čtvrtek
14. listopadu 2019
Svátek slaví: Sáva
Luhačovický okrašlovací spolek CALMA
© Foto: Jan Dostál



Sonda do života okrašlovacích spolků (II)

ČR: Co se vám vybaví, když se řekne „okrašlovací spolek“? Nejprve se možná usmějeme nad přežitým romantickým patosem historického názvu, ale hlavní myšlenka okrašlování, tedy důraz na čistotu a upravené prostředí sídel a jejich vylepšení zelení či zvelebování a ochrana domoviny, je aktuální i dnes. Neboť aktivní zájem o to, jak udělat místa, kde žijeme, hezčí a příjemnější zůstává, pokud máme k těmto místům vztah a uvědomujeme si jejich krásu.

Autor článku: 
Irena Koušková

Že tato myšlenka a tradice sahající až do 60. let 19. století je opravdu živá, dokládá fakt, že v současnosti je pod názvem okrašlovací spolek registrováno ve veřejném rejstříku ministerstva spravedlnosti na 176 spolků a každým rokem přibývají další. Po roce 2000 jich byla řada obnovena, velký boom zažily za první republiky a my se v souvislosti s oslavami století naší země ptali, do jaké míry navazují současné o. s. na tradici a v čem jsou jiné, jaká je jejich pozice mezi místními komunitami, ale třeba i jak je inspiruje soudobý akční guerilla gardening. Tento příspěvek je tedy jakýmsi ohlédnutím za jejich prací, jejíž výsledky byly shrnuty v loňském roce.

Ačkoli se okrašlovací činnost stala v různé míře náplní také mnoha jiných spolků, například pozemkových, vlastivědných, spolků rodáků či přátel města nebo obce, oslovili jsme s jedinou výjimkou jen takové, které se k ideji okrašlování hrdě hlásí svým názvem. Na náš dotazník odpovědělo šest subjektů (první díl viz link: http://mistnikultura.cz/sonda-do-zivota-okraslovacich-spolku-i). Dnes přinášíme informace o zbývajících třech: Mařížském parku, z. s., Luhačovickém okrašlovacím spolku CALMA a Okrašlovacím spolku BUDOUCNOST.

Stručně o historii okrašlovacích spolků a o době jejich největšího rozkvětu jsme psali v úvodním textu, zde link pro zájemce: http://mistnikultura.cz/sonda-do-zivota-okraslovacich-spolku-i

Proč dnes vznikají okrašlovací spolky? Jakou činnost vyvíjejí? S jakými obtížemi se potýkají? Co se jim daří realizovat, co je spojuje a na co mají odlišný názor? Oslovili jsme několik spolků napříč republikou, z menších i větších měst a položili jim následující anketní otázky o jejich současném fungování:

Anketní otázky pro okrašlovací spolky

  • A/ Za Mařížský park, z. s., z Maříže, místní části Slavonic /okres Jindřichův  Hradec, Jihočeský kraj, 7 obyvatel (2011)/, odpovídala Martina Havlíčková, projektová manažerka spolku
  • B/ Za Luhačovický okrašlovací spolek CALMA, o. s., Luhačovice (okres Zlín, Zlínský kraj, 5 tis. obyvatel) odpovídala PhDr. Blanka Petráková, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně - Muzeum luhačovického Zálesí - vedoucí muzea, kurátorka sbírky lidového textilu, keramiky a lázeňství; kurátorka Centra pro zpracování odkazu Dušana Jurkoviče v Luhačovicích
  • C/ Za Okrašlovací spolek BUDOUCNOST, o. s., Havlíčkův Brod (okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina, 23,2 tis. obyvatel) odpovídal Jan Schneider, čestný předseda a mluvčí

 

Kdy a za jakých okolností okrašlovací spolek vznikl, resp. byl obnoven? Jaké byly motivace a důvody k založení spolku?

