TEREZÍN: Putovní výstava Schalekovi – středoevropská rodina vypráví dějiny střední Evropy an základě pěti biografií pražské německo-česko-židovské rodiny Schaleků. Výstava skláda se z 10 oboustranných (česká a německá strana) roll up bannerů.
Krátký dokumentární film k výstavě najdete zde.
Jde o pět protagonistů:
Robert Schalek (1877–1963): spisovatel, předsedající soudce v procesu s jasnovidcem Hanussenem, který měl později úspěšnou kariéru za nacistů v Berlíně.
Alice Schaleková (1874–1956): jediná válečná zpravodajka v celé c. a. k. monarchii a světoběžnice
Malva Schaleková (1882–1945): malířka, mimo jiné obrazů z terezínského ghetta
Lisa Fittko (1909–2005): pomáhala uprchlíkům před nacistickým režimem, např. literárnímu kritiku a filosofu W. Benjaminu
Fritz Schalek (1913–2006): odbojář, emigrant a aktivista německé menšiny v Československu
Výstava kromě těchto pěti životopisů představuje i jejich historické pozadí, a ukazuje tak různorodé zpřetrhané vazby v srdci Evropy, které byly znovu navázány po pádu železné opony.
Kontextuální tabule tématizují mimo jiné židovský život v Praze a Vídní na přelomu století, první světovou válku a roli žen v ní nebo postavení Němců v Československu před a po odsunu.
Výstava si klade za cíl přiblížit široké veřejnosti německo-rakousko-českou historii prostřednictvím jednotlivých lidských osudů, které oslovují v osobní rovině, a to ve všech třech zemích. Film a výstava jsou příležitostí k zamyšlení nad propojením vlastních rodin se středoevropskou historií. Tím pádem jsou vhodné jako výchozí bod pro workshopy se školami a jinými vzdělávacími institucemi, a to i přeshraničně.
Autorem výstavy a filmu je publicista Ralf Pasch ve spolupráci s Německým kulturním fórem střední a východní Evropy, které má také na starosti grafickou stránku. Film vytvořila berlínská produkční firma „Die Kulturingenieure“ pomocí 2-D animací z fotografií a dokumentů.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.