdu věřím. Podařilo se nám dohodnout se s majitelem pozemku hrabětem Kolowratem-Krakowským, už máme stavební povolení i studii rozhledny zpracovanou firmou architekti.in. Jsem opravdu ráda, že jeden ze spoluautorů - Lukáš Svoboda má k Deštnému a Orlickým horám díky své babičce osobní vztah.

V současné době je stavba rozhledny zařazena do projektu Česko-polská Hřebenovka Euroregionu Glacensis, který by měl obnovit historický fenomén vrcholových partií, a jeho součástí jsou také rozhledny v Novém Hrádku a Olešnici v Orlických horách. Naše rozhledna by měla mít vyhlídkovou plošinu ve výšce 17,60 m, je navržena z ocelové konstrukce s dřevěným opláštěním a její vzhled je inspirován deštěm a větrem. Náklady jsou odhadovány ve výši 3,5 mil. korun.

Musím říci, že díky majiteli techniky s vysouvací plošinou, který dokázal na Velkou Deštnou vyjet, jsem už měla, spolu se zástupci dalších zainteresovaných orgánů, možnost, podívat se na Orlické hory a okolí ze stejné výšky. Byl to krásný pohled.