<p>NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ: Velmi neobvykle a chytře přistoupilo město k převedení kroniky do digitální formy. Přizvalo totiž dobrovolníky z řad občanů, aby na tomto projektu participovali. Ti nejen, že odvedou velký kus práce, ale zároveň dostanou jedinečnou šanci seznámit se s obsahem kroniky velmi zblízka a důvěrně. Projekt má velmi malou finanční náročnost, jak se dočtete níže, a mohl by se stát ispirací pro mnoho obcí.</p> <p>Myšlenka projektu</p> <p> Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávají se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě. Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti.<br />
Kronika v digitální a především v textové podobě se stane praktickým pomocníkem, ve kterém jednoduše během pár okamžiků naleznou důležité informace, jména, události či historické souvislost, a to vše pouze zadáním klíčového slova. Přepisování kroniky formou dobrovolníků, školní mládeže, pracovníků městských institucí a firem má za cíl seznámit občany města se svojí historií a zapojit je samé do dění ve svém okolí.<br />
Organizátoři doufají, že i přepis jedné strany vzbudí v lidech touhu se ztotožnit a více se dozvědět o svém městě, kde žijí, a podnítí v nich chuť aktivně se podílet na dění v Novém Městě na Moravě.<br />
Profesionální digitalizace formou skenování jednotlivých stran kroniky a jejich grafických příloh zase podpoří atmosféru doby a přenese jejich čtenáře do starých časů. Bude to hmatatelný odraz doby. </p> <p>Postup</p> <p>Projekt je veden ve dvou krocích, které se vzájemně prolínají a jsou propojené. Prvním krokem je projekt s názvem „Nové Město přepisuje kroniku, PŘIPOJ SE I TY,“ do kterého se může zapojit široká veřejnost města Nového Města na Moravě – žáci, studenti, historičtí nadšenci, badatelé, různé skupiny Novoměšťáků – podnikatelé, senioři…<br />
Druhým krokem je profesionální skenování všech svazků kronik a jejich příloh, ten bude realizován na podzim roku 2011 a uveřejněn na webu: http://kronika.nmnm.cz/, kde zájemci mimo jiné nadjou také návod jak přepisovat.<br />
Celý projekt je koncipován čistě na novoměstské obyvatelstvo a jeho příznivce, má podpořit jejich zájem ze společensko-kulturního hlediska, poznat a přiblížit historii místa těm, kteří se zde narodili, žijí, umírají, a najít třeba informace o svých předcích.</p> <p>O kronice:</p> <p>Kronika je psaná od roku 1922 s přestávkou během 2. sv. války až do současnosti, jde celkem o 9 svazků. Celkem se jedná o cca 7000 stran, které v průběhu desítek let byly pečlivě psány několika novoměstskými kronikáři.</p> <p>Evy Kulkové, předsedkyně Kulturní a společenské komise Nového Města na Moravě, se ptáme:</p> <p>Jaký ohlas má projekt ve veřejnosti a kolik stránek se již podařilo „přepsat“?</p> <p>Podařilo se přepsat již 650 stránek, zapojilo se přes padesát přepisovatelů a každý den se hlásí další.</p> <p>Nejčastější přispěvatelé jsou uvedeni na webu – jsou to studenti, senioři či příslušníci jiných skupin obyvatel. Zapojují se také učitelé?</p> <p>Věkovou skladbu přepisovstelů bohužel neznáme, protože projekt je anonymní a komunikujeme pouze přes mail. Ovšem, některá jména jsou známá, anebo dotyční o sobě něco málo v mailech prozradí, tak je nám známo, že přepisují žáci základních škol, studenti, lidé v produktivním věku. O žádném seniorovi zatím nevíme, ale třeba se také mezi nimi vyskytuje. </p> <p>Předpokládám, že projekt má i finanční náklady. Můžete je identifikovat a prozradit jak projekt podpořily VIA a ČSOB?</p> <p>Celkové finanční náklady na celý projekt jsou cca 75 tis. Kč, je v tom zahrunto převážně profesionální oskenování všech svazků kroniky. Částí peněz byl zaplacen potřebný webový prostor, kde jsou zprovozněny webové stránky projektu. Další velká suma je věnována propagaci, aby se lidé z Nového Města na Moravě a okolí o projektu dozvěděli a zapojili se. Nadace Via vyhlásila grant a postarala se o řádný průběh a ČSOB finančně pokryla, v našem případě, 74 % nákladů. Další finanční pomoc vzešla i od samotného města Nového Města na Moravě. </p> <p>Letošní rok je Mezinárodním rokem dobrovolnictví (RD) – a právě dobrovolnictví je dalším zajímavým aspektem projektu. Ptám se tedy, zda je Váš projekt oficiálně zapojen do této iniciativy?</p> <p>O Roku doborovolnictví jsme nevěděli a je to nová informace, určitě bychom se jinak pokusili o propojení. </p> <p>Dostane se dobrovolníkům nějaké odměny, kromě pocitu prospěšnosti?</p> <p>Nejúspěšnější přepisovatelé budou odměněni věcnými cenami a na závěr plánujeme uspořádat společné setkání. </p> <p>Můžete napsat, čím je tento nápad inspirován či jak vznikl?</p> <p>Nápad se zrodil na Odboru kultury, školství a cestovního ruchu MěÚ, kde je kronika uložena. Začalo se tam s přepisem díky pomoci praktikantek, ovšem začátkem roku 2011 přišla Kulturní a společenská komise Nového Města s nápadem, jak tento nápad urychlit a obohatit tak povědomí svých spoluobčanů, studentů a nadšenců, kteří se o historii nebo jen o své město zajímají.</p> <p>Vyskytují se nějaké technické potíže?</p> <p>Narazili jsme na některé nesrovnalosti. Například se jeden z kronikářů upsal při číslování o 100 stran, také někteří přepisovatelé nacházejí různé nepřesnosti nebo špatné převody jednotek, to ovšem není úkolem naší práce. Jde o historický dokument, do kterého nemůžeme nijak zasahovat a musíme jej přepsat i s těmito chybkami.</p> <p>Kdy předpokládáte, že přepis 7000 stran skončí?</p> <p>Projekt skončí tak jako tak v polovině května 2012. Zatím věříme, že se vše stihne. Do projektu se totiž ještě nestačily zapojit místní školy, které oslovíme se začátkem školního roku. </p> <p>A poslední otázka zní: počítáte s pokračováním projektu?</p> <p>Pokračování zatím neplánujeme, ale jistě by se dalo pokračovat se školními nebo církevními kronikami.</p> <p>Děkuji za vyčerpávající odpovědi<br /> Ludmila Kučerová</p>
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!
ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.