Společný přeshraniční projekt dvou těšínských muzeí
ČESKÝ TĚŠÍN: České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce. Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska.
České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce, nazvaný Hmotná a duchovní kultura/Kultura materialna i duchowa. V jeho rámci byl restaurován portrét barona Jiřího Fridricha Beese z Chrostiny z přelomu 18. a 19. století (od října 2017 přístupný ve Výstavní síni Karviná Muzea Těšínska) a tři křídla gotického oltáře z 15. století pocházející z kostela sv. Jiří v Puncově. Dále vznikla fotografická dokumentace všech dřevěných kostelů a kaplí na historickém území Těšínska, která bude veřejnosti přístupná formou virtuálních prohlídek na internetu.
Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Vychází jako kolektivní monografie s názvem Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska / Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska. Na jeho přípravě se podílela řada odborníků nejen z obou muzeí, ale z řady dalších paměťových institucí a vysokých škol jak z České, tak z Polské republiky. Na více než 600 stranách představují ve 29 příspěvcích nové poznatky k problematice stavebně-historického vývoje jednotlivých sídel, jejich hmotného vybavení a vůbec kultury bydlení od středověku do poloviny 20. století. Tyto referáty byly předneseny v rámci dvoudenní mezinárodní vědecké konference, která se konala loni, rovněž jako součást zmíněného projektu. Texty doplňuje více než 200 vyobrazení. Sborník patří do knihoven odborných institucí, muzeí a škol, ale neměl by chybět ani v knihovně každého, kdo se zajímá o dějiny Těšínského Slezska.
„Jaký osud potkal zámecké objekty na Těšínsku po roce 1945, kdy proběhlo jejich znárodnění, představují v jednom z příspěvků historičky Muzea Těšínska Pavlína Badurová a Ilona Pavelková. Na vybraných příkladech ukazují, jakým způsobem bylo naloženo s vybavením zámků, jaké bylo jejich nové poslání a mnohokráte i neslavný konec, například karvinských zámků v Ráji a Solci, Hnojníku, Ropici, jež se dočkaly záchrany v podobě zásadní rekonstrukce,“ uvádí historik Muzea Těšínska Radim Jež.
Sborník je dokladem dlouhodobé vědecké spolupráce řady českých a polských odborníků, ale i příkladem, jak úspěšně realizovat společné přeshraniční projekty českých a polských institucí. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska v českotěšínských Masarykových sadech. Zde budou zájemcům publikace k dispozici zdarma.
Iva Lupková, PR a nová média, tisková mluvčí Muzea Těšínska
737 327 965, 734 284 589
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818