A/ Hlásíme se ke společnému základu, z něhož vznikaly původní okrašlovací spolky, hlavním zájmem bylo „zkrášlování“ veřejného prostoru Slavonicka, i když naším srdcem a centrem je Mařížský park. Začínali jsme jako aktivní skupina v roce 2007, spolek byl pak založen v roce 2012, vyšli jsme ze zájmu o Mařížský park jako významné historické a přírodní lokality Slavonicka.

B/ Prvotní impuls vedl od muzejního projektu spojeného s připomínkou významného výročí luhačovických lázní v roce 2002. Už tehdy se ukázal potenciál historických průvodů a kostýmovaných akcí v Luhačovicích. Několikrát jsme se k nim vrátili a nakonec se rozhodli tyto spontánní akce institucionalizovat. 

C/ Na počátku byla zbytečně grandiózní rekonstrukce havlíčkobrodského náměstí podle návrhu architekta Aleše Buriana (za peníze EU, pochopitelně). Nesouhlasili jsme s odstraněním zeleně. Diagonální dělení a jedna polovina zelená z něj činily náměstí unikátního vzhledu, okamžitě rozpoznatelné. Nyní je standardní kamenné, bez fantazie a stínu, prašnější, v létě výrazně rozpálenější, hlučnější, sušší, podobné „apelplatzu“.

Ale architekti si navzájem svá díla většinou nemohou vynachválit, přestože jsou nejen tuctová a nepraktická, ale chvílemi i nebezpečná. Zde na havlíčkobrodském náměstí i naším přičiněním musely být odstraněny naprosto nesmyslné vystouplé kameny, ohraničující parkovací místa, protože způsobily desítky zranění, některá i poměrně vážná. Rozum to nebere, jak na to architekt přišel a kdo všechno mu to schválil. Oni na náměstí asi pohlížejí pouze z klimatizovaného auta, ale ne z pohledu člověka čekajícího na autobus pod srandovní stříškou (kolikrát zažijete na Vysočině chumelení či déšť padající pouze kolmo dolů?).

Vrcholem všeho jsou tři „moudronosné“ stély z rezavějícího plechu, postavené okolo morového sloupu, na něž jsou nerezovým písmem vyvedeny obsáhlé pasáže z díla Karla Havlíčka Borovského. Všechno špatně: koho jen mohlo napadnout vybrat dlouhé texty z díla člověka, který nade vše proslul svými epigramy?? Jenže ty epigramy jsou dost jedovaté, dnes snad ještě více, než včera – zní jedno vysvětlení. Druhá nevyvedenost je, že ty texty nejsou k přečtení, protože voda teče dolů, a to i ta rezavá, a teče přes ty nerezová písmena, takže celý efekt je, že to vypadá na tři kusy šrotu, který jen čeká na někoho, kdo je tam odveze.

Tato situace vyústila v to, že pánové Milan Kašpar, Jiří Čáslavský a já jsme se nechali inspirovat pamětní tabulkou, připomínající Okrašlovací spolek Budoucnost (1886-1919), a tak jsme roku 2010 vstoupili do jeho šlépějí a já jsem se stal prvním předsedou. Nyní máme pětičlenný výbor a já jsem čestným předsedou a mluvčím. Je to uspořádání vhodnější, protože na jednoho toho bylo moc.

 

Navazujete nějak na historickou tradici okrašlovacího hnutí? Můžete srovnat tehdejší náplň a zaměření spolku s činnostmi, které podnikáte nyní? Souvisí vaše činnost spíše s péčí o krajinu a životní prostředí nebo převažují kulturní a volnočasové aktivity? Zapsala se nějak dřívější činnost okrašlovacího spolku do podoby místa, kde žijete?

