Unikátní pohled na partnerský život očima Heleny Třeštíkové. Manželské etudy po 35 letech
ČR: Jak promění patnáct let soužití partnerský život? A jak jej ovlivňují turbulentní změny ve společnosti? Odpoví nové pokračování časosběrného dokumentárního cyklu režisérky Heleny Třeštíkové, Manželské etudy po 35 letech. První premiérový příběh uvidí diváci v pondělí 8. ledna ve 21.50 h na programu ČT2.
„Všechno se mění, doba se mění, možnosti se mění, v dobrém i ve špatném. Všechno je trochu jiné než v roce 1980, kdy jsme začali. Doufám, že cyklus bude zajímavý nejen pro dnešní diváky, ale i pro naše potomky, jako určitý obraz doby, ve které jsme žili,“ říká režisérka Helena Třeštíková a dodává: „To je vlastně mojí ambicí. Vždy jsem si říkala, že bych chtěla vidět podobný film o obyčejné rodině ze třicátých, čtyřicátých nebo padesátých let.“
Od roku 1980 natáčela Helena Třeštíková v Krátkém filmu několik náhodně vybraných manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. V roce 1987 byl cyklus s velkým úspěchem odvysílán v Československé televizi. Na konci devadesátých let se Heleně Třeštíkové s podporou tehdejší šéfproducentky Centra dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby Aleny Müllerové podařilo prosadit pokračování časosběrného projektu, a tak v letech 1999 až 2005 vznikly Manželské etudy po 20 letech. Už tehdy bylo Třeštíkové jasné, že bude mapovat život manželských dvojic dále. Výsledkem dalších let natáčení je série nazvaná Manželské etudy po 35 letech. Ta nabídne divákům šest nových pokračování příběhů, které započaly svatbou na Staroměstské radnici v Praze. Každému premiérově uvedenému dílu budou při vysílání předcházet dvě epizody, mapující životy dané dvojice z přechozích dvou sérií.
„Časosběrný film je setkání dokumentu s příběhem. To mě na tomto způsobu natáčení velmi baví. Jednotlivé epizody se rodí před očima a nikdy nevím, co bude příště a jaký příběh vlastně nakonec vznikne,“ upřesňuje režisérka Helena Třeštíková.
Režie a scénář: Helena Třeštíková // kamera: David Cysař, Vlastimil Hamerník // střih: Jakub Hejna // zvuk: Richard Müller // kreativní producentka: Alena Müllerová
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818