Pamětní síň Emila Filly na Peruci se zavírá, zámek projde rekonstrukcí
PERUC: Rozlučkovou dernisáží spojenou s tiskovou konferencí se rozloučili návštěvníci pamětní síně Emila Filly v peruckém zámku se současnou expozicí. Jižní křídlo, kde je síň umístěna, má podle nové majitelky zámku projít kompletní rekonstrukcí. Podle dohody mezi krajem a majitelkou by opravy měly trvat dva roky. Kraj věří, že se bude moct po opravách vrátit i s pozůstalostí slavného malíře do síně zpět, aby tak mohl dál plnit podmínky věcného břemene, které mu kdysi svěřila manželka Emila Filly.
Pamětní síň byla znovuotevřena teprve vloni v květnu, poté co byla v roce 2011 vykradena a zloději tehdy odnesli čtyři vzácná kubistická plátna. Policistům se podařilo zloděje i díla najít, síň ovšem musela po krádeži projít rozsáhlým bezpečnostním opatřením, aby se do ní mohla díla znovu vrátit. „Máme radost, že zámek po dlouhém chátrání má konečně majitele, který má zájem jej opravit. Bohužel to znamená znovu zavřít síň. Nyní právníci řeší s majitelkou nejen podmínky vyklizení síně, ale chceme také jednat o podmínkách návratu, tak abychom dál plnili podmínky pozůstalosti,“ uvedl při vernisáži hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Významný český umělec pobýval v jižním křídle peruckého zámku po několik posledních let svého života. Zotavoval se zde z dlouhého nacistického zajetí, neustal ale ve všestranně náročné tvorbě – práce v plenéru milovaného Českého středohoří. Zákaz vystavování vynesený Svazem českých výtvarných umělců vztahující se na soubor děl inspirovaný lidovými písněmi oslaboval Fillův zdravotní stav stejně jako jeho citlivého ducha. Poválečné dílo věnované po manželově smrti Hanou Fillovou Československému státu tedy, i podle Fillova přání, na Peruc patří.
Současná expozice umístěná v jižním křídle zámku je instalována do místností, které jako pozůstalostní odkaz spravuje Galerie Benedikta Rejta v Lounech a které manželé Fillovi skutečně obývali. Vystavena jsou autorova díla z let 1939 – 1952 doplněna o mobiliář z původního zařízení. Jako na nejstěžejnější odkaz (každého) umělce je položen důraz na nerušený kontakt s Fillovými obrazy. Jižní křídlo zámku nadále zůstává ve správě Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která je zde oprávněná z věcného břemene. Po dokončení rekonstrukce zámku, která se předpokládá k 30. červnu 2018, obnoví galerie expozici složenou z odkazu Emila Filly, který má ve své správě a za jehož prezentaci odborně a eticky odpovídá.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818