A/ Spolek Mařížský park, z. s., propojuje péči o veřejný prostor, ochranu přírody a krajiny se společenskými a kulturními akcemi, a to je společný základ tradice okrašlovacích spolků. Ochrana přírody a krajiny na institucionální úrovni je jev novodobý, a naši činnost od tradičních prvorepublikových spolků odlišuje. První zákon o ochraně přírody a krajiny v Čechách je z roku 1956. Vliv spolků v průběhu správního řízení ale umožnil až zákon z roku 1992 na ochranu přírody a krajiny. Proč nebylo zapotřebí těchto zákonů již za první republiky??? Byla společnost na jiné mravní úrovni? Spíš byla jiná společenská situace na začátku první republiky. Ale stejně tak jako dnes se v místních spolcích sdružovali lidé, kteří chtěli mít vliv na zlepšování života obce. Zákon z roku 1992 vznikl jako nový nástroj občanské společnosti, zákon, který by měl posilovat demokracii. V praxi to ale pro členy spolku znamená prosazovat zájmy ochrany přírody a krajiny z pohledu obyvatele Slavonicka, obyvatel z kategorie „přírodomilců“, a na to není dnešní společnost ještě připravena. Náš spolek sdružuje proto jen cca deset aktivních členů, kteří jsou ochotni na sebe vzít díl odpovědnosti, a spolupracuje s mnohými příznivci, kteří nám pomáhají tento díl odpovědnosti nést.

B/ Specifikum našeho místa je spojeno s lázeňstvím. A z důvodu potřeby okrašlovat a organizovat zábavy pro lázeňské hosty vznikl v Luhačovicích okrašlovací spolek už roku 1884. Je zajímavé, že mezi zakládajícími členy byli tehdy např. vlastenecky smýšlející lékárník, politik hrabě Serényi – majitel panství i lázní, židovský obchodník, lázeňští lékaři i hosté z řad vídeňské aristokracie. Prvním činem byl benefiční koncert, z jehož výtěžku bylo zakoupeno piano pro vybavení lázeňského domu. Aktivity spolku v Luhačovicích byly tedy spíše kulturně-zábavního charakteru a v tomto smyslu pokračují i naše dnešní snahy. Ale na druhou stranu, jednou z našich nejúspěšnějších akcí v lázních je vytvoření exteriérové galerie a Trasy uměleckých ptačích krmítek a budek, spojených s ptačí slavností a Vítáním ptačího zpěvu, společné štědrovečerní krmení ptactva – akce spojující komunitu v místě, osvěta spojená s ochranou přírody, ale i akce guerillového charakteru… Těžištěm však zůstává tvorba šatníku replik historických kostýmů z doby největší slávy lázní na přelomu století a výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví prostřednictvím tvorby historických obrazů, průvodů, komentovaných historických módních přehlídek a komponovaných kulturních programů. Kromě toho začínáme pořádat veleúspěšné kostýmované zájezdy za poznáním atd.

C/ Původní Okrašlovací spolek Budoucnost vznikl v roce 1886 a působil v naprosto odlišných podmínkách. Zakoupil pozemky za hradbami města a postupně v něm vysázel tisíce stromů a keřů. Místní významný stavitel Šupich v něm postavil altánek. Spolek v parku dokonce zaměstnával hlídače. Ovšem po válce v roce 1919 spolek svou činnost ukončil a městu předal tento krásný park, který umožní člověku obklopenému zelení vyjít ze samého centra až za město! Původní Okrašlovací spolek Budoucnost se tedy do podoby dnešního Havlíčkova Brodu zapsal až neuvěřitelně významně!!

My jsme navázali na jeho činnost volně, „vedeni péčí o budoucnost“, okrašlováním naší přítomnosti fyzické i duševní. Vysadili jsme v parku již sedm stromků, s dalšími počkáme, až bude po jeho revitalizaci, kterou provádí – zde musím říci ke spokojenosti skutečně všeobecné – architekt Zdeněk Sendler.

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Co vás na této práci těší a co vám ji naopak komplikuje? (Některé spolky svou činnost omezují či ruší z důvodu nezájmu lidí o dobrovolnickou nekomerční činnost a věci veřejné či špatných vztahů s obcí…)

A/ Aktivity, které jsme realizovali, realizujeme a připravujeme, mají přesah i mimo Slavonicko, snažíme se podporovat i jiné neziskové organizace, a tím získáváme zase jejich zkušenosti a pomoc. Pořádáme kulturní a společenské akce, zapojujeme se do správních řízení, ovlivňujeme občanskou společnost ve Slavonicích a především s přáteli chráníme krajinu, kterou máme rádi.

