Útěcha Elišky Jakubíčkové
PRAHA: V Galerii U Prstenu probíhá výstava Elišky Jakubíčkové, jedné z nejvýraznějších představitelek současné expresivní malby. Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Kurátorkou výstavy, která potrvá až do 10. ledna 2020, je Lucie Šiklová.
Eliška Jakubíčková, jedna z nejvýraznějších představitelek současné české expresivní malby. Je mistrem kaligrafického gesta na velkém formátu. Její gestické formulace podmiňuje předem promyšlený a prožitý význam zobrazovaného, a vůbec nepředstavují bezobsažné malířské gesto. Na svých plátnech dává formu a objem entitám, se kterými si člověk tyto veličiny obvykle nespojuje, jako jsou strach, bolest, radost, blízkost, laskavost, soucit. Poselství její tvorby tak vyjadřuje řetěz názvů klíčových obrazů, podle nichž se většinou jmenují jednotlivé její výstavy. Skrze své obrazy nabízí možnost zakoušet téměř fyzicky jejich tíhu či lehkost.
Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Sledujeme-li názvy výstav Elišky Jakubíčkové, zjistíme, že sleduje z hloubi vlastně jedno jediné téma. Autorka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá člověčenstvím, jeho podmínečností i přesahy. Biblická témata, oproštěná od vyznavačských konotací, nabývají u Jakubíčkové aktuální a zásadní význam. Pavlovo Bůh je láska přestává být opakovanou evangelizační floskulí a nutí k zamyšlení. Onu lásku, a s ní právě i tu tolik člověku potřebnou útěchu, potkává podobně jako Jakub Deml třeba i ve „šklebící se“ macešce. V současné hektické a sebestřednost podporující době, kdy se člověk topí v tekutosti okolního světa a obecné zmatení znepřehledňuje i vlastní vnitřní svět, Jakubíčkové sdělení, které nese skupina písmen útěcha, je samo útěšné.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818