Telč v průběhu staletí
TELČ: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči vydalo v září novou publikaci Telč v průběhu staletí. Představuje telčské panství, které bylo v průběhu staletí drženo čtyřmi šlechtickými rody, pány z Hradce, Slavaty z Chlumu a Košumberka, Lichtenstein-Castelcorny a rodem Podstatzky-Lichtenstein, jako fungující organismus.
Udržení a provoz honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematicky plánované zemědělské produkci. Velmi důležité bylo také zcelování majetku a držav, které postupně k panství přibývaly cílenými a náhodnými nákupy.
Kniha rovněž upozorňuje na bohatý fond drobné sakrální architektury v okolí Telče. Nachází se zde množství kapliček, křížových cest, kalvárií, božích muk i obyčejných křížků u cesty. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství, které bylo po staletí protknuto hlubokou vírou jeho majitelů i obyvatel samotných, a významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.
Publikace Telč v průběhu staletí je jedním z výstupů projektu „Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století“, jehož výsledky přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Projekt, na kterém pracovaly týmy po celé České republice, si vzal za úkol detailněji poznat a zmapovat vývoj a funkci kulturní krajiny jako díla promyšlené lidské činnosti na území vybraných aristokratických panství
Knihu je možné zakoupit v sídle územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (Hradecká 6). Její cena je 350 Kč.
Kontaktní osoba: Ilona Ampapová – e-mail: ampapova.ilona@npu.cz, tel. 724 663 511.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818