Příklady ovlivňování správních řízení:

- Petice na zastavení kácení stromů v Mařížském parku z roku 2007 vedla k veřejné diskusi o péči o Mařížský park a ke spolupráci členů spolku na realizaci revitalizace tohoto parku v rámci projektu Evropský park Bavorsko-Čechy.

- Petice za zachování zákazu vjezdu pro vozidla nad 3,5 tuny. Výsledkem petice bylo omezení této dopravy a zajištění bezpečnostních opatření pro školáky, kteří přecházejí silnici využívanou pro kamionovou dopravu.

- Kácení lipové aleje na potoku ve Slavonicích – účast ve správním řízení. Výsledkem je zachování části starých stromů, výsadba nových stromů a vytvoření pracovní skupiny „Zelené Slavonice“. Pracovní skupina ze členů neziskových organizací a člena rady města.

- Držíme se hesla „Strom velmi dlouho roste a pokácet jde za chvíli!“ Proto v průběhu roku podáváme připomínky k žádostem majitelů o kácení dřevin, především pokud se jedná o staré stromy, kde by bylo řešením strom ošetřit a ne kácet, a jeho význam ve veřejném prostoru je nenahraditelný. V takovýchto případech se obvykle vyjádří k připomínkám pracovníci AOPK. Zároveň v rámci řízení prosazujeme i náhradní výsadbu, tak aby byl zachováván krajinný ráz Slavonicka.

B/ S problémy uvedenými v závorce se potýkáme od začátku. I s neochotou lidí zapojit se aktivně do organizace akcí – spíše jsou většinou pasivní a chtějí se nechat vést. Z toho plyne únava a vyčerpání aktivního výkonného jádra a nastává čas zvažování dalšího směřování. Ale po zdařilé akci zažíváme často radost a pocity pospolitosti a zadostiučinění, což nás motivuje pokračovat.

C/ Snažíme se vyvíjet činnost v takovém rozsahu, abychom byli schopni tuto úroveň udržet dlouhodobě. Počáteční nápady jsme tedy porůznu vyzkoušeli a pak spektrum činností zredukovali na dvě větší akce a několik menších.

Na jaře, ve výroční den založení spolku, který příhodně vychází na den volna (8. května) jsme pořádali v parku, v Šupichově altánku promenádní jazzový koncert (první rok jsme tu měli Originální pražský synkopický orchestr, pak již místní dixielandové kapely). Šupichův altánek je na vyvýšeném místě nad rybníkem Hastrman, dole pod ním ten den probíhají trhy řemesel. Lidé si již na tento unikátní doplněk zvykli, a za ty dvě hodinky se tam vystřídá podle odhadů i dvě tři stovky posluchačů.

Na podzim pak organizujeme Veřejnou rozpravu na aktuální téma (úpravy náměstí, úprava parku, funkce městského architekta, školství, historie, vztah řeky a města).

V průběhu roku spolupořádáme s místním kultury milovným notářem koncerty a přednášky. Na tradičním havlíčkobrodském podzimním knižním veletrhu máme svůj stánek, kde prodáváme kromě hudby (Osamělí písničkáři) též námi vydaný komplet Havlíčkových epigramů (naposledy totiž vyšly v osmdesátých letech; to naše vydání je k dostání buď v knihkupectví na náměstí v Havlíčkově Brodě, nebo v knihkupectví U Řehoře Samsy v pasáži domu U Nováků ve Vodičkově ulici v Praze).

 

Jaká je právní subjektivita spolku (občanské sdružení, zájmový spolek apod.)?

A/ Původně jsme byli občanským sdružením, které jsme na základě zákonných požadavků transformovali na právní subjektivitu zapsaného spolku.

B/ Spolek.

C/ Jsme spolek.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů spolku? Je možné srovnání s dobou největšího rozkvětu spolku (pokud to není nyní)? Jaké jsou povinnosti člena spolku?

