<p>VARNSDPORF: Varnsdorfský spisovatel, překladatel a zprostředkovatel české a lužickosrbské literatury Milan Hrabal pracuje jako koordinátor mezinárodního projektu „Městská knihovna Varnsdorf – setkávání přes hranice“. Původním povoláním ekonom na učilišti vedl také poetické studio Doteky.</p> <p>Po revoluci pracoval na Městském úřadě a jako redaktor čtrnáctideníku Hlas severu. Mezi jeho současnými aktivitami v různých společenských organizacích je prezentován především jako znalec lužickosrbské kultury. Jím realizovaný mezinárodní projekt spolufinancuje Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) „Investice do vaší budoucnosti“ v rámci projektu Cíl 3/ Ziel 3. Je v něm zahrnuta řada setkání občanů s lužickosrbskými umělci, výstavy, přednášky i editorká činnost. Milan Hrabal se v minulosti projevil jako básní, když v roce v roce 1981 debutoval knihou Sólo větru. Na jeho konto mimo básnických sbírek přibyly i publikace menšího rozsahu o lužických Srbech. Zajímavá jsou například v jeho překladu lužickosrbská přísloví, významnější publikací je antologie současné lužickosrbské poezie Jazyk, jímž porozumíš větru.<br />
Posledním počinem v oblasti kunsthistorie je Hrabalova monografie o Hance Krawcové, malířce s lužickosrbským původem, vydaná na konci minulého roku a prezentující umělkyni, která dlouhá léta žila ve Varnsdorfu.<br />
Autor, dokonalý znalec jejího života a její tvorby, zobrazil malířku již dříve v drobnějších studiích, jeho kniha „Hanka Krawcec – výtvarné dílo“ je však dílem, které dokonale dokumentuje celý její život i tvorbu s četnými ilustracemi. I neprofesionál může být nadšen množstvím textového i obrazového materiálu z prostého života ženy z Lužice. V úvodu poznamenává: „Přestože se dílo první lužickosrbské profesionální malířky a grafičky Hanky Krawcové zatím nestalo předmětem zevrubnějšího odborného zájmu, její jméno nepřestalo být značkou vysoké umělecké kvality….“<br /> Dvojjazyčný text zpřístupňuje tak publikaci nejen českému čtenáři, ale nabízí německému občanovi, který se hlásí k národnosti lužickosrbské přečíst si knihu v jazyce, který se stává dnes již jazykem zapomenutým. Publikace již od prvních řádek nás zavede do rodinného prostředí malířky a seznamuje současně s životním během po boku jejího otce, vynikajícího lužickosrbského kompozitora Bjarnata Krawec. S ním poznala i prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garigua Masaryka, když koncertovali společně na pražském hradě. Nadějná umělkyně však v otcově hudební tvorbě nepokračuje a svým vzděláním vykračuje mezi výtvarné umělce. Autor publikace zevrubně líčí její vztah k českým umělcům a poznávání historie, jazyka a literatury.<br />
Nezanedbatelnou cestu Hanky Krawcové mezi českými umělci dokumentuje kniha v účasti na jejích výstavách a všímá si především debutujícího vystoupení v Hodoníně. Je neobvyklé, že lužičtí Srbové se prezentují na jižní Moravě, i když odtud přicházeli do Lužice katoličtí poutníci a Lužice byla právě svým náboženstvím a poutními místy včetně jazyka mezi Jihomoravany oblíbena. Jinou alternativou oné významné výstavy mohla být také prezidentova vstřícnost a následná nabídka výstavy v tehdejším vynikajícím Slováckém domě Joži Úprky.<br />
Publikace nás provází v její rozsáhlé a rozmanité tvorbě jednak v Bautzenu, ale také ve Varnsdorfu, kde prožila značnou část svého života. Kvalitu díla Milana Hrabala dotváří bohatý doprovodný materiál, marginálie doplňující text, soupis výstav a kalendárium života umělkyně a četná dokumentace ze všech oblastí kultury. Skutečnost uměleckého díla podtrhuje jejím životním během v různých zaměstnáních a bez celebráních ovací.</p>
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.