Regionální nakladatelství Starý most slaví 20. narozeniny
PLZEŇ: Starý most je plzeňské nakladatelství, které vzniklo před 20 lety. Za dobu své existence vydalo téměř 150 děl, která se zaměřují především na regionální tématiku – knihy historických fotografií a dokumentů, průvodce, kratochvilné čtení pro děti i pro dospělé a reprezentativní fotografické publikace. V roce 2006 se činnost nakladatelství rozšířila do Bavorska – vyšla první z mnoha dalších knih o Šumavě a Bavorském lese.
Nápad založit regionální nakladatelství vznikl po úspěšné výstavě ve škodováckém muzeum s názvem Plzeň v dobách Emila a Karla Škodových na starých fotografiích, přibližuje zakladatel nakladatelství Petr Mazný.: „Výstava byla hojně navštěvovaná a lidé říkali, že by si staré fotky chtěli prohlédnout i v klidu doma. Napadlo mě, že by se z toho dala udělat pěkná kniha. A tak jsem oslovil dva kamarády, kterým se výstava také líbila a jako naprostí laici jsme knihu vydali. Měla velký úspěch, kniha se musela dotiskovat a tím začalo nakladatelství fungovat. Vydávali jsme další knihy o Plzni, pak se přidala Šumava, Brdy, jižní Čechy...“.
První knihu Plzeň 1880–1935 vydal Starý most v listopadu roku 1999 a prodalo se jí přes 9 tisíc kusů. Obsahovala plzeňské dobové fotografie z archivu Západočeského muzea z přelomu 19. a 20. století. Nejprodávanějšími tituly se následně staly knihy Plzeňsko-český slovník, vydaný v roce 2017, kdy se prodalo téměř 13 tisíc kusů a Brdy opět otevřené z roku 2015 s 12 tisíc kusy prodaných.
Jako hlavní poslání nakladatelství vnímá Petr Mazný probouzet v lidech zájem o historii míst v jejich okolí a posilovat tak lokální patriotismus.
Dlouhodobě Starý most spolupracuje se Západočeským muzeum v Plzni, Muzeem Šumavy, s Jihočeským muzeum v Českých Budějovicích, s Archivem města Plzně, se Státním oblastním archivem v Plzni a se Západočeskou galerií.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818