A/ Spolek sdružuje 10 členů, jedná se především o lidi zabývající se řemeslem a uměním. Věkový průměr většiny našich členů činí 50+ a výše. Spolek je generově vyvážený. Období založení spolku a současné období není možné srovnávat, spolek se od svého založení vyvíjel, jediným jasným a srovnatelným parametrem je jeho společenský dopad, a tím je postupné naplňování jeho cíle, a neustále nové překonávání dalších a dalších problémů.

B/ Náš spolek má 45 oficiálních členů, dalších asi 50 spolupracovníků, jejich složení se ale stále proměňuje, výbor má 7 členů a 3 statutáry. Ve stanovách nemají členové žádné povinnosti, pouze výbor. Neplatíme členské poplatky, na činnost si vyděláváme kulturními programy.

C/ Členů máme okolo 30, spíše zralejších. Jejich povinností je platit příspěvky a chodit na valnou hromadu, jinak jsou veškeré jejich aktivity pouze velmi vítané.

 

Jaký je vztah spolku k obecnímu zastupitelstvu/magistrátu? Máte jejich podporu?

A/ V současnosti jsme získali určitý respekt části zastupitelů města. O podporu pro jednotlivé projekty musíme vždy a stále usilovat.

B/ Podpora je pouze formální, v podstatě jsme spíše objektem vydírání – město nám poskytuje prostůrek na sklad pro okrašlovací šatník, zato musíte tu vystoupit pro důchodce, tu zajet vystoupit do partnerského města, tu se účastnit jiné taškařice, samozřejmě na své náklady. Fotografie z našich akcí používají rádi k propagaci místa, ale když něco potřebujeme my, narážíme na nepochopení, nedůvěru a závist. Ale učíme se nic nechtít, dělat věci pro radost z konání, nečekat odměnu, ani zájem radnice.

C/ Zpočátku jsme byli ve při, kvůli náměstí, ale postupně představitelé města shledali, že nejsme ani zásadně opoziční, a už vůbec ne politickou platformou, a zdá se, že začíná vzájemná spolupráce, která by mohla být prospěšná. Zvláště i proto, že nejsme na město nijak navázáni a ve svých stanoviscích jsme naprosto nezávislí, což městu může poskytovat určitou reflexi. Hodně vzájemný vztah zlepšily jazzové koncerty, při nichž se lidé potkávají, potancují, popijí, porozpráví. Je to každoroční dárek spolku občanům města, kteří si na to již zvykli. Letos, když jsme sázeli lipku vedle Havlíčkova pomníku (Strom republiky ke stým narozeninám), tak si i starosta přihodil a dokonce ocenil činnost spolku. Chce to prostě výdrž a nepřepínat síly, abychom se i jako pořadatelé mohli usmívat, a ne padat na ústa.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek spolupracuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

A/ V rámci města spolupracujeme s několika neziskovými organizacemi, které mají podobné zaměření jako my. Slavonice jsou malé město, a tak organizace, které v rámci ochrany přírody a krajiny kooperují, mají každá jiný způsob, jak se na práci podílí. A zároveň lidí, jež jsou aktivní v rámci malého města, je omezený počet, a tak jejich spolupráce je přirozená. Spolek Mařížský park, z. s., například navrhne Institutu Slavonice téma pro studenty. Lidé s Institutu nám zase pomáhají při veřejném plánování. Slavonická renesanční, o.p.s., poskytuje zázemí pro naši činnost ve Spolkovém domě, a její pracovníci nás podpoří, kde mohou. My jim samozřejmě také vycházíme vstříc, a nejen to. Sama jsem byla členy Slavonické renesanční společnosti (což je spolek, který získal budovu kina od města Slavonice, dnes Spolkový dům) pověřena stát se zakladatelkou Slavonické renesanční, o.p.s. Spolkový dům slouží spolkové činnosti obyvatel města i jako ekocentrum. Dále pak spolupracujeme s místním skautským oddílem při praktické péči o Mařížský park.

