Šípková Růženka jinak – v Divadle ALFA
PLZEŇ: „Spí?“ opakovala královna. „Vyjádřete se jasněji. Jak spí?“ Název novinky Spáčka a vřeteno napovídá, že půjde o Šípkovou Růženku, Divadlo ALFA ale nabízí známou pohádku z jiného úhlu. Inspirovalo se originálním zpracováním britského krále fantazijních magických světů Neila Gaimana. Autorem adaptace jeho knihy Spáčka a vřeteno je hostující režisér Tomsa Legierski. Pohádka je určená dětem od tří let, kromě Spáčky se v ní objeví i další známá princezna a chybět nebudou nádherné loutky trpaslíků.
Druhá princezna, která je hrdinkou příběhu, má dobrodružnou povahu. Těsně před svatbou se musí rozhodnout a vyrazit na nebezpečnou výpravu zachránit své i sousední království. V něm se totiž rozlézají šípkové růže, ale hlavně se od hradu šíří už desítky let podivná spavá nemoc a hrozí, že překročí hranice země… I když jsou pohádky o Šípkové Růžence a o Sněhurce chronicky známé, spisovatel Neil Gaiman je svým příběhem posouvá a přináší překvapivé rozuzlení.
„Pokusili jsme se ztvárnit známou pohádku o Šípkové Růžence netradičně, na motivy ‚Spáčky a vřetena‘ britského spisovatele a scenáristy Neila Gaimana. Na výsledné inscenaci pracoval autorsky celý soubor," říká hostující režisér Tomsa Legierski, který s Divadlem ALFA nespolupracuje poprvé. V loňském roce tu nastudoval úspěšnou inscenaci pro dospívající diváky a pro dospělé „ALFA farma“. S divadlem pro děti má bohaté zkušenosti, řadu svých inscenací uvádí pod hlavičkou pražského studia DAMÚZA.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818