Největší podporu získáváme pro naši činnost od rodinných příslušníků a přátel. Naše výdaje hradíme především z dotací a soukromých zdrojů. Na konec roku 2018 jsme připravili koncert Gildase Delaporte na Pražskou zvonkohru mistra Manouška na Slavonickém náměstí. Produktem z tohoto koncertu je zvukový záznam, který například ve formě CD spolu se zajímavými fotografiemi chceme využít k získávání financí pro práci našeho spolku.

B/ Každoročně žádáme o grant města, dostáváme v posledních letech 5−10 000 korun ročně. To jsou náklady na cca pět klobouků anebo dva slunečníky či dva páry historické obuvi. V průvodu k výročí města nás vystupuje kolem sedmdesáti osob, které všechny musíme obléci.

C/ Spolupracujeme zejména s naším poetickým notářem Láďou Vondrákem, v jehož Poetickém podkroví nad kavárnou U notáře se odehrálo mnoho hudby, divadel nejmenších forem, čtení, recitování a Listování.

Podporují nás někteří místní podnikatelé, občas jsme dostali od města grant, jinak výdaje hradíme z příspěvků – a vydělali jsme si i vydáním Havlíčkových epigramů. Část se snažíme prodat, ale část využíváme jako dárky – například pro zahraniční studenty bohemistiky, kteří se péčí Hlávkovy nadace každoročně setkávají na zámku v Lužanech. Dostali jsme tak Havlíčkovy epigramy už do mnoha zemí na světě, a jsou v rukách lidí, kteří je umějí číst česky!

Dobrou spolupráci máme i s místním aeroklubem, protože člen spolkového výboru Tomáš Holenda, první polistopadový havlíčkobrodský starosta, byl kdysi juniorským reprezentantem v letecké akrobacii. Společně s aeroklubem chystáme besedu s prvním českým mistrem světa Red Bull Air Race Martinem Šonkou.

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se nepovedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

A/ Realizujeme projekty na ochranu přírody a krajiny a k jejich propagaci užíváme náš kulturně společenský Hraniční festival. Nejdůležitější výsledek naší práce je docílení komunikace mezi neziskovými organizacemi Slavonic a zástupci města. Nejtěžší zkouškou, kterou musíme překonávat, je dokončovat společně projekty a připravovat nové, přes závažné zdravotní problémy manažerky projektů.

B/ Vydali jsme několik publikací, uskutečnili Trasu ptačích budek, řadu zájezdů, nadchli spousty lidí, máme skupinu báječných tanečnic charlestonu, podíleli jsme se na natočení několika dokumentů o Luhačovicích a šíříme jejich slávu, máme nádherné kostýmy, bavíme se a přitom vychováváme lidi k lásce k místu a k jeho historii − to nám stačí.

C/ Z projektů musím zmínit „Cestu epigramů“. Nechali jsme vyrobit destičky s Havlíčkovými epigramy, a ti, kdo měli zájem, je vyvěsili (samozřejmě se souhlasem příslušných vlastníků nemovitostí či provozovatelů podniků v pronájmu, zejména v centru města). Takto jsme umístili na veřejných prostorách v Havlíčkově Brodě 64 epigramů, a někteří majitelé zvažují, že si je nechají vyrobit na své nemovitosti v trvalejším provedení, protože jim prostě přirostly k srdci. Myslím, že to byla velmi úspěšná akce.

V současné době bojujeme s nedostatečnými vlastními kapacitami při přípravě studie o Vladimíru Chadalíkovi, vojenském pilotovi vrtulníku, který 21. srpna 1968 odletěl do Západního Německa, aby cosi zařídil, a pak byl kázeňsky potrestán, podmínečně odsouzen a nakonec byl odsouzen i nepodmíněně. Byl to však absolutní profesionál, ani své manželce až do smrti neřekl, jaký plnil úkol. Pátráme a uvítáme jakékoliv střípky informací.

A ještě jednu tradici se snažíme zavést. Na památku místního učitele, šachisty a především regionálního historika Františka Drašnera (napsal 9 knih a mnoho článků na toto téma) vypisujeme každoročně soutěž o Cenu Františka Drašnera, jíž chceme povzbudit a podnítit autory, zabývající se regionální historií. Zaměřujeme se především na školy, ale jde nám to jak psovi pastva. Nicméně každý rok se někdo přihlásí, a my jsme rozhodnuti se trpělivou prací dostat do povědomí veřejnosti – a také učitelů, kteří by v ideálním případě mohli přijmout naši aktivitu jako pomoc ve vzdělávacím procesu. (Podrobnosti a další informace o spolku jsou na webové stránce www.budoucnost-hb.cz).

 

Okrašlovací spolky zažívaly boom v dobách první republiky. Organizujete nějakou akci, která výročí republiky připomíná?

A/ Ano, komentovanou procházku Mařížským parkem, která je zaměřena na dlouhověké stromy v kontextu historie.

B/ Celý rok jsme výročí připomínali formou průvodů, historických obrazů, scének, kulturních programů, výstav; byly to mimořádné zážitky s dvojníkem TGM, sokoly, četníky, poznali jsme řadu skvělých lidí z jiných historických spolků, s nimiž jsme se spojili.

C/ Vysadili jsme pamětní lipku a tradiční podzimní Veřejnou rozpravu jsme věnovali „osmičkovým rokům“, ale z našeho pohledu – jak osobnosti z našeho regionu zasáhly do dění a jak se ono dění zase zpětně promítlo do regionální historie, protože ta je skutečným gruntem jakékoliv kultury.

 

Připravujete nějakou stěžejní akci či aktivitu na rok 2019, o které byste chtěli čtenáře informovat?

C/ 8. května jsme uspořádali v Šupichově altánu (nad Trhy řemesel v Parku Budoucnost) jazzový koncert.

Na podzim věnujeme Veřejnou rozpravu stému výročí ukončení činnosti původního Okrašlovacího spolku Budoucnost, v jejímž rámci se chceme zabývat rolí a významem takovýchto občanských aktivit. Jeden z výstupů se ale zcela nepochybně bude věnovat vodě, protože její dostatek či nedostatek bude čím dál více ovlivňovat životy dalších generací.

 

Je třeba dodat…

A/ Spolková činnost má význam pro rozvoj demokracie, a to je odkaz nejen první republiky. 

A jaké postavení mají dnešní okrašlovací spolky mezi ostatními místními komunitami… V čem je jejich specifikum?

Tyto organizace mají rozdílný význam v rámci komunity malých obcí a velkých měst. V rámci malých obcí jsou okrašlovací spolky, jako sdružení přispívající ke společenskému životu obce, spíše ženskou záležitostí, a naopak pánové se sdružují ve svých spolcích mysliveckých, hasičských... Ale všechny tyto spolky a organizace mají nenahraditelný význam pro život komunity těchto obcí. Navíc, právě okrašlovací spolky ovlivňují často i rozvoj obce. Ve velkých městech jsou tyto organizace často spíš komunitou v komunitě. 

Komunitou v komunitě? Nemají tedy vliv na rozvoj města? Život v daném místě ovlivňují méně? (doplňující otázka redakce)

Nemyslím si, že je vždy nezbytné posuzovat vliv spolku na přímý rozvoj města. Jen je jeho význam jiný a rozvoj města ovlivňuje jiným způsobem. Větší města mají větší možnosti ekonomické, mají výhodu i v potenciálu lidských zdrojů v rámci samosprávy. Ale osobní vazby a vztahy bývají v rámci velkých aglomerací narušeny, a v tom je nezastupitelná role těchto organizací. Prostě je tato role jen jiná.

 

Okrašlovací spolky dnes

Proč dnes vznikají okrašlovací spolky?

Na mnohých místech okrašlovací spolky úspěšně burcují své spoluobyvatele z jakési letargie vůči stavu svého okolí. Upozorňují na vhodné i nevhodné zásahy do přírody a krajiny, všímají si drobných památek, studánek, starých cest, památných, ale i „obyčejných“ stromů, alejí, sadů, starých hřbitovů… Upozorňují na stav těchto míst a hlavně v lidech probouzejí všímavost a „lásku ke krajině“, již přetavují v potřebu o ni pečovat. Leckde už spolky přispěly k nebývalému stmelení místního společenství. V neposlední řadě přinášejí příležitost udělat něco užitečného, nenudit se a najít přátele se stejnými zájmy.

 

Proč dnes zanikají znovu obnovené okrašlovací spolky?

Některé spolky svou činnost omezují či ruší z důvodu nezájmu lidí o dobrovolnickou nekomerční činnost a věci veřejné, neochotu zapojit se aktivně do organizace akcí. Další častým důvodem jsou špatné vztahy s obcí a opakované nepochopení ze stran úředníků a politiků. Není pak snadné si v takové situaci udržet motivaci a rovnováhu sil, energie. Jak napsal Radovan Auer za Šumperský okrašlovací spolek v prvním díle naší sondy do života okrašlovacích spolků: „I kdyby teď spolek jen dotáhl rozjeté projekty a zanikl, tak vidíme, že jsme ve městě inspirovali řadu lidí a komunitní život se rozproudil.“

 

Informace: http://www.mariz-park.cz/

Informace: http://www.spolekcalma.cz

Informace: http://www.budoucnost-hb.cz/

 

Zdroje:

http://www.artslexikon.cz

Heřmanová, E. ,Kokošková, V.: Soumrak nebo renesance okrašlovacích spolků? In: www.researchgate.net

Blažek, J.: Novodobé okrašlování. In: https://www.sedmagenerace.cz/novodobe-okraslovani/

Zajoncová, D.: Kulturně historické dědictví v péči místních komunit. In: http://elearning.historickededictvi.com

Historie okrašlovacích spolků - IS MU - Masarykova univerzita

Mohlo by vás také zajímat...

ZLÍN: Největší současná osobnost v oboru dramaturgie a scenáristiky, Australanka Linda Aronson, zavítala ve dnech 2.–7. listopadu do Zlína. Světová expertka, která ve své praxi běžně spolupracuje s oscarovými tvůrci, přijela na pozvání ateliéru Audiovizuální tvorba UTB. Pro jeho studenty navíc připravila sérii odborných workshopů. Co na zlínské začínající tvůrce říká? „Měli by se méně stydět. Jsou velmi talentovaní.“    

Zlínský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
12.11.2019

ČR: Autorka a nakladatelka Monika Kopřivová, která se ve svých knižních počinech zaměřuje na budování mezigeneračních vztahů a uchovávání rodinných vzpomínek, uvádí na trh dlouho připravovanou knihu Naše výlety. Ta umožňuje zaznamenávat zážitky z rodinných cest. Pro milovníky beletrie pak je připraven dárkový titul – Velká kniha povídek o psech a v aktuální nabídce nechybí ani Velký rodinný kalendář 2020.

Celá ČR
Knihy, literatura, média
Co se děje
11.11.2019

ČR: Česká televize připravila pro letošní Vánoce čtyři nové pohádky. Prvního ledna odvysílá premiéru Marie Terezie a po Novém roce odstartuje nový formát, ve kterém se představí dvanáct amatérských pekařů a cukrářů Peče celá země.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
12.11.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: Vladimír Just je šťastně dvojjediný - aktivní divadelník z předlistopadových i listopadových dnů roku 1989 a současně divadelní historik. Toto spojení mu umožňuje proniknout i tam, kam se běžný historik nedostane, a vlastně ho to ani nenapadne. Je např. autorem publikace Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla 1945-89 nejen v datech a souvislostech (Academia, Praha 2010), za kterou získal cenu Kniha roku AV ČR. A jeho esej Teatralita politického procesu s podtitulem Proces s Miladou Horákovou jako divadelní inscenace patří k nejmrazivějším svědectvím o brutalitě československého komunistického režimu. Bude o ní řeč i v následujícím rozhovoru, k němuž jsme se sešli během letošního divadelního festivalu v Hradci Králové, kde jako teatrolog nemůže chybět. Vzhledem k tomu, že jsme se během let stali dobrými přáteli, zůstanu, když dovolíte, u tykání.  

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
13.11.2019